Informační centra začnou fungovat až v květnu. V Rakousku trvala kampaň tři rokyJasnou strategii, která by umožnila prosperovat při přechodu na jednotný evropský trh, většina malých a středních firem nemá. Často dokonce ani nevědí, co je v EU čeká.Datum očekávaného vstupu ČR do EU se rychle blíží - zbývá necelých třináct měsíců.
Informační centra začnou fungovat až v květnu. V Rakousku trvala kampaň tři roky
Jasnou strategii, která by umožnila prosperovat při přechodu na jednotný evropský trh, většina malých a středních firem nemá. Často dokonce ani nevědí, co je v EU čeká.
Datum očekávaného vstupu ČR do EU se rychle blíží - zbývá necelých třináct měsíců. Podle loňského celoevropského průzkumu CAPE (Corporate Readiness for Enlargement in Central Europe) ale přes čtyřicet procent českých podniků s organizovanou přípravou na evropský trh vůbec nezačalo a jen třináct procent respondentů si už vypracovalo odhad nákladů na vstup do Unie. Česká republika začala se zaváděním evropských předpisů před několika lety. Převzali jsme evropské technické, hygienické a bezpečnostní normy. Jejich naplňování považují podnikatelé za jednu z nejobtížnějších oblastí při své přípravě na vstup do Evropské unie. Jak zjistilo nedávné šetření agentury RespondCo., na šedesát procent manažerů malých a středních podniků (MSP) se domnívá, že si teprve potřebuje ujasnit pozici své firmy z pohledu sjednoceného trhu a změny v podmínkách podnikání po vstupu do Unie.
Porovnání se sousedy
Loňský mezinárodní projekt Hospodářské komory ČR srovnával menší české firmy a jejich rakousko-německou konkurenci. Z výsledné případové studie vyplývá, že nevýhodou českých podnikatelů je především relativní nedostupnost kapitálu ve formě dlouhodobých bankovních úvěrů, případně státních podpůrných programů. Kromě toho také nedostatečně využívají a rozvíjejí svůj marketing, obchod a konkurenceschopnost obecně. Podle tohoto průzkumu patří mezi shodné přednosti českých, rakouských a německých MSP patří flexibilita, individuální péče o zákazníky, schopnost získat si dobrou pozici v lokalitě působení a maximální nasazení majitelů - manažerů. Naopak společné slabiny MSP ve jmenovaných zemích jsou citlivost na výkyvy na trhu, závislost na bankovních úvěrech a omezené strategické plánování. Zajímavější jsou ovšem rozdíly mezi sledovanými zeměmi. Čeští malí podnikatelé jsou více než jejich rakouští a němečtí kolegové schopni nabídnout nižší cenu než konkurence při srovnatelné kvalitě. Zároveň více pečují o své zaměstnance. Jde zejména o důchodové připojištění či jazykové a odborné kurzy. Výhodou rakouských a německých firem je zase větší kapitálová síla a relativně snadná dostupnost úvěrů. Disponují i kvalitnější podnikatelskou infrastrukturou (odborová sdružení, lobbistické organizace) a propracovanějším systémem motivace zaměstnanců, včetně individuálního odměňování podle výkonu.
Firemní identita nade vše
Podniky v sousedních zemích mají také propracovanější propagaci, marketing firmy a tzv. „firemní identitu“. Ta má podobu jasně odlišitelné barvy loga, která nesou nejen jejich propagační materiály, ale i budovy, vozy, pracovní oděvy atd. S tím souvisí zjištění, že rakouské a německé firmy dosáhly většího stupně diferenciace od své konkurence. Důrazem na značku, jakost, tradici či originalitu lákají zákazníka na jinou výhodu, než je nízká cena. Podle jiného průzkumu Hospodářské komory způsobuje firmám velké problémy nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo jejich nedostatečná praxe. Déle než tři měsíce hledala vhodného kandidáta na pracovní pozici více než polovina ze 131 dotázaných firem. Obtížně se hledají kvalifikovaní pracovníci do marketingu, péče o zákazníka, do prodeje, technického rozvoje, do výzkumu a pro pozice v managementu. Převážně jde o místa pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky. Mnohé průzkumy také upozorňují na to, že čeští podnikatelé málo investují do produktivity práce.
Chybí systém
V Rakousku probíhala tři roky před plánovaným vstupem do Evropské unie informační kampaň, zaměřená speciálně na podnikatele a živnostníky. V současné době probíhá podobná kampaň v Maďarsku, intenzivně se připravuje na Slovensku. U nás je příprava (a informování vůbec) podnikatelů roztříštěná. Podle zmíněného průzkumu CAPE se loni cítilo plně informováno o EU jen šest procent českých podnikatelů. Naopak čtrnáct procent jich bylo bez informací. Situaci se snaží řešit Hospodářská komora ČR, která se zavázala vytvořit 205 informačních středisek pro podnikatele. V nich by měli zájemci získat informace od řady významných institucí - spolupráci přislíbilo např. ministerstvo pro místní rozvoj, vládní agentury CzechTrade a CzechIndustry, Agentura pro rozvoj podnikání, Agentura Sapard nebo Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu. Informační střediska budou ve všech 205 pověřených obcích České republiky pomáhat především malým a středním podnikatelům s přípravami na vstup do Unie a s čerpáním peněz z různých programů. Prvních sto z nich by mělo zahájit činnost 1. května. Kromě toho plánuje Hospodářská komora komplexní informační webové stránky na internetu. České podniky jsou s ohledem na vlastní podnikatelské vyhlídky na jednotném vnitřním trhu EU optimistické - podle průzkumu CAPE očekávají dvě třetiny firem pouze minimální obtíže při vstupu na jednotný trh. Třiadevadesát procent dotázaných podnikatelů se vyslovilo pro vstup ČR do EU, a to nejpozději v roce 2005.
Jaké problémy očekávají podnikatelé po vstupu do EU (v %)
oblast žádné mírné vážné
potíže potíže obtíže
finanční 30 59 10
technická 35 59 6
lidské zdroje 34 57 9
obchodní 25 64 11
PRAMEN: CAPE
