VÝPLATA DOTACE Eurodotace by mohli čeští podnikatelé dostávat rychleji. To je cílem plánu ministerstva průmyslu a obchodu – vyhlásí soutěž pro evropské agentury, které mají se zpracováním žádostí větší zkušenosti než Česko. Výplaty peněz z evropských fondů by se brzy měly podstatně zrychlit.
VÝPLATA DOTACE Eurodotace by mohli čeští podnikatelé dostávat rychleji. To je cílem plánu ministerstva průmyslu a obchodu – vyhlásí soutěž pro evropské agentury, které mají se zpracováním žádostí větší zkušenosti než Česko.
Výplaty peněz z evropských fondů by se brzy měly podstatně zrychlit. Malým a středním podnikatelům se tak mimo sníží náklady na úvěry, jimiž své projekty do získání dotací musí financovat.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se rozhodlo přesunout část administrativy agentury CzechInvest na externí firmu – pokud možno takovou, která má se zpracováním evropských dotací už dlouholeté zkušenosti. Koncem června se tak má na centrální adrese (www.portal.gov.cz) objevit velké otevřené výběrové řízení na zpracování dotačních žádostí od českých žadatelů. O tento outsourcing se může přihlásit kdokoliv z Evropy.
SÁZKA NA ZKUŠENÉ „CzechInvest nestíhal vyřizovat žádosti kapacitně ani v minulém roce, nové programy přitom agendu navýší desetinásobně,“ vysvětluje ředitel sekce strukturálních fondů Miroslav Elfmark. Žadatelé podle něj na platby musí nyní čekat 7 až 12 měsíců. To podle Elfmarka citelně prodražuje celý projekt a je pak otázkou, zda se vůbec vyplatilo o dotaci usilovat. V Unii přitom existuje řada firem (od poradenských gigantů, přes banky až po specializované účetní společnosti), které mají dotační agendu dávno zvládnutou.
„V současné době je reálně proplacena o něco více než jedna třetina z téměř deseti miliard korun určených na operační program Průmysl a podnikání 2004 až 2006. Tyto prostředky přitom musí být kompletně vyplaceny do konce příštího roku. Za poslední měsíce se převod finančních prostředků na účty podnikatelů výrazně zrychlil, ale zpoždění, které tomu předcházelo, je opravdu citelné. Realizace nového operačního programu již bude nastavena tak, aby při proplácení desetinásobně většího objemu prostředků nemohlo k žádným prodlevám dojít,“ říká Elfmark.
PROGRAMY STARTUJÍ I BEZ POŽEHNÁNÍ BRUSELU
Zatímco úspěšní žadatelé nyní čerpají dotace přiznané z minulého operačního období, stát už začal přijímat nové žádosti podle pravidel na roky 2007 až 2013. Problémem zůstává, že je Evropská komise dosud neschválila. „Podmínky by ovšem mohla potvrdit oficiálně »už« v září – po vyřízení připomínek, které zřejmě nebudou zásadní,“ věří náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Ministerstvo přesto spustilo už šest programů, do nichž se přihlásilo přes osm stovek firem s požadavkem na dotace přes 5,5 miliardy korun. „I když operační programy nejsou ještě schváleny, po přijetí žádostí už zadavatelům začnou hned nabíhat uznatelné náklady – samozřejmě v případě, že jim bude dotace přiznána,“ vysvětluje Břetislav Grégr, ředitel odboru koordinace strukturálních fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu. Počet neschválených žádostí podle něj ale nebývá vysoký. „Dotace slouží k urychlení záměrů podnikatelů, ne k jejich samotné realizaci,“ dodává.
NEJVÍC U PODNIKATELŮ BODUJE ROZVOJ Největší zájem je stejně jako v uplynulém období o program Rozvoj. Během 42 dní od vyhlášení se o dotace z tohoto programu přihlásilo 682 podnikatelů. Kdyby všichni uspěli, získali by téměř pět miliard korun z evropských fondů. „A to je třeba připomenout, že tento program už není plošný – je určen jen pro takzvaně postižené regiony, které vytypovala vláda,“ připomíná Grégr.
Zároveň ale dodává, že počet žádostí zatím nic nevypovídá o jejich kvalitě. Přesto je zřejmé, že zájem podnikatelů o dotace je vysoký. Jejich požadavky na financování projektu v programu Rozvoj trojnásobně převyšují plánovaný příděl peněz.
V této chvíli se ovšem čeká především na potvrzení Národního strategického referenčního rámce (NSRR), k němuž by mohlo v optimálním případě dojít na přelomu tohoto a příštího měsíce. Poté Komise pošle zpět připomínky, jimiž se konkrétní programy budou muset přizpůsobit. „Pokud se tak nestane, mohlo by se čerpání dotací oddálit až o rok,“ varuje šéf CzechInvestu Roman Čermák.
Česko totiž nejen zaspalo, ale ještě své nároky na evropské dotace zbytečně komplikuje. Plán čerpání předložilo v Bruselu spolu s Irskem a Lucemburskem jako poslední. Dokument má podle Evropské komise řadu nedostatků. Jednání s Komisí je složité také proto, že Česko má nejvíce operačních programů ze všech zemí Unie. Programy se vzájemně překrývají a jsou administrativně náročné.
Jen v gesci rezortu průmyslu se některé programy překrývají s dotacemi určenými pro školství (věda, výzkum a inovace) nebo zemědělství (ekoenergie). „Nyní jednáme o tom, jak spojit synergie těchto programů,“ potvrdil náměstek Tlapa.
BUDOUCNOST MAJÍ INOVACE
Pro české podniky a obce je připraveno v příštích šesti letech ze strukturálních fondů a státního rozpočtu až sto miliard korun ročně. Peníze by měly podpořit hlavně nové technologie, budování infrastruktury, podnikání a rozvoj lidských zdrojů.
Příkladem může být tuzemská firma Evektor, která je jedním z největších evropských výrobců lehkých celokovových letadel. Už v minulém dotačním období získala až 46procentní podporu z evropských fondů na vývoj a sériovou výrobu letounu VUT-100. Firmě byly dosud Unií podpořeny uznatelné náklady ve výši více než 400 milionů korun.
Podporu 12,8 milionů korun získal i Výzkumný ústav textilních strojů Liberec za sestrojení světově unikátního tkacího stroje CAMEL. Právě takové inovativní řešení by měla být v příštích letech přednostně podporována. Nejde přitom jen o dotace. V letních měsících se připravuje spuštění i úvěrových a záručních programů Start, Progres a Záruka zaměřených na podporu malých a středních podniků. Administrovat je bude Českomoravská záruční a rozvojová banka.
