Psali jsem před 15 lety.
Z novinových stránek i televize známe případy mimořádně úspěšných podnikatelů a nových firem. Dozvídáme se také o těch, kteří porušili zákon. To jsou ale jen dvě krajní polohy. Mezi nimi jsou desetitisíce ostatních, kteří jsou jednou nahoře a jednou zase dole.
Majitel pohostinského provozu Labužník u Lípy, pan Lípa z Lovosic, byl před lety mezi prvními, kdo projevil zájem o pronájem restaurace v centru městečka. Ovšem v době, kdy zařízení dosáhlo největšího rozmachu, se dozvěděl, že se o něj v restituci zajímá bývalá majitelka.
Podnikatelská houpačka se zhoupla. Zdálo se, že slibně započaté dílo končí. O několik týdnů později se ukázalo, že majitelka nemá zájem provozovat restauraci, nabídla ji k odkoupení. Cena byla poměrně vysoká, ale s ročním odstupem se již může zdát naopak nízkou. Podnikatel Lípa zaplatil a odlehčen o statisíce se opět zhoupnul směrem vzhůru. Naplánoval si nové zařízení, našel i pražskou firmu, která byla ochotna exkluzivní vybavení dodat na leasing. Brzy do Lovosic dorazily první součásti nového vybavení. Jenom jednání o smlouvě se protahovala. Po čase se ukázalo, že leasing nebude nijak výhodný, pak už vůbec nešlo o leasing, ale o platbu v hotovosti. Firma si vymýšlela další a další podmínky a záminky a požadovala miliony.
Podnikatelská houpačka se řítila kamsi do hlubin. Majitel Labužníka se pokusil zabrzdit. Dnes mu složené vybavení blokuje nejatraktivnější prodejní plochu v jeho podniku a on má pochybnost, zda ona pražská firma je schopna si zařízení vůbec odvézt. Jako většina potravinářských provozů i Labužník zaznamenává pokles tržeb, ale především rychlý pokles zisku. Ceny vstupů rostou.
Pan Lípa přesto hovoří o štěstí. Během dvou let prakticky od nuly hospodaří ve svém. V jiných místech republiky však slyšíme obavy podnikatelů, kteří vydražili pronájmy provozů. Co bude s námi? Budeme podnikat i v roce 1993?
Profit č. 50/1992
