NOVÁ VYSOKÁ ŠKOLA V JIHLAVĚ Prezident republiky Václav Klaus podepsal na začátku minulého týdne zákon o zřízení vysoké školy v Jihlavě. Kraj Vysočina tak začíná stírat handicap, který měl v možnosti vysokoškolské přípravy svých obyvatel oproti ostatním krajům.
NOVÁ VYSOKÁ ŠKOLA V JIHLAVĚ
Prezident republiky Václav Klaus podepsal na začátku minulého týdne zákon o zřízení vysoké školy v Jihlavě. Kraj Vysočina tak začíná stírat handicap, který měl v možnosti vysokoškolské přípravy svých obyvatel oproti ostatním krajům.
Vysoká škola polytechnická - první neuniverzitní veřejná vysoká škola v Česku - vznikne možná už v nadcházejícím akademickém roce. Myšlenku zřídit v Jihlavě vysokou školu podporoval delší dobu iV áclav Jehlička, který je místopředsedou senátního výboru pro školství a byl zvolen senátorem právě v jihlavském obvodě.
Proč tato škola vzniká? Není v ČR již dostatek potřebných vysokých škol, na nichž mohou mladí lidé z V ysočiny získat potřebné vzdělání? Řekl bych, že názor o dostatečném počtu vysokých škol je dost rozšířený omyl. Stačí si jen připomenout statistiku. Podle ní je Česká republika jako celek v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí pod evropským průměrem. A v rámci celé ČR je kraj Vysočina na posledním místě v počtu vysokoškolsky vzdělaných osob v produktivním věku. K tomu na opačném pólu je třeba vidět, že Evropská unie klade důraz na kvalitu vzdělávání, prosazuje zavedení systémů celoživotního vzdělávání apod. Zřízení vysoké školy tedy není jen prestižní záležitostí (Vysočina byla snad jediným krajem v republice, kde nebylo možné získat vysokoškolské vzdělání), ale nezbytností. Bez vzdělaných, vysoce kvalifikovaných odborníků se kraj nemůže dynamicky rozvíjet, nemůže se stát úspěšným evropským regionem. Ostatně na nedostatek vysoce kvalifikovaných lidí si soustavně stěžují i podnikatelé v kraji. Vždyť ale mladí lidé z vašeho kraje mohli získat vysokoškolské vzdělání jinde - v Brně, Praze či některém z dalších krajských měst. Problém je v tom, že lidé, kteří odejdou za studiem do jiného regionu, v něm také po absolvování školy zůstanou. Najdou si tam životního partnera, stejně jako práci. Když studují přímo v kraji, zapustí v něm také hlouběji kořeny. K tomu i při studiu přijdou do styku s místními firmami - třeba na školních praxích, při nichž si majitelé firem mnohdy ivyhlédnou svého nového pracovníka. A ikdyž je ještě na škole, již si ho svým způsobem připravují pro sebe. K tomu školy v regionu znají lépe potřebu krajského trhu práce, lépe vědí, po jakých profesích je poptávka. Tomu také mohou přizpůsobit své zaměření. Nebude to ale trochu drahý špás? Vždyť škola musí mít nejen budovy, ale také potřebné zázemí - vedle běžného zařízení třeba počítačovou učebnu a další. Vysoká škola vznikne transformací z dosavadní vyšší odborné školy, která má veškeré potřebné zázemí - budovy s téměř 12 tisíci metry čtverečními užitné plochy, k dispozici je 47 učeben, z nichž některé jsou specializované. Tyto kapacity umožňují výuku zhruba 1700 studentů, přitom na vyšší odborné škole dnes studuje téměř tisíc studentů. Obdobně lze hovořit o knihovně školy. Její knižní fond pro studenty, učitele i veřejnost má zhruba 30 tisíc svazků odborné literatury zaměřené na oblast ekonomických a přírodních věd, na oblast pedagogiky, cizích jazyků, počítačů. N a potřebné úrovni je i technické vybavení školy. Problémy nejsou ani v personální oblasti. Do vzniku školy tedy nebude potřeba investovat ani korunu. Jediné, co bude třeba udělat, je realizovat dvě usnesení Zastupitelstva kraje Vysočina o bezplatném převodu movitého i nemovitého majetku ve správě vyšší odborné školy Jihlava na nově vzniklou veřejnou vysokou školu. Vyšší odborná škola tedy zanikne? Bude to postupný proces, trvající zhruba pět let. Ale o zániku bych nemluvil, jedná se skutečně spíše o přeměnu, o transformaci na zařízení poskytující vyšší stupeň vzdělání. Co se bude na nové vysoké škole přednášet? Protože tato škola vzniká transformací z vyšší školy, logicky naváže na její výuku. V prvním období to budou tři obory - finance a řízení, počítačové systémy a cestovní ruch. Nová vysoká škola je nahradí bakalářskými studijními programy. Je třeba říct, že škola v Jihlavě bude první veřejnou vysokou školou neuniverzitního typu, která v ČR vznikne. Bude na ní tedy možné získat bakalářský titul, postupně zde bude i magisterské studium, ale již ne doktorandské jako na univerzitách. Další obory, které se dnes učí na zdejší vyšší odborné škole, tedy zaniknou? Tak jednoduše to říct nelze. Po vzniku vysoké školy se předpokládá, že VOŠ Jihlava postupně utlumí své studijní obory a do čtyř let zanikne. Současně, v horizontu pěti let, by vysoká škola v Jihlavě měla dosáhnout kapacity 2000 studentů. Ke třem zmiňovaným studijním programům a oborům by měly přibýt další, které se již připravují. Mají to být obory zaměřené na strojírenství, personální management a zdravotnictví. Tyto obory se připravují ve spolupráci s pracovišti vysokých škol a velkých regionálních zaměstnavatelů a jejich koncepce vychází z potřeb kraje Vysočina. Od kdy škola začne učit? Bude to již od začátku nového vysokoškolského roku, tedy od letošního 1. října?**
Tak rychle to, bohužel, nepůjde. Především po vstupu zákona v platnost je třeba dokončit akreditační proces pro jednotlivé obory. A pak je zde zákon, podle něhož se přijímací zkoušky na vysokoškolské studium musí konat pět měsíců před zahájením výuky. Na vysoké škole v Jihlavě se tedy začne učit až v letním semestru, tedy od 1. února.
