Lidovci chtějí podnikatelům pomoci vyznat se ve spleti nových norem a předpisů. Podle jejich prvního místopředsedy je to mnohdy obtížné i pro samotné zákonodárce.
Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal:
Lidovci chtějí podnikatelům pomoci vyznat se ve spleti nových norem a předpisů. Podle jejich prvního místopředsedy je to mnohdy obtížné i pro samotné zákonodárce.
Křesťanská demokratická unie-Československá strana lidová (KDU-ČSL) chce být v Evropské unii součástí významné Evropské lidové strany. Tam se sejde s ODS. S demokratickými stranami se chce podílet na odstraňování některých nedostatků, které by ztěžovaly život našim podnikatelům a občanům vůbec.
KDU-ČSL má reálnou šanci, že bude ve volbách do Evropského parlamentu úspěšná. S čím tam přicházíte? Máte konkrétní představy, jak by se mohly zlepšit podmínky pro naše malé a střední podnikatele?
Osobně jsem přesvědčen, že naše podnikatelská sféra je z hlediska tvůrčího potenciálu a pracovitosti minimálně srovnatelná s jejími kolegy ve starých státech Evropské unie. Za prvořadou povinnost proto považuji vytvoření stejných podmínek, které by našim podnikatelům umožnily tento potenciál maximálně využít a plně rozvinout. Chápu, že je pro mnohé obtížné přejít od legislativy samostatného státu k legislativě EU. Podnikatelé v tom ale nejsou sami, protože podobně obtížné je to i pro samotné legislativce, aby se vůbec vyznali ve spleti nových norem a předpisů. V tom jsme na jedné lodi.
Co je s tím potřeba udělat?
Vše, co se u nás v legislativě přijímá, by mělo splňovat tři základní podmínky. Vše musí být srozumitelné, předvídatelné a nesmíme být papežštější než papež. Pokud má EU slabé regulativy a my vymyslíme něco mnohem komplikovanějšího, je to málo užitečné. Hlavně bychom se také neměli dopouštět toho, k čemu čas od času dochází - měnit pravidla během roku. Podnikatelé by měli jasně vědět, co je čeká tento, příští nebo přespříští rok.
Zejména pravicové strany, částečně iČSSD, chtějí zmírnit byrokratické překážky. Jejich představitelé tvrdí, že se o to budou snažit i v Evropské unii. Vaše strana má podobné záměry?
Byl bych rád, kdyby se od slov přešlo k činům. Na většině radnic a krajských úřadech jsou ve vedení zástupci ODS. Mají proto volnou ruku v tom, jak si vnitřní chod úřadů zařídí. Není ale velký rozdíl mezi tím, jak jsou spravovány úřady péčí ODS nebo KDU-ČSL. Buď se jedná pouze o plané přísliby, nebo to děláme stejně dobře. Nezáleží na tom, zda se o to snaží pravicové, konzervativní, liberální či levicové strany.
Kvůli různým příčinám se někdy stává, že nedokážeme v celkové výši využít nabízené finanční prostředky z fondů EU. Chcete přispět k pozitivním změnám i v tomto směru?
Především můžeme nabídnout dobrou práci našich ministrů, kteří s těmito fondy přicházejí do styku. Libor Ambrozek a Milan Šimonovský ve spolupráci sPavlem Němcem z US-DEU jsou na centrální úrovni odpovědni za to, že pomoc z EU nebude poskytovaná příliš komplikovaně. Také náš olomoucký hejtman Jan Březina nedávno vyprovokoval v tomto směru jednání, které se dostalo až do rozpočtového výboru ve Sněmovně. To bylo z hlediska čerpání fondů a pomoci z EU velmi užitečné. Rozhodně tyto záležitosti nepodceňujeme a snažíme je zlepšovat.
Jste součástí vlády, která podnikatelům příliš nevyhovuje. Většina jich je přesvědčena, že vládní koalice neučinila vše potřebné při začleňování našeho státu do EU. Kde se podle vás staly největší chyby?
Jednání probíhala nejenom poslední dva roky, co jsme ve vládě, ale i dlouho předtím. Nechci se zříkat naší odpovědnosti, ale nezaregistroval jsem, že by podnikatelé v jiných přistupujících zemích plácali vládní vyjednávače po zádech a říkali jim, jak skvělé podmínky jim vyjednali. Považuji výhrady a výtky týkající se vyjednávání před vstupem do EU za něco, co tento proces musí nutně provázet.
Stále více živnostníků ukončuje svou činnost a stojí fronty na úřadech práce. Ptal jsem se na to a nemohu potvrdit vaši informaci. Také jezdím po úřadech práce a není to s bývalými podnikateli tak tragické. V mnoha případech se spíše jedná o to, že se vrací nevyužívané živnostenské listy. To může být naopak prospěšné a pročistí se tím podnikatelská sféra. Neodcizila se příliš vrcholová politika od nižších sfér? Nemám ten pocit. Všechny návrhy zákonů nebo jejich novely diskutujeme se zástupci podnikatelské sféry. Nyní se to týká například registračních pokladen. Posloucháme, co různým zákonům říkají podnikatelské svazy a snažíme se odstranit zbytečné překážky. Velkým problémem je korupce. Co by jí pomohlo omezit nebo dokonce zcela vymýtit? Budou avizovaná opatření ze strany vlády dostatečná? To ukáže čas. Každá nová opatření vyvolávají určité reakce. Uvidíme. Co se samotné korupce týče, za mého života se kvalitativně hodně proměnila. Za socializmu se dávaly úplatky za možnost koupit si jízdní kolo, barevnou televizi, ledničku, šicí stroj, maso nebo pomeranče. Nikdy nikdo neuplácel, že chce získat zakázku nebo práci. Teď se například zpochybňují některá výběrová řízení. Určitý typ korupce se dá ale odstranit omezením administrativy. Přispívá k tomu i úřadování prostřednictvím počítačů, které je transparentní a kontrolovatelné. Jak se v budoucích očekáváních v EU lišíte od jiných stran? V čem vidíte shodu?
Je to především v akcentech. Jako KDU-ČSL budeme zároveň součástí Evropské lidové strany a cítíme proto dvojí odpovědnost. S ohledem na zájmy České republiky jsme určitě s ČSSD a ODS schopni najít společnou řeč. Každý, kdo bude v evropských strukturách se lvíčkem na prsou, je povinen pomáhat bez ohledu na stranickou příslušnost.
Šanci dostat se do Evropského parlamentu mají i nezávislí kandidáti. Jak vidíte spolupráci s nimi?
Myslím, že jich zas tolik nebude a skutečně si nedovedu představit, jak budou v parlamentu fungovat. Podle mě tam budou plonkoví. Těžko budou vystupovat jako evropští nezávislí. To je protimluv.
Do Evropského parlamentu se zřejmě dostanou i komunisté. Jakou předpokládáte spolupráci s touto stranou?
Oni jsou především internacionalisté a stále vystupují pod heslem „Proletáři všech zemí, spojte se!“ Obávám se, že u nich je ten lvíček na prsou stále přikryt rudou pěticípou hvězdou.
V Evropské lidové straně se setkáte s ODS.
S největší pravděpodobností ano. Není to ale nic mimořádného. Když byla ODS v Evropské demokratické unii, která je součástí Evropské lidové strany, také jsme se potkávali. Občanští demokraté nemají na výběr. Pokud chtějí mít nějaký vliv, musejí být součástí velké evropské strany. Překvapuje mě však, že tam je například i Jan Zahradil, který je názorově evropským lidovcům dost vzdálen.
Překvapil vás předseda US-DEU Petr Mareš, který je s vámi ve vládní koalici, když prohlásil, že se s lidovci jeho strana názorově rozešla?
Odpovím slovy básníka: Opustíš-li mě, nezahynu, opustíš-li mě, zahyneš.
Proč jste se rozkmotřili?
My jsme se nerozkmotřili. Stále máme nadstandardní vztahy v politické i osobní rovině. Že se Unie svobody snaží najít své místo spíše prostřednictvím liberálního vnímání světa mě neuráží. Zároveň mě ale nepřekvapuje, že se straně s touto politikou nedaří.
JAN KASAL
V současnoti je místopředsedou KDU-ČSL, místopředsedou Poslanecké sněmovny, prezidentem Evropské akademie pro demokracii. Jan Kasal se narodil 6. listopadu 1951 v Novém Městě na Moravě. Gymnázium vystudoval v Havlíčkově Brodě, v roce 1975 absolvoval strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze.V letech 1975 až 1990 pracoval jako vývojový pracovník v oboru hydrauliky u firmy Žďárské strojírny. V únoru 1990 se stal ve Žďáru nad Sázavou místopředsedou ONV a zároveň byl kooptován do České národní rady. V červnu 1990 se stal místopředsedou ČNR a byl jím až do roku 1998.
LIDOVEC
Do Československé strany lidové vstoupil v roce 1986. Prošel všemi funkcemi od předsedy městské organizace (ve Žďáru nad Sázavou), byl členem okresního i krajského předsednictva, prvním místopředsedou KDU-ČSL a posléze předsedou.
