Jedním z důsledků hospodářské krize je zvyšující se nezaměstnanost.
Lidé nejezdí do práce, dopravci ruší spoje. Venkované jsou odříznuti od spojení do větších měst. Podnikatelé proto volají po uznání nákladů na dopravu svých zaměstnanců do práce. Ministerstvo financí namítá: už dnes je to možné.
Návrh, aby firmám byly uznány náklady, které vynaloží na dopravu svých zaměstnanců z místa jejich bydliště do místa výkonu práce, prosazuje pracovní skupina pro zlepšení podnikatelského prostředí. Tu tvoří zástupci Hospodářské komory, Unie malých a středních podniků, Asociace podnikatelek a manažerek a dalších podnikatelských svazů i reprezentanti advokátních kanceláří. Současně by podle nich měl být daňově osvobozen takto vzniklý nepřímý prospěch i na straně zaměstnance. „Současná situace poškozuje nejen individuální poplatníky, ale v důsledku i zaměstnance,“ říká předseda Unie malých a středních podniků David Šeich.
Změna podle něj povede nejen ke snížení nákladů zaměstnavatele a zvýšení jeho konkurenceschopnosti, ale i ke zlepšení mobility pracovní síly, a to zejména v těch oblastech, které jsou postiženy nezaměstnaností kvůli špatné dopravní obslužnosti.
„Problém neuznatelnosti nákladů na dopravu zaměstnanců do práce trápí mnohé podnikatele. Legislativním návrhem uznatelnosti těchto nákladů se snažíme, aby hromadná doprava zaměstnanců do práce byla daňově odpočitatelnou položkou. Návrh není v rozporu s návrhem ministerstva financí. Pracovní skupina již zpracovala návrh do paragrafového znění a během tohoto čtvrtletí bude podán do Poslanecké sněmovny,“ říká předseda Unie David Šeich. „Do současného zákona o dani z příjmů nebudeme zasahovat. Návrh chceme zakomponovat do nového návrhu zákona,“ vysvětluje Jan Hladký, zástupce společnosti Havel & Holásek.
Ministerstvo financí: nic tomu nebrání
Náměstek ministra financí Peter Chrenko je snahou překvapen. „Pokud se jedná o hromadnou dopravu zaměstnanců do práce, kterou zajišťuje zaměstnavatel svými autobusy nebo mikrobusy, pak už dnes je to daňově uznatelným nákladem. To je platný stav,“ říká Chrenko. Jiná situace je na straně zaměstnance. Pokud využívá zdarma dopravy zaměstnavatele, měl by tuto výhodu dodaňovat jako nepřímý prospěch. „A to chceme v novém zákoně odstranit,“ potvrzuje Chrenko.
Podle současného znění zákona o daních z příjmů je poplatníkům umožněno odečíst od základu daně „náklady na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů“. Podnikatelé ale tvrdí, že finanční úřady v dlouholeté převládající praxi bez ohledu na toto ustanovení i takto charakterizované náklady na dopravu zaměstnanců do místa výkonu práce v regionech s nedostatkem pracovních sil a špatnou dopravní obslužností za uznatelné nepovažovaly. Snažily se prý argumentovat institutem cestovních náhrad. „Existují dokonce soudní rozhodnutí, uznávající, že náklady byly poplatníkem skutečně vynaloženy v souladu se zákonem, avšak zároveň odkazující na institut cestovních náhrad. Aplikace právních norem se tak odlišovala od samotného textu zákona, a proto je vhodné tento problém legislativně vyřešit,“ je přesvědčen Šeich. Náměstek ministra financí říká: „Cestovní náhrady jsou něco jiného, s hromadnou dopravou zaměstnanců do práce nemají nic společného. Pokud zaměstnavatel zajišťuje hromadnou dopravu zaměstnanců svými mikrobusy, nejedná se o systém cestovních náhrad. O tom není pochyb,“ vysvětluje Chrenko.
Předseda představenstva firmy Vývoj Třešť Rostislav Dvořák mu dává za pravdu. „Podnikatelé si už v dnešní době mohou zahrnovat do nákladů dopravu zaměstnanců do práce. Jen je nutné vést evidenci dopravních prostředků. A dokonce můžeme umožnit, aby naši zaměstnanci dojížděli do zaměstnání soukromými vozy, a také to dát do nákladů firmy,“ potvrzuje.
Svaz průmyslu: není to aktuální téma
Svaz průmyslu a dopravy zase upozorňuje, že dnes je situace zcela odlišná od předchozího období, kdy se podniky potýkaly s nedostatkem pracovních sil. Nyní – v době ekonomické krize – se musí zabývat otázkou efektivity nákladů a jsou nuceny také redukovat pracovní místa. „V řadě případů, a to zejména v odlehlejších regionech, řešily v minulosti firmy tento problém dopravou zaměstnanců či příspěvky na dopravu. Dopravu zaměstnanců do práce a z práce lze považovat za benefit a současně to je nákladová položka. Je však třeba si uvědomit, že příspěvek na dopravu (pokud do místa není zavedena MHD nebo doprava není v rozsahu potřeb podniku) poskytuje úřad práce, a to v maximální výši 50 procent nákladů podniku. Není to tedy nároková položka a je nutno se s úřadem práce na příspěvku dohodnout. Pro samotný podnik to v případě většího počtu dopravovaných pracovníků není levná záležitost,“ uvádí mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Pokud podle něj podniky chtějí udržet pracovní místa, zejména v případě kvalifikovaných pracovníků, mohou využít stávající úpravy. „Pro jednoznačnou podporu zavedení dopravy zaměstnanců jako nárokové položky by bylo třeba analyzovat, jak velký segment podniků stojí právě na dopravě pracovníků ze vzdálenějších míst a jak relevantní je toto téma pro podniky i samotné pracovníky v době dramatického poklesu zakázek a omezování výroby,“ dodává Mostýn.
CO CHTĚJÍ PODNIKATELÉ ŘEŠIT
• Doprava zaměstnanců do práce – daňově uznatelný náklad
• Zrušení daně z převodu nemovitostí
• Snížení reklamační doby u drobných výrobků
• Uzákonění lobbingu
• Lépe definovat kritéria výběru v zákoně o veřejných řízeních
• Standardizace formulářů v zákoně o zadávání veřejných zakázek
Další navrhovanou změnou je zrušení knihy jízd. Pracovní skupina unie a komory navrhuje, aby knihu jízd nahradil buď paušální odpočet z nákladů na jízdné u malých a středních podnikatelů a zemědělců, pro které je komplikace vést evidenci v knize jízd, nebo knihu jízd či jiný typ evidence (například elektronický systém záznamů GPS) pro velké firmy, které jsou ochotny dokládat vyšší náklady. Předseda představenstva Vývoje Třešť s návrhem nesouhlasí. „Nevidím důvod, proč by se kniha jízd měla rušit. Evidence jízd není nijak komplikovaná, nevidím to jako sebemenší zátěž. Naši zaměstnanci používají služební vozy i k soukromým účelům, proto evidujeme, k jakému účelu bylo auto použito. Kniha jízd má kontrolní charakter nejen pro stát, ale i pro samotnou firmu,“ míní. S přístupem finančního úřadu je spokojen. „Když má evidence hlavu a patu, nevzniká ze strany státních úředníků žádný problém,“ říká.
„Kniha jízd není prozatím upravena zákonem, ale pouze ministerskou vyhláškou, čímž vzniká právní nejistota, kterou bychom rádi jednáním s ministerstvy financí a průmyslu a obchodu napravili,“ vysvětluje Jan Hladký. Ale změna zákona by byla podle něj jednodušší než dohoda s ministerstvem financí.
Zrušte daň z převodu nemovitostí
Podnikatelé také požadují zrušení daně z převodu nemovitostí. „Tento návrh skupina v současné době zpracovává do paragrafového znění, které bude během měsíce dokončeno,“ potvrzuje Jiří Fajkus ze společnosti Realspektrum. Tříprocentní daň z převodu nemovitostí má podle něj negativní vliv na rozvoj trhu s nemovitostmi, zatěžuje byznys s realitami a přispívá k nafukování cenové bubliny. „Prosadit zrušení daně by bylo pro rozvoj trhu prospěšné, znamenalo by to praktickou podporu,“ dodává Fajkus.
Zástupci podnikatelů se snaží navrhovat taková opatření, aby nedocházelo k utlumení podnikatelské činnosti, která by mohla způsobit propouštění zaměstnanců. Změny chtějí prosadit i v dalších oblastech – například ochraně spotřebitele, zákona o zaměstnanosti, obchodním zákoníku nebo novele zákona o veřejných řízeních a o zadávání veřejných zakázek. Za důležitou považují také podporu ze strany státu směrem k exportérům a další opatření, která pomohou firmám lépe se vyrovnat s dopady ekonomické krize. „Problémem v hospodářské krizi jsou ceny energií, které mohou mít fatální dopady na situaci podnikatelů. Proto tuto problematiku považujeme za prioritní,“ říká David Šeich.
