Návrh rozpočtu na příští rok je hotov. Historicky nejvyšší deficit dosáhne 162,7 miliardy korun. Díky úspornému balíčku je o sedmdesát miliard nižší, než původně hrozilo. Opasky si budou muset utáhnout firmy i občané.
Autor: ČTK
Původně měl být schodek k hrubému domácímu produktu 5,2 procenta. Ministerstvo financí ale zhoršilo výhled ekonomiky v příštím roce. Propadnout by se měla o půl procenta místo původně oznámených tří desetin procenta. Příjmy státního rozpočtu mají dosáhnout 1022,2 miliardy korun, výdaje pak 1184,9 miliardy. Schodek se tak zvýší na 5,3 procenta.
Na změnách, které sněmovna schválila v podobě úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty, by měla státní pokladna ušetřit 70 miliard korun. Další velké rezervy je možné najít ve veřejných zakázkách. Není žádným tajemstvím, že stavby silnic a dálnic i jiných objektů jsou v Česku předražené.
| CO PŘINESE ÚSPORNÝ BALÍČEK |
| zvýšení příjmů Opatření - očekávaný přínos Vyšší sazby DPH (10 a 20 procent) - 10,0 mld. Kč Vyšší spotřební daně - 10,6 mld. Kč Zrušení slevy na sociálním pojištění pro firmy - 16,5 mld. Kč Ponechání současné výše odpočtu nákladů u svobodných povolání - 1,0 mld. Kč Zdanění náhrad ústavních činitelů - 0,1 mld. Kč Ponechání sazby nemocenského pojištění pro firmy - 8,3 mld. Kč Zvýšení stropů na sociálním pojištění pro firmy i zaměstnance - 3,1 mld. Kč Zvýšení daně z nemovitostí - 4,4 mld. Kč Celkem - 49,6 mld. Kč snížení výdajů Opatření - očekávaná úspora Úpravy nemocenského pojištění - 2,0 mld. Kč Zmrazení podpory v nezaměstnanosti - 2,7 mld. Kč Zmrazení výše dětských přídavků - 0,6 mld. Kč Nižší nárůst plateb za státní pojištěnce - 4,5 mld. Kč Snížení příspěvku na auto pro postižené - 0,6 mld. Kč Snížení platů ve státní sféře o 4 procenta - 7,0 mld. Kč Úspora na úrocích z dluhů ze státní kasy - 3,0 mld. Kč celkem - 20,4 mld. Kč Co ve sněmovně neprošlo dopady Vyšší daň pro bohaté ve výši 23 procent - 0,7 mld. Kč Snížení rodičovského příspěvku o 10 procent - 2,8 mld. Kč Snížení porodného o 3000 Kč - 0,3 mld. Kč Méně peněz na sociální služby - 1,9 mld. Kč |
Podnikatelé považují za dobrou zprávu, že nedojde k dalšímu zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Stát by podle nich měl stimulovat nezaměstnané, aby aktivně hledali novou práci, rekvalifikovali se a vzdělávali. Zvýšení výplaty podpory nezaměstnaným podle nich problém neřeší, ale pouze oddaluje. Podniky kvůli nutným škrtům přijdou o některé výhody, například slevu na sociálním pojištění a odklad snížení pojistných sazeb, což jim v podstatě odebere 25 miliard korun. To podle odborníka z PricewaterhouseCoopers Petra Frische bude pro zaměstnavatele znamenat nutnost přehodnotit finanční plány na příští rok. „Pokud firmy tuto částku ve svých rozpočtech nenajdou, mohou přistoupit i ke snižování mezd nebo k propouštění,“ upozorňuje. Zvýšení stropů pro pojistné na šestinásobek bude podle něj pro vyšší příjmové skupiny mnohem citelnější a znevýhodní, i když snad jen dočasně, Česko oproti okolním zemím, kde jsou stropy ve vztahu k průměrným mzdám nastaveny na nižší úroveň.
Podnikatelé s úlevou přijali alespoň zprávu, že nedojde ke zvýšení daňové zátěže u právnických osob, jak prosazovala ČSSD. Obávali se, že by to znamenalo zhoršení podmínek pro podnikání. I tak některá plánovaná opatření mohou podnikání nepříznivě ovlivnit. Zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z 19 na 20 procent a snížené sazby z 9 na 10 procent přinese sice dodatečné příjmy do státního rozpočtu, ale může vést ke zdražení služeb a zboží. Podle odborníka Martina Diviše z PricewaterhouseCoopers lze zvýšení cen určitě očekávat.
Změna výše sazeb DPH bude pro firmy znamenat také zvýšené administrativní náklady. „Každý plátce DPH bude muset upravit svůj účetní systém tak, aby byl schopen vystavovat a přijímat faktury s těmito novými sazbami. Zároveň však systém musí umožnit i použití starých sazeb, které se nadále budou uplatňovat pro dobropisy a vrubopisy,“ říká Diviš.
I když zvýšení spotřebních daní a DPH je nepopulární krok, podle ekonomů je to nejlepší cesta, jak posílit příjmovou stránku rozpočtu při současném stavu ekonomiky. Podle předsedy Unie malých a středních podniků Davida Šeicha podnikatelé sice v těžké době krize očekávali stimul v podobě snížených odvodů za zaměstnance, ale zrušení slevy berou jako svůj vklad a nutný krok, kdy se v době krize musí utahovat na všech stranách. Také Hospodářská komora vítá, že se podařilo odvrátit hrozbu vysokého deficitu státního rozpočtu a schodek ve výši 5,2 procenta HDP považuje za rozumný kompromis.
