Podnikatelé si představují nepředstavitelné

22. 11. 2005

Řídící pracovníci se ocitají před skutečnou možností...

Celý podtitulek: Řídící pracovníci se ocitají před skutečnou možností zpanikařených pracovníků, narušeného zásobování a hospodářského rozvratu

Někdy někde budou zaseta semena potenciální celosvětové pandemie. V Indonésii, Thajsku, Číně nebo v jakékoli jiné zemi, kde těsné soužití lidí, drůbeže a patogenů tvoří kotel pro vývoj virů, bude mutovat virus ptačí chřipky, aby mohl být přenášen z člověka na člověka. A až se to stane, Deutsche Bank (DB) bude připravena. „Ve chvíli, kdy dojde k infikování člověka, podnikneme soubor opatření,“ uvádí Kenny Seow, manažer DB pro obchodní kontinuitu v Singapuru. Mezi kroky nadnárodního kolosu patří to, že zajistí, aby zaměstnanci v infikovaných oblastech nepřenášeli nemoc na spolupracovníky, zabrání tomu, aby jiní lidé utrpěli újmu, seznámí s obsahem zdravotnických věstníků vzdálené kanceláře a připraví se na nevyhnutelné hospodářské otřesy, až hromadné onemocnění zpomalí obchodování a podkope veřejné služby i soukromý obchod.
Deutsche Bank opravdu má krizový plán pro možnou pandemii. V novém přehledu nadnárodních společností v bulletinu Continuity Central, který vychází v Londýně, se uvádí, že 72 procent společností se teprve musí začít připravovat. A neformální průzkum BusinessWeeku u půl tuctu podniků veřejných služeb ukázal, že žádný nemá konkrétní plán na udržení dodávek při epidemii chřipky.

Chabá preventivní opatření.

Liknavost podnikatelské sféry ostře kontrastuje s obavami zdravotnických činitelů, kteří úzkostlivě sledují šíření ptačí chřipky po Asii a do Evropy. Korporace nechtějí vyvolávat paniku zaměstnanců, ani zbytečně utrácet peníze jako při přípravě na příchodu roku 2000. A odborníci poukazují na to, že většina společností si ještě neuvědomuje, jak vážné by mohly být hospodářské účinky pandemie.
Přesto by dopad chřipkové krize mohl být srovnatelný, přinejmenším krátkodobě, s velkou hospodářskou krizí, varuje Sherry Cooperová, hlavní ekonomka u investiční firmy BMO Nesbitt Burns. Robert S. Wilkerson, expert na připravenost u poradenské firmy Kroll specializující se na rizika, k tomu dodává: „V nejhorším scénáři center pro kontrolu nemocí se uvažuje o milionech nakažených lidí a stovkách tisíců zemřelých jen v USA a korporace se jím teprve začínají zaobírat.“ V tomto nejhorším případě by byly narušeny základní služby jako dodávky vody nebo elektřiny, přetrženy zásobovací řetězce, zastaveno mezinárodní cestování a zásobování a onemocněli by nebo zemřeli klíčoví pracovníci. Ve srovnání s potenciální devastací se některé běžné přípravy společností, které byly zatím učiněny – jako vytvoření zásob masek nebo nařízení zaměstnancům, aby si myli ruce – jeví mírně řečeno jako lehkovážné.
Hrozba celosvětové pandemie se však začíná vkrádat stále více do pracoven zodpovědných činitelů. „Je to obrovský skok oproti situaci před rokem, kdy ještě nebyla v zorném poli podnikatelské komunity,“ uvádí Dorothy Teeterová, ředitelka pro zdravotnictví v okrese Seattle & King ve státě Washington. Společnost DuPont vytvořila v květnu dvacetičlenný tým pro pandemii. Kvůli šíření ptačí chřipky tým v říjnu zrychlil pracovní tempo a v současnosti se schází každý týden. Francouzská firma Lafargue podnikající v oboru stavebnin, která při vražedných vlnách tsunami loni v prosinci přišla v Indonésii o 200 zaměstnanců, vytvořila intranetovou stránku pro zasílání informací do vzdálených podniků. Společnost Pitney Bowes v connecticutském Stamfordu se stará o to, aby velké počty jejích zaměstnanců mohly pracovat doma. A sedmnáct amerických letišť sestavilo nebo sestavuje karanténní programy. Poučením z rozsáhlých pohrom minulosti je to, že „člověk si musí představovat nepředstavitelné,“ uvádí Christian Crews, ředitel pro strategii termínových obchodů ve společnosti Pitney Bowes.
Plánování pro případy nepředstavitelných událostí je však obtížné. Škála eventualit je obrovská, počínaje malým ohniskem v Asii, které se rychle uhasí, a konče celosvětovou katastrofou, která podkope základní funkce života. „Hrozba pandemie není konec konců jen hrozbou pro zdraví, ale i pro stabilitu společenského uspořádání,“ poznamenává Howard Pien, generální ředitel společnosti Chiron vyrábějící vakcíny.
Společnost Corning proto klade svým obchodním divizím řadu nesnadných otázek, uvádí ředitel zdravotnických služeb firmy James Schuppert: „Mohli byste udržet svůj podnik v chodu bez 30 až 40 procent zaměstnanců? Máte takovou infrastrukturu, jakou potřebujete?“ Je jasné, že samotné podnikání ekonomiku v chodu neudrží. Vedoucí pracovníci amerických firem spoléhají na to, že federální vláda bude financovat výrobu vakcín a léků pro boj s pandemií, pokud udeří. Zatímco však Washington diskutuje o částkách a strategiích, vzniká všeobecná shoda na tom, jaká by měla být nejlepší praktická opatření společností (viz tabulka). Jedna rozsáhlá skupina hledá náhradní dodavatele nebo rezervy hlavních pracovních funkcí. „Zásadní význam má instruktáž zaměstnanců, aby se mohli vzájemně zastupovat,“ vysvětluje Margaret Readová, manažerka krizového řízení společnosti Cingular Wireless v Redmondu ve státě Washington.
Dalším opatřením je nechávat lidi pracovat odděleně, aby se omezilo šíření nemoci. To vyžaduje technologii a podporu, aby lidé mohli pracovat doma nebo prostřednictvím telekonferencí. „Jestliže [podniky] potřebují upevnit svou infrastrukturu IT pro práci na dálku, měly by to udělat teď, ne až vypukne pandemie,“ prohlašuje Isaac Weisfuse, zástupce komisaře města New York pro zdravotní péči a duševní hygienu.
Pandemie by si také mohla vynutit změny v sociální oblasti. „Hrdinství spočívající v naší kultuře v tom, že člověk chodí do práce, když je nemocen, se musí změnit,“ tvrdí zástupkyně okresu Seattle & King Teeterová. Howard Lincoln, generální ředitel baseballového týmu Seattle Mariners, uvádí, že svým zaměstnancům sdělil, aby zůstávali doma, i když budou mít běžné nemoci. „Oznámili jsme lidem, že když přijdou do práce s chřipkou, mohl by to být jejich poslední pracovní den u Mariners.“ Tímto způsobem je možné začít. Odborníci však varují, že celkově se management musí lépe postarat o to, aby pracovníky obeznámil s hrozbou chřipky a se strategiemi na kontrolu jejího šíření. Stephen Aldrich, generální ředitel poradenské firmy Bio Economic Research Associates působící v oboru připravenosti na mimořádné události, se domnívá, že pandemie vyvolá přinejmenším dvě vlny hospodářského otřesu. „První, způsobená děsivým očekáváním, bude předcházet skutečnému příchodu nemoci a bude patrně větší než ta druhá,“ vysvětluje.
Obavy z ptačí chřipky už vlastně na podnikání mají dopad. Jeden klient firmy Kroll nedávno plánoval seminář v Singapuru, ovšem polovina jeho instruktorů tam odmítla cestovat. S účastí souhlasili až poté, co dostali podrobnější informace o nemoci a o tom, jaká opatření by mohli přijmout, aby se vyhnuli infekci.

Ušlá mzda.

Kdyby měla vypuknout chřipková pandemie, jedním z hlavních úkolů podniků by bylo poskytnout přesné a spolehlivé informace všem zaměstnancům. Ve scénářích firmy DuPont simulujících pandemii „bylo klíčovou otázkou podat lidem včasné informace o tom, co se děje a jaká bude naše reakce,“ uvádí hlavní lékař Sol Sax.
Tato opatření však vyvolávají nepříjemné otázky. „Ano, lidé by měli zůstat doma, když jsou nemocní. Mnozí z nich se však domáhají přítomnosti na pracovišti, protože se bojí, že přijdou o mzdu nebo o zaměstnání,“ prohlašuje Kim Elliottová, náměstkyně ředitele neziskového Trustu pro zdraví Ameriky. „Zaplatí Wal-Mart svým pracovníkům, kteří jsou placeni od hodiny, když nenastoupí do práce?“ ptá se. Některé společnosti ujistily zaměstnance, že budou mzdu vyplácet i v případě, že odloučený personál nebude moci pracovat.
Další soubor otázek se točí kolem toho, kolik peněz by podnikatelská sféra měla vynakládat na přípravy. Takové kroky jako instruktáž zaměstnanců, aby se mohli vzájemně zastupovat nebo instalace nové technologie na vytváření sítí pro práci na dálku, jsou nákladné. „Nadměrné investování není v největším zájmu akcionářů,“ upozorňuje Crews z firmy Pitney Bowes.
Zdravotničtí činitelé se však obávají, že vyčkávací taktika by mohla ekonomiku dostat do vážných nesnází, pokud by došlo k nejhoršímu. „Podnikatelská komunita podobně jako ostatní společnost není dostatečně připravena,“ varuje americký ministr zdravotnictví Michael O. Leavitt. Hurikán Katrina už Spojeným státům ukázal, jak nebezpečné je ignorovat varování. Nevezmou-li si z toho poučení společnosti v USA i na celém světě, mohly by se stát svědky ještě něčeho drtivějšího, kdyby se chřipková pandemie skutečně objevila.

Zabraňte pandemii a vydělejte Daniel R. Dwight neměl v úmyslu těžit z hrozby chřipkové pandemie. Před pěti lety se jeho společnost Kronos Advanced Technologies se sídlem v Belmontu ve státě Massachusetts pustila do výroby ventilátoru bez pohyblivých dílů. Tajemství spočívalo ve vytvoření vysokého napětí v sestavě drátů. Tím vznikne proud nabitých částic – iontů – který je dostatečně silný na to, aby táhl vzduch. Počáteční testy však ukázaly nečekanou možnost využití: elektrické pole také štěpí molekuly a přitom ničí patogeny jako spory antraxu nebo chřipkové viry. Tehdy, v době před 11. zářím 2001, nebyl tento znak nijak významnou vlastností výrobku. „Když jsme řekli antrax, lidé zívali,“ vzpomíná Dwight.
Teď už tak znuděni nejsou. Zabiják virů od firmy Kronos „by mohl být zatraceně dobrým přístrojem“ na filtraci vzduchu kdekoliv, od nemocnic až po letadla, prohlašuje Peter Goelz, bývalý generální ředitel Národního úřadu pro bezpečnost dopravy. Firma Kronos začala jednat s leteckými společnostmi Korean Air a Singapore Airlines, které vážně postihla asijská epidemie SARS v roce 2003. „Nestačíme zvedat telefony,“ říká Dwight.
Tam, kde dojde k neštěstí, vzniká příležitost pro podnikání. Poradenské firmy jako Booz Allen Hamilton a Kroll už prodávají rady podnikatelské sféře i vládám o tom jak se připravit na ptačí chřipku. Společnosti nakupují do zásoby věci, o nichž si myslí, že zpomalí šíření nemoci, například masky a dezinfekční přípravky na ruce. To představuje potenciální prodeje pro společnosti jako Kimberly-Clark (China) Investment se sídlem v Pekingu. Její prezident Stephen Shao uvádí, že firma už vyvíjí nové řady masek, utěrek a tekutých mýdel na ruce.
Hygienici tvrdí, že kdyby měli vhodné systémy včasného varování, mohli by zjišťovat charakteristické znaky nebezpečné chřipky včas, aby ji mohli zastavit. Více než jedna miliarda dolarů, kterou země světa hodlají vynaložit na zvýšený dohled na celosvětové biologické nebezpečí, připomíná zlatý poklad. Podívejme se na společnost Applied Biosystems (ABI), která vytvořila moderní sekvencéry, pomocí nichž byl rozluštěn lidský genom. „Využíváme schopností vyvinutých v posledních 25 letech, aby byl tento systém včasného varování k dispozici,“ oznamuje Christopher P. Melançon, ředitel pro biologickou bezpečnost v divizi trhů ve firmě ABI. Dne 8. listopadu tato společnost z Foster City v Kalifornii předvedla přístroj, který umí odhalit chřipkový virus během dvou hodin, a genovou dekódovací soupravu pro hledání potenciálně zhoubných mutací.
Šanci vidí i další hráči. Společnost CombiMatrix z města Mukilteo ve státě Washington plánuje, že do konce roku dodá vojenskému letectvu USA prototypy mikročipového laboratorního zařízení, které je schopné diagnostikovat určité charakteristické znaky ptačí chřipky během čtyř hodin.
Když některý z těchto nových detektorů vyhlásí poplach, vlády spustí havarijní program vývoje vakcíny. To by bylo dobré pro zisky výrobců chřipkové vakcíny Sanofi Pasteur a Chiron. „Vlastníme několik klíčových technologií, které budou velmi, velmi užitečné při boji s pandemií,“ tvrdí generální ředitel firmy Chiron Howard Pien.
Určitě se objeví další šance na zisk. „Krize je příležitostí, pokud ji zpozorujete jako první,“ tvrdí Christian Crews, ředitel pro strategii termínových obchodů u Pitney Bowes. Ten by to měl vědět: dopisy infikované antraxem v roce 2001 vytvořily pro jeho podnik celý nový byznys – zabezpečení poštovního styku. I na takové pohromě, jakou je celosvětová chřipková pandemie, někdo zbohatne.

Buďte připraveni Chřipková pandemie by mohla odstavit až 40 procent vašich pracovních sil, zastavit zahraniční obchod a zhoršit veřejné služby. Zdravotničtí odborníci nabízejí společnostem kontrolní seznam:

OPUSŤTE OHNISKA vytvořte plány na stažení lidí ze zemí, kde epidemie udeří nejdříve, a zároveň zajistěte, aby se plnily rozhodující pracovní úkoly.

SOUSTŘEĎTE SE NA NEJDŮLEŽITĚLŠÍ OTÁZKY Určete nezastupitelné funkce ve své firmě a stanovte, jak by měly být vykonávány v době, kdy 25 až 40 procent pracovníků bude ve stavu nemocných.

PŘEDZÁSOBTE SE Uvažte zvýšení zásob pro případ, že budou ochromeni zahraniční nebo tuzemští dodavatelé a přepravní služby.

SPOLÉHEJTE SE SAMI NA SEBE Připravte se na selhání státních služeb jako zdravotnictví, dodávky vody a dodávky elektřiny.

IZOLUJTE NEMOCNÉ Pokuste se omezit šíření chřipky na pracovišti zlepšením cirkulace a filtrace vzduchu. Předzásobte se maskami a dezinfekčními prostředky a uvažte odstupňování začátků pracovní doby, abyste snížili počet shromažďovaných lidí.

ROZPTYLTE SE Dejte zaměstnancům vybavení a podporu, kterou budou potřebovat k práci na dálku, pokud jim to jejich pracovní zařazení dovolí.

ZVYŠTE BEZPEČNOST (PRÁCE) Zajistěte, aby vaše taktika v oblasti pracovní neschopnosti a nemocenských dávek nebránila pracovníkům, aby zůstali doma, když jsou nemocní.