Přes tři a tři čtvrtě miliardy korun šlo loni ze státního rozpočtu na podporu malého a středního podnikání. Podle mnohých podnikatelů by však stát udělal lépe, kdyby namísto složitých programů určených jen pro někoho snížil daně všem a přestal se zadlužovat.
Stát vynakládá na jedno pracovní místo statisíce korun
Přes tři a tři čtvrtě miliardy korun šlo loni ze státního rozpočtu na podporu malého a středního podnikání. Podle mnohých podnikatelů by však stát udělal lépe, kdyby namísto složitých programů určených jen pro někoho snížil daně všem a přestal se zadlužovat.
Na dvanáct tisíc podnikatelských subjektů si mohlo loni sáhnout na některou z finančních podpor, které v rámci programů na podporu malého a středního podnikání poskytuje stát a další veřejné instituce. Uspokojeno bylo 48 % podniků, které požádaly o podporu a jejichž projekty byly vyhodnoceny jako perspektivní. I když se celkově z finančního hlediska jedná o více než dvousetmilionový vzrůst prostředků oproti předcházejícímu roku, z třetiny se na státní podpoře podílela podpora výstavby průmyslových zón. Prostředky pro ostatní programy s výjimkou podpory výzkumu tak byly oproti roku 2001 kráceny.
Příliš drahé pracovní místo
I přes toto zkrácení poskytla Českomoravská záruční a rozvojová banka, která realizuje naprostou většinu programů veřejné podpory malého a středního podnikání, svou pomoc 1804 projektům, ať již formou zvýhodněných úvěrů, záruk, příspěvků na úhradu úroků a dotací. Celkově v programech realizovaných ČMZRB bylo rozděleno přes jeden a půl miliardy korun. Díky těmto finančním prostředkům se podařilo podpořit přes tisíc pracovních míst, která by měla být vytvořena v průběhu tří let. Při zjednodušené interpretaci pak dojdeme k závěru, že jedno pracovní místo dotuje stát částkou jeden a půl milionu korun.
Dotované úvěry jen pro někoho
Vládní programy ovšem rovněž řeší otázky, které jsou spojeny s dalším problémem, a tím je nedostatek vlastních finančních prostředků u soukromých podnikatelských subjektů. Podpory poskytnuté ČMRZB zvýhodňují vybraným podnikatelům přístup k úvěrům. Z 9,1 miliardy korun šly loni 4,1 na záruky za úvěry, 4,4 na příspěvky na úhradu úroků a 0,6 miliardy bylo přímo poskytnuto formou zvýhodněných úvěrů. Na každou vloženou korunu státní podpory investovaly během tříleté realizace projektu malé a střední podniky do podpořených projektů dalších sedmnáct korun, dosáhly přírůstku účetní přidané hodnoty 5,39 Kč. Zaměstnanost v jejich podniku stoupla o dvacet procent. Vládní zpráva se podrobně zabývá celospolečenskými efekty, které díky poskytnutým podporám vznikají. Programy podle autorů zprávy pozitivně ovlivňují rozvoj podnikání a zvyšují konkurenceschopnost malých a středních podniků a zároveň přispívají k rozvoji stability tohoto sektoru.
Dát příležitost všem
To vše je ovšem jedna strana mince. Z hlediska ekonomických dopadů na konkrétní situace a konkrétní subjekty jistě mají programy na podporu malého a středního podnikání význam. Důležitější pro rozvoj ekonomiky jako celku je však ekonomické prostředí. A to je určeno především právním rámcem a výší daní. Každá vybraná koruna musí někde chybět. A chybí těm, kteří neprojdou sítem ministerských koncepcí a těm, kteří jím ani procházet nechtějí. Pozoruhodné výsledky podporovaných projektů nesvědčí o moudrosti státních úředníků, ale o schopnosti podnikatelů samotných. „Vládní analýzy nikdy neřeší, zda vznikem dotovaného pracovního míst nedošlo jinde k jeho zániku,“ míní přeseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. Navíc jsou finanční prostředky věnované na podporu malého a středního podnikání směšné v relaci k tomu, co odvádí podnikatelský sektor na daních. Podnikatelé si dokonce spočítali, že na jeden podnikající subjekt by připadlo asi sedm tisíc korun podpory, včetně prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti od ministerstva práce a sociálních věcí. Nižší daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění a méně byrokratické zákony by zlevnily pracovní sílu a tak umožnily zaměstnat více občanů bez jakýchkoli složitých programů a navíc by umožnily každému podnikateli za rovných podmínek dosáhnout na úvěry, které nyní stát zase jinými programy dotuje jenom vybraným. K zlepšení úvěrových podmínek by pak přispělo drastické snížení státního zadlužení, protože banky by byly nuceny hledat příležitosti i za cenu vyššího možného rizika u soukromého sektoru, tedy i u malého a středního podnikání.
