Podnikatelé v odborech? Zní to divně, leč do jednoho houfu žene české podnikatele holá nutnost. Jednání s vládními úředníky je poučilo, že jednotlivé firmy či svazy nebere kabinet dost vážně. Rozhodně ne tolik, jako skutečné odboráře nebo třeba velké nadnárodní firmy.
Nová podnikatelská rada, jakási protiváha konfederace odborových svazů, je pokusem nastolit rovnováhu. Hlas podnikatelů vskutku mezi ostatními zaniká. Výhoda odborů je v tom, že dokáží s minimálními vlastními náklady způsobit maximální škody. Ani pravicový premiér si nerozhází odboráře, kteří sice nevládnou výrobními prostředky, ale mohou efektivně vyřadit hospodářství z provozu. Multinacionální koncerny zase drží vládu pod krkem výhrůžkou, že když jim nevyhoví, půjdou jinam. A i levicový předseda vlády jde na ruku velkým kapitalistickým hráčům, které nemá čím přitlačit ke zdi, a přitom tolik stojí o jejich investice. Domácí podnikatelé postrádají obě tyto výhody: nemohou nějakým trucováním ohrožovat vlastní majetek, a pro většinu z nich je krajně obtížné sbalit krám a odstěhovat se do pro ně přívětivější země. Nejsou ani dost nebezpeční, ani dost zajímaví. Vláda ví, že jim nezbývá, než prostě za všech okolností „zařezávat“ a platit daně. A podle toho k nim přistupuje. Odbory jsou nástroj, jak se slabí mohou stát silnými. V moderní společnosti se ovšem role tak trochu obrátily. Odborářští bossové mají privilegovaný přístup k moci, zatímco podnikatelé kolikrát trapně přešlapují v předpokojích. Je čas zjednat v tomhle spravedlnost.
