PODNIKATELSKÉ SETKÁNÍ PROFITU - JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rádi bychom byli městem evropského formátu s kvalitní dopravní infrastrukturou, zaznělo minulý čtvrtek v kongresovém sále na Žerotínově náměstí v Brně. Profit sem sezval malé a střední podnikatele z Jihomoravského kraje, aby se setkali se zástupci hejtmanství a hospodářské komory.
PODNIKATELSKÉ SETKÁNÍ PROFITU - JIHOMORAVSKÝ KRAJ || Rádi bychom byli městem evropského formátu s kvalitní dopravní infrastrukturou, zaznělo minulý čtvrtek v kongresovém sále na Žerotínově náměstí v Brně. Profit sem sezval malé a střední podnikatele z Jihomoravského kraje, aby se setkali se zástupci hejtmanství a hospodářské komory. Nejvíce diskutovanými tématy bylo začlenění Brna do evropské dopravní infrastruktury. „Město našeho formátu musí mít mezinárodní letiště, protože bez něj sem nebudou létat byznysmeni a zůstaneme jen provinční lokalitou,“ řekl zástupce krajského hejtmana Václav Horák. Podle jeho slov se už brzy bude z moravské metropole létat i do mimoevropských destinací. Řediteli Obchodní a hospodářské komory Brno Petru Bajerovi by ale stačilo, kdyby se podařilo zavést linky z tuřanského letiště do více měst Evropy: „Nepotřebujeme linku do Sydney, jde o to napojit se na Evropu,“ míní. Zástupce hejtmana Horák k tomu dodal, že modernizace a přestavba mezinárodního letiště Brno-Tuřany je každopádně prioritou kraje. Oba představitelé se minulý týden shodli i na dalších prioritách, především potřebě lepšího dálničního a železničního spojení: „Máme sice dálnici, ale obchodníci po ní občas musí jet z Prahy na naše veletrhy pět nebo šest hodin. To je neúnosné,“ řekl Bajer. SEVERNÍ TRASA NÁS NEMINE**
Jako další infrastrukturní potřeby kraje uvedl vybudování dopravního spojení Brno-Vídeň a zprovoznění železničního uzlu Brno v návaznosti na dobudování železničních koridorů. Mezi plány patří také stavba velkého městského okruhu a spojení Pohořelic se Znojmem. „Brno nesmí minout takzvaná severní trasa, která bude spojovat Řím, Vídeň, Gdaňsk a Stockholm. Musíme udělat vše pro to, aby nevedla údolím Váhu,“ řekl Petr Bajer.
Prostor na čtvrtečním setkání dostala i diskuze o podnikatelských dotacích v Jihomoravském kraji. Pro podporu podnikání v jeho vybraných regionech bylo například uvolněno 32 716 002 korun.
Na dotacích pro začínající podnikatele bylo letos celkem vyplaceno 1,75 milionu korun. „Jako příklad využití můžu uvést vybudování cukrárny a zařízení v oblasti agroturistiky, masážních služeb a hostinské činnosti,“ řekl zástupce hejtmana Horák.
S dotační činností se pochlubila také komora: Z programu Kredit získala pro podnikatele od začátku minulého roku více než 34 milionů korun. „Z programu Start pro začínající podnikatele to bylo od začátku letoška 8,5 milionu korun. Díky zdrojovým analýzám, které jsme provedli v roce 2005, jsme podnikatelům ušetřili řádově miliony korun na zmařených nákladech,“ uvedl ředitel komory Bajer.
