Drábek: Firmy by si teď zasloužily daňové prázdniny Následky povodňových škod se projeví nejen u přímo zasažených občanů a firem, ale prakticky v celé podnikatelské sféře. O roli Hospodářské komory ČR při obnově hovoří Profit s jejím prezidentem Jaromírem Drábkem.
Drábek: Firmy by si teď zasloužily daňové prázdniny
Následky povodňových škod se projeví nejen u přímo zasažených občanů a firem, ale prakticky v celé podnikatelské sféře. O roli Hospodářské komory ČR při obnově hovoří Profit s jejím prezidentem Jaromírem Drábkem.
Jste ve funkci teprve od května, takže vám právě končí pověstných sto dnů hájení. Jak jste jich využil?
Mám výhodu v tom, že jsem poměrně dlouho pracoval v regionální struktuře hospodářské komory, potom také v dozorčí radě celorepublikové hospodářské komory. Řadu věcí jsem znal a vyhlásil jsem, že žádnou dobu hájení nepotřebuji. Na druhou stranu je pravda, že každá funkce má svoje specifické záležitosti. Je potřeba určitá doba na seznámení se s konkrétními věcmi, které jsou s novou funkcí spojeny. Jinou věcí je, jakým způsobem by měla hospodářská komora postupovat dále, v dlouhodobém horizontu. To je, myslím, záležitost, o které se diskutuje už rok nebo rok a půl. Názory se tříbily už před mým nástupem do funkce, diskuzí jsem se aktivně zúčastňoval, a to je pro mě velmi silná opora. Mám tak velmi dobrý přehled o tom, jaké mají názory představitelé hospodářské komory v jednotlivých krajích a okresech, ve společenstvech a ve svazech. A z toho se mohou rodit nové kroky vně i uvnitř komory.
Minulé týdny pro nás znamenaly zkoušku - ne ohněm, ale vodou. Jak komora reagovala? Měla připraveny krizové plány?
Od první chvíle jsme se snažili podnikatelům pomoci. Zřídili jsme povodňové konto, na základě výzvy z Okresní hospodářské komory v Děčíně jsme vyzvali podnikatele, aby zaplatili zálohy na všechny druhy daní, které jsou splatné do konce roku. Pomohou tak vytvořit i prostor pro vládu, aby měla okamžitě využitelné prostředky pro nápravu povodňových škod. Tato iniciativa měla velmi silný ohlas. Československá obchodní banka zaplatila přibližně miliardu korun jako předčasnou zálohu na daň z příjmů. Velké podniky a banky jsou si vědomy toho, že toto je způsob, jak pomoci státu v okamžitém řešení situace. Je třeba poděkovat všem podnikatelům, kteří na tuto výzvu zareagovali Druhou naší přímou iniciativou je tzv. záplavová burza. Je standardní aplikací našich internetových stránek. Firmy postižené povodní zde mají možnost formou nabídek a poptávek vykrývat svoje potřeby, jak postižených přímo - na obnovu po povodních - tak i těch, které byly postiženy nepřímo výpadky dodávek způsobených na druhé straně odběratele. Snažili jsme se apelovat na vládu, aby přijala rozhodnutí směřující k takto postiženým podnikatelům.
Pozastavily problémy kolem záplav práci na některých programech Hospodářské komory ČR?
Rozpracované projekty byly možná určitým způsobem ovlivněny, ale principiálně zastaveny nejsou. Mnohem horší dopad vidím v oblasti celopodnikatelské. Bude trvat několik let, než budeme schopni způsobené škody eliminovat. Pro nás jsou nejhorší škody na infrastruktuře, protože většina podnikatelů je závislá na dopravě.
Odhady škod podle komory se liší od oficiálních údajů. Jaké částky by mohly podle vás celkové škody dosahovat?
Jsme ve spojení s hospodářskými komorami v jednotlivých regionech a domníváme se, že naše odhady jsou relevantní. Dnes se ještě skutečně nedostaneme ke všem podkladům, do všech oblastí. Náš odhad celorepublikových škod na podnikatelském majetku se pohybuje kolem 20 miliard a bude zřejmě reálnější než původní odhad ministerstva průmyslu. To původně uvádělo šest až osm miliard korun.
A co s pomocí postiženým podnikatelům?
Navrhoval jsem premiérovi Špidlovi, aby se vláda zabývala i otázkou přímé pomoci nejpostiženějším podnikatelům, kterým voda vzala živnost. Podle mého názoru by se pomoc neměla rozlišovat podle druhu podnikání. Pokud jsme ochotni pomáhat zemědělcům, kterým voda zaplavila pole, rybníkářům, kterým voda protrhla hráze, pak bychom měli být schopni pomoci stejným způsobem i obchodníkům, jimž třeba voda vzala veškeré zásoby zboží a zničila provozovnu. Tito lidé jsou ve stejném postavení a mělo by se k nim přistupovat stejně.
Máte představu, jakou pomoc by měla poskytnout podnikatelské sféře vláda?
Všechno je otázkou peněz. Oceňujeme, že vláda situaci neprodleně řešila. Velmi rychle rozhodla o dvou programech pomoci postiženým podnikatelům, garancí půjček na obnovu a dotacemi úroků u nich. Tyto dvě metody pokládám za výbornou cestu. Kromě toho je však potřeba těm nejpostiženějším podnikatelům pomoci přímou finanční dotací. V USA je např. při podobné živelní katastrofě automatické, že každý dostane určitou fixní částku, aby se tak projevilo ocenění jeho úlohy ve společnosti. Myslím, že by bylo vhodné tímto způsobem vyjádřit, že si stát váží i lidí, kteří podnikali na svoje vlastní riziko, vnesli do podnikání vlastní peníze a ne svým zaviněním o ně přišli.
Neměl by to být jeden z úkolů pro tripartitu? Taková podpora by lidem umožnila znovu se do podnikání pustit a nečekat na sociální dávky.
Nemyslím si, že je to úkol přímo pro tripartitu, jejím úkolem je vyjednávání podmínek mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Zprostředkovaně by to snad bylo možné. Pokud živnostník s živností skončí, zůstane státu na starosti on i jeho zaměstnanci. Je potom finančně mnohem výhodnější jim pomoci, než je poslat na úřad práce.
Mezi úvahy, jak získat prostředky právě na nápravu povodňových škod, patří i zvyšování daní.
Odstraňování následků povodní bude vyžadovat mnoho finančních prostředků ze státního rozpočtu. Státní rozpočet je částí prostředků pocházejících z podnikatelské sféry, která je využita na jiné účely než na přímý rozvoj podnikatelské činnosti. Pokud se dnes bude uvažovat, že se budou zvyšovat daně, musíme si uvědomit, že každé zvyšování daní má negativní dopad právě na podnikatelskou sféru. Je potřeba velmi pečlivě zvážit úroveň zvýšení daní a rozdělení odkud a které daně se budou zvyšovat a jakým způsobem. Pokud jde o zvýšení spotřebních daní, je zřejmé, že nejpřijatelnější je zvyšování spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Stejně jsme vázáni přístupovými jednáními k Evropské unii, že tyto daně postupně budeme zvyšovat. Pokud jde o spotřební daň u paliv, ta jednoznačně ovlivňuje nákladovost výroby, takže bude mít bezprostřední dopad na ceny výrobků. Musíme se podívat na konkurenceschopnost na vnitřním i zahraničním trhu. Pokud by se uvažovalo o zvyšování přímých daní, považoval bych to za velmi nešťastné. Všude v okolní Evropě dochází k prudkému snižování daní, zejména u daně z příjmu právnických osob. Naše firmy by se tím dostaly do velmi silné konkurenční nevýhody. Už nyní je naše sazba daně příjmu právnických osob v porovnání s okolními státy poměrně velmi vysoká.
Postižení podnikatelé ale nemusejí daňový základ vytvořit a opět budou kritizováni za to, že odvádějí málo na sociální a zdravotní pojištění.
Teď povodně stranou. Je standardní záležitostí, že pokud má nějaká země vyšší než průměrné zdanění právnických osob, optimalizuje každá nadnárodní společnost daňové zatížení. Třeba tím, že je přenáší do zemí, kde je nižší sazba. To je dlouhodobá a u nás běžná záležitost. Naše podniky, které jsou ziskové, se snaží daňově optimalizovat tím, že přenášejí některé své činnosti do daňových rájů a do oblastí s nižším zdaněním. Je velmi reálný propočet, že při určitém snížení úrovně zdanění právnických osob může být bez problému zachován objem výběru daní.
Je nyní čas hovořit o otázce daňových prázdnin nejen pro postižené podnikatele, ale pro rozvoj podnikání obecně?
Hospodářská komora má sice za úkol hájit zájmy podnikatelů, ale je jasné, že stát musí z něčeho žít. Zvažovali jsme několik různých modelů. Není pravdou, že čím větší je sazba daně, tím větší je výběr daní. Jsou samozřejmě smysluplné úvahy, zda neudělat na krátké období nulovou daň z příjmu právnických osob. Je to však záležitost velmi odvážná a obávám se, že nebude mít dostatek zastánců, kteří by byli ochotni se takovou cestou pustit. Optimální cestou je podle mého názoru snížení daňové zátěže z přímých daní, protože to neovlivní celkovou výši výběru daní.
A co DPH?
Od zavedení daně z přidané hodnoty v roce 1993 bylo mnoho prohlášení a vizí, jakým způsobem se bude vyvíjet dál a úrovně sazeb. Jediné, k čemu došlo, bylo snížení základní sazby daně z 23 procent na 22 procent krátkou dobu po zavedení DPH. Přestože to bylo v každém programovém prohlášení vlády, k dalšímu sbližování sazeb nedošlo. To je podle mého názoru nedobrá situace, protože rozdíl mezi sníženou a základní daní je příliš velký a vyvolává určitou snahu o zařazování některých položek do snížené daně, aniž by to bylo oprávněné. Ke sbližování daní by mělo dojít a měl by to být jeden z prvních kroků, protože dvaadvacetiprocentní daň je poměrně vysoká i v porovnání s ostatními státy. Valná většina států má horní sazbu daně do 20 procent.
Bude komora schopna, na základě vyčíslení škod, připravit hlubší analýzu a navrhnout možné kroky v oblasti zaměření daňového zatížení? Budete schopni takovouto analýzu připravit, spočítat a obhájit?
Jsem rád, že nová vláda přikládá komunikaci s podnikatelskou sférou velkou váhu. Budeme se snažit být dostatečně připraveným partnerem pro vládu a budeme vyjadřovat názory podnikatelské sféry. Máme připraveny podklady, připravujeme analýzy a budeme schopni je podložit argumenty. Máme dohodnuté některé komunikační mechanizmy, prostřednictvím nichž bychom chtěli naše názory prezentovat. V současné době probíhá první kolo jednání. Předpokládám, že se bude tato záležitost řešit už v nejbližších týdnech.
