JAN FISCHER, PŘEDSEDA ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU - Nadáváte někdy na statistiky, když vás zahrnují nejrůznějšími dotazníky? Situace se zlepší. Povinné výkazy ubudou i zeštíhlí a navíc se vám statistické závěry hodí při podnikání. Dotazník, který se bude týkat všech – sčítání lidí – dokonce přinese zakázky za více než miliardu korun.
Už nyní se připravujete na jednu z nejdůležitějších akcí statistiků, na sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Kolik bude stát a jaká částka z toho připadne na veřejné zakázky?
Rozpočet je 2,6 miliardy korun. V roce 2001 stálo sčítání zhruba stejně, takže promítneme-li inflaci, uděláme ho laciněji. Odhadem připadne na tendry z této sumy minimálně polovina. Většinu věcí si budeme totiž pronajímat nebo nakupovat. O to je to složitější, že na všechno musíme vypsat soutěž.
Jednou z největších zakázek, na kterou vypíšete tendr, je distribuce a sběr dotazníků.
To je jedna z novinek sčítání v roce 2011. Roznesení i sběr budeme řešit dodavatelsky, zatímco ještě minulé jsme organizovali sami. Tento způsob je pro nás jednodušší, nábor sčítacích komisařů je totiž velmi komplikovaný. Ze soutěže získáme vítěze, který bude umět roznést a sebrat dotazníky a garantovat disciplínu lidí, kteří to budou provádět.
Kolik získá firma, která převezme odpovědnost za sběr dat?
Cena sčítacích komisařů tvoří podstatnou část, víc než třetinu celkových nákladů. My si budeme sčítací komisaře najímat jenom na hromadná zařízení, jako jsou nemocnice, věznice, ale pro běžný kontakt s domácnostmi to budeme dělat pomocí vítězné firmy.
Ing. JAN FISCHER, CSc.
Narodil se 2. 1. 1951. Oba jeho rodiče vystudovali statistiku a působili v ní, takže nepřekvapí, že i on se na Vysoké škole ekonomické v Praze specializoval na statistiku. Po studiu nastoupil v roce 1974 do Výzkumného ústavu sociálně ekonomických informací, který byl součástí statistického úřadu. Přímo pod jeho střechu, nejprve s federální a posléze s českou působností, se přesunul za osm let. V dubnu 2003 jej prezident republiky jmenoval předsedou Českého statistického úřadu. Úzce spjat je i se svobodnými volbami, jejichž zpracování řídí od roku 1990 do dneška. Je podruhé ženatý, má šest dětí, včetně tří vyženěných. „Myslím, že statisticky jsem k demografickému vývoji slušně přispěl,“ míní muž, o němž se nedá říct, že je suchý statistik. Rád chodí na divadelní a filmová představení, knihy čte i v kavárnách, které považuje za ideální místo k setkávání se zajímavými lidmi.
To ovšem není jediná zakázka, která bude pro podnikatele dostupná.
Budou to například dodávky služeb výpočetní techniky, komunikace a samozřejmě skenování. To je obrovská zakázka, se kterou máme zkušenost z minulého sčítání, kdy jsme poprvé skenovali papírové dotazníky. Tato metoda maximálně urychlí proces zpravování, samozřejmě formou outsourcingové služby, která zvítězí v soutěži.
Pak jsou to standardní zakázky, které firmám zadáváte už tradičně.
To je například tisk dotazníků, technologické zajištění, ostraha, informační a vysvětlovací kampaň. Na poměry našeho úřadu jsou to veliké zakázky, i když třeba armádní mají větší rozměr. Na okresech už nemáme prostory, minimum je jich v krajích, proto budeme hledat i pronájem místností. Dotazníky bude totiž třeba někde shromáždit a zabezpečit.
ZAKÁZKY BUDOU K MÁNÍ V POLOVINĚ PŘÍŠTÍHO ROKU
Kdy budete veřejné zakázky vypisovat?
Jakmile bude schválen zákon, ovšem do té doby je musíme připravovat. Do konce pololetí jsem povinen předložit vládě návrh zákona. Samozřejmě parlamentní procedura zabere nějaký čas. Já bych si velmi přál, aby v polovině roku 2009 byl zákon na světě, a to bude legitimace pro vypsání soutěží.
Výběrová řízení budete zveřejňovat na webových stránkách?
Ano. Samozřejmě je budeme zveřejňovat co nejprůhlednějším způsobem. Předpokládám, že o takto veliké zakázky bude značný zájem, proto se na ně uvnitř úřadu připravujeme velmi zodpovědně. Budeme potřebovat i kvalifikovanou právní pomoc při jejich organizaci. Velmi bych si přál, aby proběhly standardním a průhledným způsobem
Přiznáváte, že sčítání není levná akce. Můžete cenu porovnat s ročním rozpočtem vašeho úřadu?
Běžný rozpočet statistického úřadu se ročně pohybuje kolem miliardy korun. Takže každého obyvatele přijde činnost úřadu na sto korun. Sčítání ho vyjde na 260 korun jednou za deset let. Jsem hluboce přesvědčen, že je to dobrá investice, protože výsledky sčítání lidu jsou využitelné pro obrovské spektrum lidí, od vědy, přes pedagogy až samozřejmě po podnikatele.
Jaké informace mohou u vás podnikatelé čerpat?
Když se podnikatelé rozhodují investovat někde v regionu, tak chtějí vědět, jak tam vypadá demografická struktura, jaké je složení pracovní síly, jak je kvalifikovaná, vzdělaná. Mimochodem, přehled vzdělání v regionu poskytuje pouze sčítání lidu. Podnikatel si dovede ze zjištěných faktů odvodit, jaká tam bude poptávka, a s tím porovná prostředky, které v lokalitě hodlá investovat. Sčítání slouží i k tomu, jak se bude vytvářet sociální síť od mateřských škol až třeba po pohřebnictví. Důležitá je i věková skladba mikroregionu. Tato fakta jsou unikátní při rozhodování o investicích a lokaci tuzemských či zahraničních prostředků.
Sčítání se týká lidí, ale z názvu je patrné, že i bytů a domů. To je také důležitý údaj pro investory.
Přesně. Je to o bytové výstavbě, o stáří a kvalitě bytového fondu. Žádná jiná statistika neposkytne něco obdobného. Neznám jinou oblast, kde by šly informace i třeba osm let po vyhodnocení tak na dračku jako ze sčítání. Tím se shromáždí i obrovský fond dat. Například za každou obec až tisíc údajů. Sčítání přinese nejpodrobnější územní detail, to v žádné jiné statistice nelze docílit, včetně srovnání s údaji, které tady byly před deseti, dvaceti, čtyřiceti lety.
POČET AUT UŽ NÁS NEZAJÍMÁ
Předpokládám, že nějaké dotazy vypadnou, nové se objeví. Asi je zbytečné ptát se dnes lidí, zda mají televizi?
Taky že se ptát nebudeme, ani na to proklaté auto. Naopak nás bude zajímat počítač, připojení na internet, to je změna. Jinak profil otázek zůstává hodně stabilizovaný, abychom byli srovnatelní v čase i mezi jednotlivými státy.
Jak bude evropská komise slaďovat sbírání dat o 490 milionech obyvatel Evropské unie?
Ve vysokém stupni finalizace je nařízení rady a parlamentu o provedení sčítání kolem roku 2011, protože nebude všude v jednom roce. My se držíme minima povinných ukazatelů, nesnažíme se k nim přidávat, abychom populaci nezatěžovali víc, než je potřeba. Evropa přijde s nařízením, které je třeba respektovat, zároveň jdeme naproti cestou tvorby národní legislativy, kterou bychom stejně museli mít. Metodu sběru nám neupraví Brusel. Dobré je, že údaje budou standardizované a v Evropské unii dobře srovnatelné.
Víte, kde vznikla fáma, že budete kvůli Evropské unii klást respondentům i poměrně intimní otázky?
Někde v překladu, pravděpodobně v evropském parlamentu, špatnou interpretací textu. Je to samozřejmě naprostý nesmysl. Program připravují odborníci, kteří dobře vědí, co potřebují znát. Ti by nespáchali profesionální sebevraždu, aby tam napsali, s prominutím, takovouhle pitomost. Nejsme žádný veliký bratr, nepotřebujeme takové údaje.
Kdy nastane den D, jak vy říkáte rozhodné datum sčítání?
Z pátku prvního na sobotu druhého dubna 2011.
MĚJTE DŮVĚRU, POSLOUŽÍTE DOBRÉ VĚCI
Jaký hrozí trest, když se někdo rozhodne dotazník sčítání nevyplnit?
Aby výsledek byl co nejkvalitnější, existuje pro každého zpravodajská povinnost, jenom dva údaje budou dobrovolné – náboženství a národnost. Za nesplnění budou sankce, ale podotýkám, že desetinásobně budou vyšší za vyzrazení a únik údajů. Je to povinné, ale nejdůležitější je, že to má smysl. Vždy záleží na tom, aby co nejvíc lidí data poskytlo. K tomu slouží informační kampaň. Říkám, mějte důvěru, vaše data poslouží dobré věci. Neptáme se po příjmech, výdajích. Bude to o to jednodušší, že data o bytech a domech budou předvyplněna. Domácnost to jenom zkontroluje.
To je docela zajímavý komfort a není jediný.
Ano, lidé budou moci využít i internet. Předpokládám, že připojení na internet bude v roce 2011 podstatně vyšší. Bude možné výsledky poslat korespondenčně, což také předtím nebylo. Snažíme se rozšířit pestrost cest, kudy nám mohou data předat. My máme samozřejmě ambice získat data ode všech. Minule existovala až zuřivá kampaň proti sčítání, a přesto byla návratnost obrovská. Nebylo sečteno kolem 140 tisíc lidí, protože se většinou nezdržovali dlouhodobě ve svém bydlišti. Věřím, že se to podaří minimálně zopakovat.
Na webových stránkách jste rozjeli diskuzi ke sčítání, co si od ní slibujete?
Není špatné znát názor veřejnosti. Samozřejmě ne každému budeme moci vyhovět. Ale když nevyhovíme, zjistíme ohniska kritiky, co je pro lidi problém a zaměříme se na vysvětlení. Zatím se hodně dotazů týká moravské národnosti.
Dotazníky budou i v několika jazykových mutacích?
Sestava jazyků ještě není dokončena. V tuzemsku žije minimálně 300 tisíc cizinců a v roce 2011 jich tady určitě nebude míň. Půvabem sčítání je, že sečteme lidi trvale bydlící, ale v tom okamžiku i přítomné, proto to jazykové přiblížení.
MALÝM I VELKÝM FIRMÁM UBUDOU STATISTICKÉ VÝKAZY
Data sbíráte také z podnikatelské sféry. Jak vybíráte jednotlivé respondenty?
Záleží, jak jsou velcí. Pokud jde o standardní průmyslovou či stavební statistiku, nikoho nepřekvapí, že velké firmy, které mají obvykle od sta až dvou set zaměstnanců, do šetření vcházejí pravidelně, všechny a vždycky. Koneckonců rozhodují o statistickém výsledku. Ovšem počet zaměstnanců není jediným kritériem. Úplně jiný způsob používáme při ošetření plejády malých podniků či fyzických osob, tady děláme šetření jenom na vzorku. Je naprosto nepředstavitelné, abychom to dělali plošně, ať již z hlediska finančního, nebo velké zátěže respondentů.
HISTORIE STATISTIKY V ČESKU
• Za vůbec nejstarší dochovanou statistickou zprávu je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II.
• Významným mezníkem statistiky je datum 13. října 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání lidu.
• Novou kapitolu v historii sčítání obyvatelstva v habsburské monarchii zahájilo sčítání v roce 1754, které proběhlo současně a jednotně na celém území soustátí.
• Počátky shromažďování údajů jsou u nás spojeny se jménem Josefa Antonína rytíře Rieggera (1742 až 1795). Rytíř byl zakladatelem organizované statistické služby a prvním kvalifikovaným statistikem u nás.
• S výsledky sčítání byla poprvé v širším měřítku seznámena veřejnost až v roce 1869, a to ve speciální šestidílné publikaci.
• Výpočetní technika pronikla do Státního ústavu statistického 1. dubna 1920, kdy úřad najal na zkoušku 13 děrovacích strojů a čtyři třídicí stroje s počítadly od firmy Powers Accounting Machine. Prvním úkolem těchto strojů bylo zpracování materiálů o počtu narozených a zemřelých obyvatel během válečných let.
Mohou podnikatelé odříct?
Všechna zjišťování, která se týkají podnikové statistiky a jsou součástí takzvaného programu statistických zjišťování, jsou povinná. Říká se tomu informační daň.
Například ministerstvo průmyslu a obchodu se nechalo slyšet, že zúží plejádu dotazů. Uvažujete o něčem podobném i vy?
Ministerstvo přišlo s návrhem výrazné redukce rezortní statistiky. Ta je zařazena do programu statistických zjišťování, ale provádí ji ministerstvo průmyslu. Tenhle krok velice vítám, byla tam skutečně řada zbytečností, duplicit, reliktů. Ale i my se snažíme o totéž. Je třeba dbát, aby byla na rozumné úrovni zátěž těch, kteří nám data poskytují. Proto jsme rozjeli projekt modernizace systému.
To znamená, že snížíte rozsah dotazníků?
Počítáme s redukcí zejména u ročního zjišťování, které je velmi důkladné a masivní. To jsou výkazy pod značkou P 5-01, které opravdu nepatří na podnicích k populárním. Zeštíhlení by mělo být už letos pětadvacetiprocentní. Jde o zjednodušení dotazníku i o promyšlenější výběr respondentů. Musíme mít větší odvahu použít dopočty, odhady. Moderní statistika není o sumarizaci dotazníků, některé věci se nemusejí šetřit tak často. Za letošní rok by to už mělo být vidět u celého systému ročních výkazů.
Podniky ovšem také vyplňují měsíční a čtvrtletní výkazy.
Pokud jde o tyto dotazníky, tam by se měla redukce projevit postupně během roku 2009 a 2010. Jde o to nezjišťovat zbytečné věci, nezatěžovat zbytečně respondenty a zajistit lepší rotaci jednotek ve výběru. To znamená, aby tam podnik neshnil. Aby věděl, že je zařazen do výběru, ale pobude tam dva roky, šest měsíců a pak bude nahrazen někým jiným. To hovořím o takzvané primární statistice, což je šetření úplné a výběrové. Ale je tu ještě jedno východisko, které považuji za perspektivnější. Naprosto primární statistiku postupně odbourávat a v rozsahu, ve kterém to jde, ji nahrazovat využíváním takzvaných administrativních zdrojů a dat. Použít pro statistiku data, která už někdo zjistil. Stát už je někde vede a je možné je využít pro kompilaci dobré statistiky.
To je pro podnikatele jistě výborná zpráva. Můžete pro lepší pochopení uvést příklad?
Třeba registr daňových plátců – spousta dat leží na ministerstvu financí. My jsme sváděli s ministerstvem komplikované vyjednávání, až při poslední novele v roce 2006 se podařilo v zákoně o statistické službě toto prolomit. Nyní máme prakticky univerzální přístup k těmto údajům a jsme schopni je ve větším rozsahu využívat. Do značné míry umíme použít fakta z databáze sociálního zabezpečení a data z integrovaného systému evidence obyvatelstva. Dřív, když se člověk stěhoval, tak vyplnil dva dlouhé, téměř identické dotazníky. Jeden se posílal statistickým orgánům, druhý do registru obyvatel. Teď už je proud jediný a rád bych, aby tento trend pokračoval.
PODNIKATELI BUDE STAČIT, KDYŽ DATA SVĚŘÍ STÁTU JEDNOU
Ideální stav pro nás, kteří neradi vyplňujeme různé dotazníky, vládne třeba ve Švédsku. Je šance, že se přiblížíme tamní situaci?
Ve Švédsku či Finsku je až devadesát procent dat statistiky pořizováno sekundárně, to znamená z administrativních zdrojů. Ta tradice vedení registrů je tam hluboká, od dvacátých let. Tomu se asi nepřiblížíme, stejně jako Británie, Francie nebo Německo. Ale pokrok ve větší proporci využívání takovýchto zdrojů dat je jedna z nejdůležitějších priorit následujících pěti až deseti let. A pak samozřejmě podnikatel ucítí, že data už jednou státu svěřil a někdo jiný ho s něčím velmi podobným nebude otravovat znova. Myslím, že si to zaslouží hlavně menší podnikatelé.
Většina lidí vyplňuje jakýkoli dotazník s nechutí. Stalo se vám to někdy, nebo uvidíte kolonky a honem s nadšením hledáte tužku?
Mám dva takové příklady. Jeden je z let 1990 až 1992, kdy ve spolupráci s americkou univerzitou organizoval Český statistický úřad masivní a velmi kontroverzní šetření. To jsem se stal respondentem a měl jsem problém s hloubkou dotazovaných údajů. Druhý případ, kdy jsem skutečně váhal s vyplněním, a vedli jsme o tom obrovskou diskuzi i v Evropské unii, bylo šetření Silk o příjmech a životních podmínkách 14 až 15 tisíc domácností. Nakonec se nám ho podařilo zjednodušit a zkrátit.
V čem jste viděl největší problém těchto dotazníků?
Rozsah šetření musí být úměrný, protože se hraje o důvěru lidí. Proto je třeba o problému diskutovat, aby docházelo k rozumné zátěži respondentů, ať už jsou to podniky či domácnosti nebo obyvatelé. Šetření je třeba vést velice zodpovědně a seriózně. Má mít limity.
