Českým firmám chybí znalost prostředí a osobní kontakty
Evropská unie by měla být nekonečným zdrojem příležitostí pro české firmy. Veřejné zakázky tvoří více než šestnáct procent hrubého domácího produktu unie a české podniky by k nim teoreticky měly mít neomezený přístup. Objem těchto zakázek v unii je osmnáctinásobkem českého HDP, přepočítává Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Jenže bariér, které musí tuzemský podnikatel na cestě za zakázkou v zahraničí překonat, je také hojně. Ukázal to i průzkum mezi manažery převážně menších a středních firem, který na nedávné konferenci v pražském Senátu (1. března) prezentovala Blanka Jakubcová, ředitelka CEBRE - České podnikatelské reprezentace při Evropské unii. České podniky vidí problém v chybějících osobních kontaktech (46 procent respondentů), neznalosti zahraničního prostředí (39 procent) či přílišné byrokracii (37 procent).
Změna střídá změnu.
Jednotný vnitřní trh unie bohužel není ideální. Legislativa je příliš složitá a nezajišťuje rovné šance různě velkým společnostem z různých zemí. Zákony se neustále mění. „Velký podnik, který chce usilovat o více veřejných zakázek, si musí pro tento účel zřídit zvláštní útvar. Malý či střední podnik si musí rovnou najmout poradce,“ zdůrazňuje Míl.
Prezident svazu průmyslu volá po jednoduchých a srozumitelných pravidlech na evropské i české úrovni. Zůstává však skeptický. Jednoduchá pravidla mohou být pro leckoho nevýhodná, protože by mohla eliminovat různé postranní cestičky k zakázkám.
Šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek připomíná, že podnikatel musí v zahraničí vyhovět mnoha předpisům, což situaci českých firem ztěžuje. České podnikatele navíc svazuje omezení pro volný pohyb osob, na něž musela Praha přistoupit před vstupem země do Evropské unie. Česko by mělo důrazně trvat na tom, že po dvou letech od rozšíření unie se platnost tohoto omezení nemůže prodlužovat. Češi by také měli lobbovat za své zájmy při přípravě evropské směrnice o službách. „Jinak převáží přístup velkých států, které chtějí chránit svůj trh,“ varuje Drábek.
Pár baráků v Bruselu.
Ředitel poradenské společnosti DHI Hydroinform Jan Krejčík upozorňuje, že charakter veřejných zakázek v unii je různorodý. Někdy mají Češi šanci, jindy nikoliv. U zakázek, které vypisují evropské instituce v Bruselu, může pomoci CEBRE či české zastoupení při unii. „Jde vlastně o monitoring možností a navázání kontaktů v několika málo barácích v Bruselu,“ uvádí Krejčík.
Jiné to je u zakázek, které vypisují jednotlivé země unie. Ve starých členských státech je trh údajně diskriminační a uzavřený. Prostor se otevírá v zemích, které do unie vstoupily společně s Českem. Tomu odpovídají i výsledky průzkumu CEBRE, uvádějící, že se čeští podnikatelé nejčastěji účastní výběrových řízení na Slovensku. Další místa v žebříčku zaujímají kromě Německa také Maďarsko, Polsko a Litva.
Krejčík však soudí, že i na těchto trzích jsou Češi v nevýhodě oproti Američanům, Britům, Belgičanům či Dánům. Nemají totiž „instituce pro státní přímý marketing“. Státem placení konzultanti ze západních zemí pomáhají formovat základní pravidla - spolurozhodují o tom, na co bude veřejná zakázka vypsána a jaké budou použity technologie. Česko však vyřazuje ze hry už jeho image státu, který technologie příliš nerozvíjí, říká Krejčík.
Šedivá firma česká.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa informoval, že se chystá kampaň na zlepšení pověsti českých podniků právě v zemích unie. „Image české firmy v Evropské unii je zatím šedivá, neurčitá. To, co od ní všichni očekávají, je zatím spíše nižší cena,“ vysvětluje Tlapa.
Průzkum CEBRE ukázal ještě jedno slabé místo. Čeští podnikatelé a manažeři se v boji o veřejné zakázky příliš nehodlají spojovat do konsorcií s českými ani zahraničními partnery. Většina dává přednost buď samostatné účasti ve výběrovém řízení, nebo se spokojí s rolí subdodavatele. Takový postoj považuje Jan Krejčík za nerozumný: U velkých zakázek nemá firma, která jde do tendru samostatně, žádnou šanci.
Proč taková nedůvěra vůči firemním aliancím? Jaromír Drábek týdeníku EURO řekl, že příčinu je nutné hledat v tom, jak funguje český právní systém. Ten se vyznačuje špatnou úrovní vymahatelnosti práva a pomalostí při řešení sporů. A podnikatel nemá jistotu, že je jeho partner důvěryhodný. Firmy se snaží vyhnout problémům a alianci vnímají jako značné riziko, uvádí Drábek.
Podobně to vidí také Jaroslav Míl. Menší podnikatelé musejí nejdříve získat zkušenosti z osobních kontaktů. Šéf svazu průmyslu však do debaty vnáší optimismus: za dva roky může být situace lepší. Malé a střední firmy dosud byly příliš svázány s českým trhem. Po vstupu do Evropské unie se mění situace a navíc dorůstá generace, která by mohla do menších podniků přinést nové postoje.
Dávku optimismu koneckonců obsahuje i průzkum CEBRE - navzdory překážkám hodlají o veřejné zakázky v Evropské unii usilovat (nebo už usilují) více než tři pětiny dotázaných českých firem.
