OBCHODNÍ REJSTŘÍKY Nové formuláře pro zápis do obchodního rejstříku jsou nepřehledné a plné chyb. Doplácejí na to nejen podnikatelé, ale i rejstříkové soudy. Až 70 procent žádostí je špatně vyplněno. Změna je v nedohlednu.
OBCHODNÍ REJSTŘÍKY Nové formuláře pro zápis do obchodního rejstříku jsou nepřehledné a plné chyb. Doplácejí na to nejen podnikatelé, ale i rejstříkové soudy. Až 70 procent žádostí je špatně vyplněno. Změna je v nedohlednu. Novela obchodního zákoníku, účinná od 1. července 2005, měla přinést dlouho očekávané zrychlení zápisů do obchodního rejstříku. Na problémy, které na první pohled příjemná novinka může přinést, jsme tehdy upozorňovali i v Profitu. Bohužel - skutečnost je horší, než se čekalo. Až do loňského července si podnikatelé s formalitami ohledně obchodního rejstříku dokázali poradit sami. Vznik nové společnosti, změny ve statutárních orgánech či další povinná oznámení - to všechno šikovný podnikatel zvládl bez větších obtíží. Nyní se ale podnikatelé ve většině případů bez právníka neobejdou. Formuláře obchodního rejstříku se pro ně staly noční můrou. Úspěšný zápis až na třetí pokus - to je dnes běžným jevem. VYHLÁŠKA VŠECHNO ZKAZILA
Před červencem 2005 se jakákoli změna v obchodním rejstříku prováděla pouhým návrhem. Nyní je nutné vyplňovat složité formuláře. Novela obchodního rejstříku, která mohla podnikatelům usnadnit život, neměla očekávaný efekt. Na vině je ministerstvo spravedlnosti a jím vydaná prováděcí vyhláška k této novele.
Nejvíce kritizovanou částí vyhlášky jsou formuláře, které je k zápisu do rejstříku nutné použít. Ministerstvo je zveřejnilo pouhé tři dny před tím, než bylo nutné začít je používat v praxi.
Formuláře a seznamy povinných příloh zabírají desítky stran a v žádném případě řízení nezjednodušují. Zápisy do obchodního rejstříku jsou tedy i nadále komplikované a pomalé. I když zákon zkrátil příslušné lhůty, na zdlouhavé řízení v Česku upozorňují i zahraniční instituce. Kvůli příliš dlouhé době, jakou u nás trvá vznik nové obchodní společnosti, jsme se mimo jiné dočkali i kritiky od Světové banky.
OBAVY SE POTVRDILY
„Podnikatelé sice díky novele dostanou do ruky jednotný formulář, řadě z nich se ho však napoprvé nepodaří vyplnit stoprocentně správně. Na rozdíl od dosavadní praxe přitom nebude rejstříkový soud vyzývat navrhovatele k odstranění konkrétních nedostatků, ale žádost rovnou zamítne. Podnikatel potom musí podat novou žádost a doufat, že se už trefí,“ psali jsme v Profitu vloni v červnu.
Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly a v případě formulářů toto platí dvojnásob. Podnikatelé skutečně mají s novými formuláři potíže. Ti nezkušení válčí sami a často bez úspěchu, ti zkušenější si raději najmou právníka. „Problém je, když laik bez právníka třeba založí společnost s ručením omezeným a udělá v těch formulářích chybu. Stačí, když na něco zapomene nebo něco nepochopí. Soud návrh automaticky odmítne. Formulář přitom nelze doplnit a musí se čekat, až se všechno vrátí zase na začátek. Neexistuje odvolání,“ říká Dušan Havlena z advokátní kanceláře v Blatné.
Jeho slova potvrzují i rejstříkoví soudci. „Voláme po tom, aby do případné novely obchodního zákoníku byla vrácena možnost alespoň jedné výzvy k opravě,“ říká Nataša Reichlová z Městského soudu v Praze. Návrh podporuje také podnikatelská veřejnost, advokátní kanceláře, Svaz průmyslu a dopravy či členové Americké obchodní komory v České republice.
PODNIKATELÉ DOPLÁCÍ NA CHYBY STÁTU
Navíc náklady na řízení u rejstříkového soudu nejsou malé. Pokud je podnikatel musí platit víckrát, zápis nové společnosti se mu prodraží. „Při zápisu nové společnosti do obchodního rejstříku podnikatel zaplatí 5000 korun, při zamítnutí tohoto návrhu se tento poplatek nevrací. Pokud žádá jen o změnu, tak zamítnutí návrhu na její změny stojí podnikatele 1000 korun,“ vypočítává David Zavadil z pražské advokátní kanceláře Oswaldová.
Průtahy a zmatky v rejstříkovém řízení přinášejí firmám nejen zbytečné výdaje na poplatcích, ztrátu času či nutnost platit za odborné právní služby. Rychlost zápisu do rejstříku je totiž často důležitým předpokladem pro další kroky firmy - právě výpisem z něj totiž společnost prokazuje určité významné skutečnosti.
Kvůli složitým formulářům zbytečně chybují i sami úředníci. „Jedna ze společností, které jsem zastupoval, vstoupila k prvnímu lednu 2006 do likvidace. Předtím jsem ještě podával návrhy na vklad na katastr nemovitostí, takže v té době ještě likvidace neměla být zapsána. Jenže rejstříkový soud firmu omylem zapsal tak, že je v likvidaci už od prosince. Kvůli tomu katastr nemovitostí mé návrhy na vklad vrátil,“ vysvětluje Havlena. Ten zároveň upozorňuje, že při návrhu na zápis likvidace zašle soud pouze nový výpis, nic víc. Žadatel nemá v rukou žádné usnesení a tudíž není proti čemu se odvolat.
FORMULÁŘOVÉ PEKLO
Vedle podnikatelů, poslanců ODS či advokátů upozorňují na nedostatky nové úpravy i zaměstnanci samotných rejstříkových soudů. „V minulosti bylo možné zaslat účastníkům výzvu k odstranění vad či doplnění návrhu. Za současné situace, kdy zákon soudům tuto možnost odebral, se lhůty pro vyřízení návrhů vlastně prodloužily, neboť podnikatelé jsou nuceni - z důvodů opakovaných odmítnutí jejich návrhů - vše podávat znovu,“ vysvětluje Reichlová.
Negativní zkušenost s formuláři a novým rejstříkovým řízením má nejen mnoho podnikatelů, ale také advokáti. Ze sedmi, které Profit v polovině ledna oslovil, hned čtyři potvrdili, že s novými formuláři mají časté problémy.
Některé soudy u takzvaných prvožadatelů uvádí až sedmdesátiprocentní neúspěšnost. „Odhadem 60-70 procent žádostí obsahuje chyby,“ potvrzuje například Iveta Hendrychová, místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem (obchodní úsek). „Dnes se již navrhovatelé sice naučili vyplňovat formuláře, ale nepřikládají potřebné listinné důkazy,“ dodává soudkyně.
Špatné zkušenosti s formuláři má také obchodní právník, který mimo jiné pracoval pro úspěšnou mezinárodní firmu. „Podal jsem návrh na založení společnosti s ručením omezeným na novém formuláři. Vzhledem k tomu, že zde nebyla výslovně uvedena kolonka pro způsob jednání statutárního orgánu, měl jsem zato, že způsob tohoto jednání tedy vyplývá ze zákona, a proto jsem ji nevyplnil. Neúspěšně jsem se o tomto názoru snažil přesvědčit i pracovnici rejstříku,“ vypráví pražský právník. O své negativní zkušenosti se s Profitem podělil jen s podmínkou, že zachováme jeho anonymitu. „Nezbylo mi nic jiného, než podat to celé podruhé. Perličkou bylo, že pracovnice rejstříku mi doplněný formulář opět zamítla - a to jen kvůli té doplněné části. Argumentovala tím samým, čím jsem se minule snažil přesvědčit ji. Tedy že způsob jednání stanoví přece zákon, a tak se to do formuláře neuvádí. Dokud to člověk nezažije, nepochopí absurditu celé situace,“ dodává právník.
Důležitou „drobností“ je také rozdíl mezi odmítnutím návrhu a jeho zamítnutím. V prvním případě soud pouze nezapíše požadované skutečnosti do rejstříku a vrátí žadateli veškeré dokumenty. Žadatel kromě ztráty času zpravidla nepřijde o zaplacený soudní poplatek a může zápis zkusit znovu. Takzvané odmítnutí návrhu soud provádí ze zákonem vymezených důvodů, například při špatně vyplněných kolonkách ve formulářích.
Naopak pojem zamítnutí žádosti znamená mimo jiné, že soud nevrátí žadateli příslušný poplatek za její vyřízení. Soud zamítá návrh pouze z jiných důvodů, než které zákon stanoví u odmítnutí. Pokud se proti zamítnutí odvoláte, může vyřizování tohoto vašeho protestu trvat i půl roku, protože zde žádné lhůty neplatí. V praxi proto podnikatelé i právníci místo odvolání podávají zcela novou žádost, za kterou ovšem musí zaplatit znovu 5000 korun - jedině tak opět začíná platit pouze desetidenní lhůta pro vyřízení.
„Právě ve výše uvedeném případě soud mou žádost zcela nepochopitelně zamítl, přestože pro to nebyly zákonné předpoklady. Žádné dokumenty mi pochopitelně nikdo nevrátil. Pracovnice rejstříku mi s úsměvem sdělila, že pokud neví, co s daným případem dělat, tak žádosti raději zamítají. Mohl jsem podat žalobu pro nesprávný úřední postup, což by trvalo několik měsíců, nebo formulář opravit a podat znovu,“ popisuje právník rejstříkové peklo.
Firmu, kterou zastupoval, se nakonec podařilo zapsat. „Spolu s opraveným formulářem jsem odkázal na dokumenty podané v první žádosti. O případnou škodu za nesprávný úřední postup se budeme soudit následně,“ uzavírá odpůrce formulářů. Kombinace špatného formuláře a nezákonného jednání soudu je však podle něj téměř nepřekonatelná.
ZKRÁCENÍ LHŮT NEPOMÁHÁ
Nová úprava rejstříkového řízení nakonec přinesla nečekaně málo pozitivních změn. Dokonce i samotní soudci přiznávají, že ani zkrácení lhůty pro vyřízení návrhu z 15 na 10 dní nemá žádný význam. K čemu je kratší lhůta, když podnikatel si kvůli nedomyšleným formulářům musí žádat i několikrát?
Advokáti potvrzují, že často záleží na konkrétním soudci, který žádost posuzuje. Mnoho pracovníků rejstříkových soudů totiž naštěstí vychází podnikatelům vstříc. Hlavně v případech, kdy formulář neobsahuje všechny potřebné informace. „Je samozřejmě možné, že si soudce někdy může nějaké doplnění vyžádat telefonicky,“ tvrdí Reichlová. Jejich možnosti jsou však omezené zákonem. „Současný zákon ani neumožňuje, aby si soud vyžádal nějaké nové informace k podané žádosti. Neexistuje na to tedy zákonný nárok. Při množství žádostí a krátké době lhůt ani nelze očekávat, že by tato praxe byla ve větší míře možná,“ vysvětluje Reichlová.
TŘIKRÁT JEDNA ŽÁDOST Někteří podnikatelé jsou s trochou nadsázky na rejstříku „jako doma“. O absurdní situace není nouze. Uskuteční první pokus o podání návrhu na zápis změny. Po několika dnech se dozví, že formulář nevyplnili správně (už ale od soudu nezjistí, v čem konkrétně udělali chybu nebo co v žádosti chybělo). Podnikatel nicméně spěchá napravit, co pokazil - a již třeba třetí den po odmítnutí podá návrh nový. Ten je sice tentokrát bezvadný, avšak žadatel si neuvědomí, že předchozí odmítavé usnesení dosud nenabylo právní moci. „Soudu za této situace nezbude než řízení zastavit - z důvodu dosud probíhajícího předchozího řízení,“ upozorňuje Reichlová. Žadatel tak musí podat návrh na změnu zápisu potřetí. Lhůta na vyřízení jednoduché věci, která mohla být hotova maximálně během deseti pracovních dnů, se tak prodlouží třeba i na dva měsíce. To je mnohdy déle než při platnosti předchozí právní úpravy. „Není to dáno průtahy ze strany soudu, ale tím, jak je v současné době zákon nastaven,“ vysvětluje Reichlová. ZMĚNA V NEDOHLEDNU Pracovníci rejstříků nejčastěji uvádějí, že za stávající situaci nemohou jen špatné formuláře. Velké potíže mají podnikatelé i jejich zástupci také se seznamem příloh, které mají být podle zmíněné vyhlášky ministerstva spravedlnosti k jednotlivým návrhům dokládány. Seznamy jsou prý neúplné, často v rozporu se zákonem. Přitom právě existence jednotné právní úpravy po celé republice a jasný seznam všeho, co je k žádosti potřeba, měly patřit k dalším výhodám loňské novely obchodního zákoníku. Na vině je podle soudců opět vyhláška č. 250/2005 Sb., kterou ministerstvo vedené Pavlem Němcem zveřejnilo na poslední chvíli. Zatím to však vypadá, že se žádné změny k lepšímu jen tak nedočkáme. Ani tiskový mluvčí ministerstva Petr Dimun nedokázal za celý týden na naši jednoduchou otázku ohledně možných úprav odpovědět. Podnikatelům zatím nezbývá nic jiného než statečně bojovat s dokumenty a čekat. „Formuláře obchodního rejstříku považuji za nepřehledné a plné chyb,“ potvrzuje také stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil. Připomíná, že právě za zmíněnou vyhlášku získal ministr Němec anticenu Plyšový paragraf. „Apelovali jsme na pana ministra, aby se pokusil tyto formuláře změnit, zjednodušit, a tím přispět ke zrychlení soudního řízení. Zatím však nepozoruji žádné pozitivní změny,“ říká Pospíšil. Poslanci ODS slibují: Když uspějeme ve volbách, uděláme pro podnikatele maximum. „Navrhli jsme velmi jednoduché a přehledné formuláře, ale ministerstvo tyto návrhy nepřijalo. Nicméně máme tyto formuláře navržené a jsme připraveni situaci rychle vyřešit,“ tvrdí Pospíšil. POMŮŽE NÁVOD? Pozitivních ohlasů je méně, než se před loňskou novelou čekalo. „Návrhy týkající se složitějších změn bych pro eliminaci případných chyb nechal raději na odborníkovi,“ doporučuje David Zavadil z pražské advokátní kanceláře Oswaldová. Jinak se ale domnívá, že formuláře jsou celkem přehledné a i osoba neznalá obchodního práva je schopna formulář vyplnit. „Pomůže jí k tomu návod zveřejněný na portálu ministerstva spravedlnosti Justice.cz. To se týká samozřejmě pouze jednodušších věcí - například změny firmy, sídla společnosti a podobně,“ dodává Zavadil. Advokát však zároveň upozorňuje na to, že navzdory slibům novela neodstranila nejednotnost postupu soudců při posuzování návrhů, a to ani v rámci jednoho soudu. „Zatímco například jednomu soudci postačí plná moc pro advokáta, udělená k podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku prokuristou společnosti, jiný soudce takovou plnou moc považuje za nedostačující,“ tvrdí Zavadil. POMOHOU JEDINĚ NOVÉ FORMULÁŘE „Pokud nedojde k některým úpravám ve formulářích, nelze očekávat zlepšení. Formuláře vyplňují stále noví navrhovatelé, tudíž je zřejmé, že se nejčastější chyby budou opakovat,“ řekla Profitu JUDr. Nataša Reichlová, rejstříková soudkyně z Městského soudu v Praze. „Nelze také pominout, že přestože novela platí již přes půl roku, někteří podnikatelé ještě o povinnosti podávat návrh na formulářích dosud nevědí,“ dodává. Městský soud v Praze nyní podle Reichlové dostává zhruba čtvrtinu vadně vyplněných formulářů. CO PŘINESLA NOVELA
+ pokus o zrychlení procesu
+ snaha o sjednocení zápisu
- nepřehledné formuláře
- chybějící nebo příliš malé kolonky
- vyplnění je obtížné i pro právníky
- soud si nevyžádává doplnění informace, ale rovnou návrh odmítá - žádost nelze zasílat čistě elektronicky (je nutné doložení údajů)
CO JE PSÁNO, TO JE DÁNO Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů. Vede ho takzvaný rejstříkový soud, což je v praxi speciální oddělení každého krajského soudu. K zápisu tedy dochází na základě zvláštního soudního řízení. Do obchodního rejstříku má právo kdokoliv nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Jeho součástí je též sbírka listin obsahující nejdůležitější dokumenty týkající se jednotlivých společností. Právě na ni musí každá firma pamatovat přinejmenším jednou ročně, tedy i kdyby ve společnosti od jejího založení nedošlo k žádným změnám. Do sbírky se totiž zakládají účetní závěrky za předchozí účetní období a zápisy z valných hromad. Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden. Platí zásada, že ten, kdo se řídí platným údajem rejstříku, jedná „v dobré víře“. Je tedy v zájmu samotného podnikatele, aby údaje obsažené v rejstříku odpovídaly skutečnosti a předešlo se tak řadě nemilých komplikací, zejména ohledně odpovědnosti společnosti samotné nebo jejích statutárních zástupců. PRAKTICKÁ RADA
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY
Špatné označení navrhovatelů. Označení bývá neúplné, často chybí identifikační číslo na úvodní straně formuláře. Zmateně vyplněné formuláře. Zapisované skutečnosti (změny, které chce žadatel do rejstříku nově zanést) mají být v levém sloupci formuláře, vymazávané ve sloupci pravém. Účastníci to většinou vyplní obráceně. Chyby v závěrečné části formuláře (VII). Na místě, kde by měl být navrhovatel či jeho zástupce podepsán, formulář zcela matoucím způsobem zavedl kolonky dvě. U jedné z nich je uvedeno „tento návrh podává navrhovatel“, u druhé pak „tento návrh podává zástupce navrhovatele“. Účastníci často nevědí, do které kolonky se vlastně mají podepsat. I taková drobnost může vést k odmítnutí celého návrhu. Seznamy příloh. Často jsou nevyplněné nebo neúplně vyplněné seznamy příloh k formuláři.
Pramen: Městský soud v Praze
ZÁPIS DO PĚTI DNŮ Novela obchodního zákoníku, účinná od 1. července 2005, měla umožnit výrazně rychlejší zápisy do obchodního rejstříku. Jestliže podnikatel podá návrh na vklad a soud se k němu do pěti pracovních dnů nevyjádří, automaticky se změna považuje za provedenou. To platí i v případě, když se soud vůbec nestihne žádostí zabývat. Jasně danou pěti- nebo desetidenní lhůtu může soudce prodloužit jen ve zvláštních případech, a to maximálně o dalších pět dnů. Zákon ale obsahuje - v médiích často opomíjené - přechodné období. V prvním roce účinnosti novely, tedy do konce června 2006, činí lhůta pro zápis nikoliv pět, ale deset pracovních dní. PŘÍLIŠ SLOŽITÉ**
Nedomyšlenost formulářů názorně předvádí ministerstvo spravedlnosti na svém portálu Justice.cz. V sekci nejčastějších dotazů k formulářům najdeme dvě téměř absurdní otázky: Jak postupovat, když se na předepsaný formulář nevejde pole pro úřední ověření pravosti podpisů, a jak zajistit, aby ve formuláři zůstaly pouze vyplněné listy, vzestupně očíslované. Odpovědi na tyto otázky jsou - podobně jako samotné formuláře - příliš složité.
