ODSTRANĚNÍ BYROKRACIE - Pomyslný stoh formulářů, které vyplňují podnikatelé, by mohl být do dvou let o pětinu tenčí. Je to základní vize antibyrokratického balíčku, který vládě předkládá ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Se svým rezortem se rozhodl jít ostatním příkladem – už letos hodlá zrušit knihy jízd pro osobní vozidla.
V těchto dnech probíhají úporná dohadování mezi ministerstvy financí a průmyslu. Obě chtějí ulevit podnikatelům. V centru zájmu je zrušení takzvané knihy jízd pro osobní automobily podnikatelů. Ti totiž dosud musejí striktně oddělovat soukromé a služební jízdy, evidovat je a odděleně danit.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje zasáhnout do zákona o daních z příjmů a dát podnikatelům možnost uplatnit paušální odpočet na soukromé jízdy. Podobně fungují paušální odpočty pro zemědělce, právníky nebo umělce. Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska se ale zásahům do zákona vehementně brání. Obávají se totiž zanesení dalších „přílepků“ do zákonné normy.
Obě ministerstva tak hledají společnou řeč, aby provozování osobních vozů nebylo pro podnikatele administrativně náročné. „Není ale možné určit jeden paušál, ale zároveň jich nechceme mít moc,“ vysvětluje Karel Machotka, ředitel odboru podnikání ministerstva průmyslu. Podle různých návrhů by se mohlo platit podle kubatury motoru, průměrné spotřeby uváděné výrobcem, případně roční spotřeby pohonných hmot pro daňové účely.
Podnikatel patrně zaplatí za používání vozu pro soukromé účely paušál a nebude muset každý měsíc vykazovat, proč svůj automobil použil. Týkat se to bude ovšem jen osobních automobilů užívaných pro služební a soukromé účely současně. Nákladní vozy nebo autobusy i nadále povedou přesnou evidenci svého pohybu.
Zmizí pětina byrokracie
Úleva podnikatelům při vypisování cest v knize jízd je ale jen špičkou ledovce ve zbavování firem zbytečné administrativy. Nadměrné byrokracie si je totiž vědom i stát. A slibuje, že se polepší.
Do dvou let tak má podnikatelům ubýt papírování o celou pětinu. Slib z loňského roku právě dostal konkrétní podobu. Návrh na snížení administrativy má podle informací Profitu tento týden projednat vláda. Snížení nadměrné byrokratické zátěže přímo dopadne na šest vládních rezortů, ostatní se mají připojovat podle potřeby.
Nejde přitom jen o čas a zbytečné vypisování nesmyslných formulářů. Podle analýzy, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, umaže snížení administrativy konkrétní náklady. „Úspora pro podnikatele bude 17,3 miliardy korun,“ tvrdí ministr Martin Říman. Původní odhady byly rezervovanější a počítaly s úsporami zhruba o půl miliardy nižšími.
Návrh vznikl analýzou 245 právních předpisů týkajících se podnikání, při které bylo zjištěno 2168 různých povinností podnikatelů spadajících zejména pod ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí, financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a zemědělství (jednotlivé rezorty rozebral Profit v č. 10/2008).
Euroadministrativy se firmy nezbaví
„Jsou to reálné možnosti, jak byrokracii utlumit. Bohužel, 49 procent administrativních povinností podnikatele je evropská regulace, s tím nic nenaděláme,“ připomíná Říman. V současnosti tak čeští podnikatelé platí 86,4 miliardy korun ročně za zpracování státem nařízené administrativy. Antibyrokratický balíček je pokračováním už zahájeného procesu zjednodušení podnikání. Úvodním tahem bylo prosazení novely živnostenského zákona, který začne platit od poloviny letošního roku (více v Profitu č. 12/2008).
Každé z ministerstev musí do konce září vypracovat plán, v jakém pořadí a jak rychle zbytečná nařízení odstraní. Každý půlrok přitom budou rezorty předávat ministerstvu průmyslu „vysvědčení“, jak se jim úkol daří. Vláda navíc bude chtít, aby přijímané zákony nepřinášely nové administrativní povinnosti. „Tak na to jsem zvědavý,“ říká prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Míl.
Jednou a dost
BYROKRATICKÁ ZÁTĚŽ
(k 31. 3. 2008)
počet povinností - 2168
počet předpisů - 245
celkové náklady - 86,4 mld. Kč
plánovaná roční úspora -17,3 mld. Kč
Pramen: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Podnikatelé by přitom ocenili, kdyby stát přijal jasné pravidlo „jen jednou“. Díky němu totiž v případě, že úřady nebo veřejnoprávní instituce vyžadují od podnikatele určitý doklad, mělo by stačit doklad poskytnout jednomu z nich. „Pokud jiný orgán státní správy bude vyžadovat stejný doklad, může podnikatel pouze poukázat na to, že tak již učinil a vůči komu tak učinil. Státní správa si pak tyto skutečnosti ověří,“ vysvětluje princip prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Podnikatelé také chtějí zavést pravidlo, podle kterého by se legislativci nezabývali poslaneckými návrhy nových právních předpisů, pokud nebudou obsahovat analýzu dopadu na podnikatelské prostředí, především na malé a střední podniky.
Jde to i bez rákosky
Se snižováním zbytečných povinností pro podnikatele ale není třeba zásadně čekat až do chvíle, než to vláda direktivně nařídí. Příkladem jde samo ministerstvo průmyslu. Rezort už druhým rokem tlumí množství statistických výkazů, které od podniků ve své působnosti požaduje. Letos například jen ve zpracovatelském průmyslu škrtá polovinu všech požadovaných údajů. Pro představu: uleví se tak 2300 firmám a zmizí nutnost vyplňovat 350 tisíc kolonek.
„Některá statistická šetření zjišťují v dnešní době absurdní ukazatele, například počet dopřádacích vřeten, počet spřádacích rotorů, produkce dřevěných pražců, sloupů a tyčí, skládacích krabic z papíru, gramofonových desek, spotřeby novinového papíru,“ objasňuje ředitel odboru konkurenceschopnosti ministerstva průmyslu Václav Polák.
Jen tato změna tak přinese snížení administrativní zátěže pro podnikatele ve výši 35 tisíc uspořených hodin práce a úsporu 250 až 400 tisíc korun na jedno statistické zjišťování. „To představuje celkem čtyři až šest milionů korun ročně,“ dodává Polák.
Internet až na pole
Do boje s papírováním se už pustilo i ministerstvo zemědělství. Zřídilo antibyrokratickou komisi, kam přizvalo i samotné podnikatele. „Nadbytečná administrativa omezuje a ekonomicky ohrožuje zemědělské podnikatele v Česku a zároveň prodražuje fungování rezortních státních institucí placených z peněz daňových poplatníků,“ vysvětluje ministr Petr Gandalovič.
Úkoly má desetičlenná komise jasné: prověřit účelnost a nezbytnost požadovaných administrativních povinností, jejich rozsah a návaznost na evropskou legislativu. Dvakrát do měsíce.
Rezort také neustále rozšiřuje možnosti ukládání dat do centrálních registrů elektronickou cestou. V brzké době tak budou farmáři moci například ukládat hlášení o pohybech hospodářských zvířat přímo na portál www.farmar.eu a vyhnou se tak spoustě ručního vyplňování formulářů a poštovních zásilek. Musejí si ale pořídit elektronický podpis.