Ze všech zemí přistupujících k Evropské unii je Česko na předposledním místě co se týče přívětivosti k podnikatelům. Na vině jsou vysoké daně, které se mohou směle měřit s nejsocialističtějšími státy staré Unie. Pravicové vlády nedokázaly s drastickým daňovým zatížením učinit nic podstatného.
Posledních pět let vládne levice, a ta jde neohroženě za svým cílem - dohnat a předehnat ve výši berní západní část kontinentu. Říkají nám: jsme chudí, a proto musíme odvádět vyšší daně, aby stát vůbec mohl zajistit patřičný servis. Stejně oprávněně by bylo možno tvrdit, že chudokrevnost se má léčit pouštěním žilou. Každý student ekonomie ví, že vyspělé země zbohatly v době, kdy měly daně poloviční oproti těm, které platíme my dnes. Rostoucí daňové břímě pak kdysi dynamické státy přivedlo k vleklé stagnaci. A k poznání, že jedinou cestou z problémů je omezení hladové spotřeby státu. Že se potřebné reformy v zemích s rozmazleným obyvatelstvem obtížně prosazují, je jiná věc. Rozhodně to není důvod, aby s nimi váhalo Česko, které je na tom z hlediska výše daní stejně, ale v produktivitě daleko hůře. Švédsko či Francie opravdu nejsou náš vzor, co se týče napínání podnikatelů na daňový skřipec. Rozšíření Unie zvýraznilo to, co bylo realisticky uvažujícím lidem zřejmé dávno. Musíme se poměřovat se sobě rovnými, s relativně chudšími státy, které spolu s námi vstupují do EU. Povýšené poznámky státních úředníků, že výše daní není pro podnikání až tak zásadní, vezmou rychle za své. Zatím jsme mohli těžit z blízkosti k Západu a ze vzdělané pracovní síly. Jenomže se vstupem do EU se i východní státy stanou atraktivnějšími. A co se týká profesní kvalifikace, už to dávno není, co bývalo. Když k tomu všemu připočteme, že kromě tvrdých daňových podmínek Česko zaostává za ostatními přistupujícími členy i v pružnosti při zakládání firem a nevede si dobře ani v míře korupce, nevypadá to s podnikavostí u nás růžově. Země na východ od nás jsou sice chudší, ale liberálnější, co se týče míry zdanění a obecně přístupu k podnikání. Proto také většinou dosahují většího růstu než Česko (navzdory tomu, že hospodářství u nás roste nejrychleji od roku 1997). Západní státy, s nimiž se socialisté tak rádi srovnávají, naopak prožívají stagnaci způsobenou přeregulováním a předaněním ekonomiky. My jsme co do blahobytu někde mezi, co do výše daní ale mezi prvními. Máme dvě možnosti. Buď snížit berní břemeno na úroveň východních zemí, využít svého náskoku před nimi a rychle dohnat Západ. Nebo si naordinovat daňové pouštění žilou, nechat staré země Unie stále daleko před sebou a dívat se, jak nás předhánějí vysmívaní běžci z východu. Bohužel, vláda má pro podnikatele tvrdý vzkaz: připravte si klouby a šlachy, reforma opět přitáhne řetěz daňového skřipce.
