Stát podporuje zaměstnávání postižených a někteří na tom založili své podnikání (podrobnosti najdete v Tématu na straně 14). Mnoho podnikatelů ale nevidí smysl v povinném zaměstnávání těch, kteří jim příliš zisku nepřinesou, a tak obchází zákon.
Solidarita a byznys zkrátka nejdou dohromady. Paradoxně jim uškodil nový zákoník práce. Firmám se totiž nechce hradit pracovníkům prvních čtrnáct dnů nemoci a vědí, že u handicapovaných je riziko nemocnosti mnohem vyšší.
Na nechuti zaměstnávat postižené nebo odebírat jejich výrobky profitují podvodníci. Stačí zaměstnat pár poloslepých a místo jejich produktů prodávat luxusní elektroniku. A tak si firmy, které nechtějí platit invalidní daň a ani zaměstnávat invalidy, mohou přes internet objednat supermoderní fotoaparát a tím svou povinnost „papírově“ splnit. Příčina problémů a podvodů je stejná jako vždy: mezery v zákonech.