Jaký je zájem o záruční program Covid II?
Zájem byl obrovský, první kolo jsme ukončili už po třech hodinách, kdy se
naplnil objem alokovaných prostředků ve výši 1,5 miliardy korun. Po dohodě s
resortem průmyslu jsme to pak opět otevřeli a navýšili prostředky o dalších pět
miliard. Dle očekávání to předčilo zájem o program Covid I, protože ta dvojka
je vlastně ještě výhodnější než u předcházejícího programu. Jde o úvěr od
komerční banky se zá rukou od ČMZRB, ale díky příspěvkům na úroky jsou tyto
úvěry také bezúročné a navíc jsou na tři roky, což je o rok déle než u
předchozího programu.
Pokud podnikatel úvěr nesplatí, kolik komerční banka v rámci záruky
získá?
Bance uhradíme osmdesát procent nesplacené výše úvěru, na který se vztahuje
naše záruka. Ta se týká nesplacené části. Je tam v každém případě podíl
komerční banky na riziku, a to ve výši dvaceti procent. Běžná výše záruky je
sedmdesát procent v dobrých časech, v těch špatných se zvyšuje na osmdesát
procent. Vyšší procenta obvyklá nejsou, protože je důležité, aby i komerční
banky byly motivované a dávaly šanci projektům, které jsou splatitelné.
Obáváte se ekonomických důsledků koronakrize?
Ručíte těmi osmdesáti procenty všem? Na program záruk jde pět miliard,
což podle vás pokryje úvěry v objemu zhruba dvaceti miliard korun. Jak to tedy
funguje?
Mechanismus funguje tak, že my ručíme bance až do výše osmdesáti procent
každého jednotlivého případu, ale je tam cap (horní limit – pozn. aut.) na
celkové portfolio dané banky. To znamená, že máme limit na plnění v rámci
jednoho bankovního portfolia.
Když banka vypíše úvěry zaručované ČMZRB ve výši jedné miliardy korun, naše
záruka funguje tak, že my u každého jednotlivého případu zaplatíme osmdesát
procent, ale pouze do výše pětadvaceti procent toho portfolia. Capy jsou
nastavovány různě, když je nižší riziko, jsou nižší a naopak.
Pokud tedy tyto úvěry začnou kolabovat, ty první budete bance proplácet
osmdesáti procenty, ale jakmile proplatíte pětadvacet procent z celkového
portfolia, přestanete ručit?
Pak už je to stoprocentní riziko komerční banky. To není nic, co bychom si
vymysleli, to jsou záruční systémy fungující všude ve světě. Díky tomu je možné
dosáhnout multiplikačního efektu krát čtyři. Máme-li na záruky pět miliard,
jsme schopni z toho udělat dvacet miliard. Některé evropské instituce se chlubí,
že mají multiplikační efekt hodně vysoký, což je fajn, protože uděláte hodně
muziky za málo peněz. Tento systém ale kryje menší riziko a velice často to
nepomůže těm, kterým to má pomoci.
Dáte-li cap ve výši deseti procent, tak ta ochota bank úvěrovat klienty je mnohem nižší, než když jsme jim limit zvýšili na pětadvacet procent. My jako stát bereme na sebe větší riziko, díky tomu se k úvěrům dostane větší množství klientů. Ale má to i druhou stránku, multiplikační efekt není šest, sedm, osm nebo deset, ale jen čtyři.
Znamená to, že očekáváte ztrátovost pětadvacet procent?
To je ta maximální ztrátovost. My samozřejmě nevíme, jak celá krize bude
vypadat, ale pokud bychom se inspirovali rokem 2008, tam byla ztrátovost nižší.
U programu Covid I jste říkal, že se nebudete bát jít do většího rizika,
ale komerční banky, které jsou klíčové pro program Covid II, do většího rizika
nebudou chtít jít.
Já bych to obrátil. Kdyby tam záruky, o kterých jsem mluvil, nebyly, tak
jejich ochota by byla výrazně menší. Samozřejmě to lze těžko kvantifikovat za
jednotlivé banky, ale tyto systémy takhle fungují. Banky nikdy veřejně
neřeknou, že zpřísnily kreditní politiku, samozřejmě ale mají svá pravidla,
svou regulaci, v ekonomické krizi k tomu stejně vždycky dojde, ale záruky mají
bankám ulevit, aby se pustily do rizika, do kterého by jinak nešly.
Vzpomínám si na poslední krizi v roce 2008, kdy se zvýšil zájem bank o to
najít způsob, jak sdílet riziko. Tehdejší krize byla jiná, ale byla také tak
rychlá. Firmy, které neměly problémy s provozním financováním a měly dlouhodobé
kontokorenty, se najednou ocitly v situaci, že se jim ty kohouty zavřely. Ale
bylo to jen dočasné. Většina firem to přežila i s podporou ČMZRB.
Existuje přehled o tom, kolik firem z těch, kterým tehdy ČMZRB poskytla
nějakou formu podpory, nepřežilo?
Nejsem schopen to doložit na konkrétních číslech. Tehdy to bylo velké téma a
očekávali jsme určitou ztrátovost, ale nakonec se ukázalo, že byla výrazně
menší, než jakou jsme předpokládali. Ukázalo se, že ty malé a střední firmy
jsou velmi flexibilní. Byly schopné se situaci přizpůsobit. Teď to mají
neskutečně těžší, nejde o krizi importovanou z finančního sektoru, ale
postihuje podniky v tom nejcitlivějším místě, což jsou ty
dodavatelsko-odběratelské vztahy.
Zapojí se všechny banky?
Máme nastavenou spolupráci s komerčními bankami, především s těmi, které
financují malé a střední firmy. Hlásí se nám i menší banky. Ale zůstáváme
otevření. Pokud se bude chtít nějaká další banka zapojit, my ji přijmeme.
Budou to bankovní domy stíhat? Už teď zpracovávají tisíce žádostí o
odložení splátek, a k tomu navíc přijdou firmy…
Myslím si, že je to zvládnutelné, a neočekávám žádné problémy.
Už jste našli zdroj financování pro firmy z Prahy? Ty na úvěry z programu
Covid II nedosáhnou.
Hlavní město Praha má svůj vlastní operační program, který není součástí
evropského regionálního operačního fondu. Jde o variantu, která je velmi
reálná, tedy že by se použily peníze z tohoto zdroje. Vedeme jednání, ale jsme
pouze administrátorem, rozhodnutí je na těch, kteří spravují tyto peníze.
Covid II je financován z operačního programu Podnikání a inovace pro
konkurenceschopnost. Peníze jdou z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ten
neumožňuje financovat Prahu. Stáli jsme před rozhodnutím, jestli to udělat pro
všechny a později, nebo jen pro ty mimo Prahu, nebo zda to spustit hned s tím,
že financování pro pražské firmy vyřešíme později. Rozhodli jsme se udělat to
hned. Nechtěli jsme čekat.
Pokud jde o již uzavřený příjem žádostí v programu Covid I, kdy
předpokládáte, že odbavíte všechny zájemce?
Chceme co nejrychleji. Byly tam žádosti v různé kvalitě. Nasadili jsme
všechny mimořádné síly, snažíme se s klienty komunikovat a dostávat z nich
další potřebné informace. Chceme poskytnout co nejvíce úvěrů a samozřejmě v
případě, že někteří klienti nesplní programové podmínky, jde o to, aby se to co
nejdříve dozvěděli.
| Jiří Jirásek (53) |
| • Absolvoval ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze.
• Studoval ve Velké Británii a v USA. • Do ČMZRB nastoupil v roce 1995 do pozice ředitele odboru finančních služeb. V témže roce se stal členem představenstva banky a vrchním ředitelem úseku finančních služeb. • Od roku 2009 zodpovídal za činnost obchodníka s cennými papíry, řízení pobočkové sítě a za distribuci produktů. • V listopadu 2014 se stal členem pracovní skupiny pro rozšíření spolupráce Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a národních rozvojových bank zemí EU. • Šéfem ČMZRB je od roku 2016. ČMZRB je v rukou státu a podporuje malé a střední podnikatele formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. |
Kolik už jste zamítli žádostí?
Zatím je to v řádu nízkých desítek.
Co bylo důvodem?
Tak třeba taková jednoduchá záležitost, která je ale klíčová, je definice
malého a středního podniku. Definice vypadá jednoduše pouze na první pohled.
Kritéria jsou pro počet zaměstnanců, obrat, kapitál, ale je tam i kritérium
nezávislosti, kdy se díváte nejenom na samotný podnik, ale i na jiné podniky,
které jsou s posuzovaným nějakým způsobem propojené. A to není jednoduché.
Jinými slovy jsou firmy, které nevědí, že nejsou malé a střední.
My tady máme případy, že klienti sice vědí, kolik mají zaměstnanců, ale
nevyhodnotili si to v rámci skupiny. Naše vyhodnocení pak mnohdy ukáže, že
nesplňují kritéria pro malé a střední firmy. Ani firma s padesáti zaměstnanci
nemusí splňovat kritéria pro malé a střední firmy.
Co bylo dalším důvodem, že jste žádost zamítli?
V rámci pravidel pro použití veřejných peněz existuje jedno z kritérií,
které se označuje jako podnik v obtížích. Musíme zjišťovat, zda firma neměla v
předcházejících letech tak velké ztráty, že jí vymazaly víc než polovinu
základního kapitálu. S tím ČMZRB nic neudělá. Jsou podniky, které byly
poškozeny epidemií, ale zároveň byly poškozené i z předcházejících období.
Proto nesplnily programová kritéria.
Lze říct, z jakých oborů se firmy hlásily o podporu nejčastěji?
Je to průřezové. V balíku, který jsme schválili, byla prádelna, strojírenský
podnik, maloobchod, dodavatel technologií do restaurací, cestovní kanceláře…
Bylo to pestré, a to i z hlediska regionálního.
Snažíte s vyhovět co nejvíce žadatelům i za cenu toho, že dostanou méně,
než o kolik žádali, ale zase se pak dostanou prostředky na více firem?
V rámci analýzy vyhodnocujeme úvěrovatelnost klienta a ne vždy to musí být v
plné výši. Když nás klient požádá o deset milionů korun a my vidíme, že je
během dvou let schopen splatit osm, částku mu snížíme.
Kolika klientům jste dali méně, než o kolik žádali?
Pokud se takový případ vyskytl, týkal se větších částek, těch menších ne.
Jaký objem byste mohli celkově profinancovat a podpořit v rámci všech
vašich programů?
Kromě programů Covid I a Covid II máme ještě další vlastní programy, které
mohou profinancovat dalších až patnáct miliard korun, takže celkově jsme nyní
schopni dostat se na objem někde okolo padesáti miliard korun.
Ministr Karel Havlíček naznačoval, že přes ČMZRB by mohlo jít až sto
miliard korun.
Ano, ale není to jenom o tom, dát všechny peníze v jednu chvíli do
ekonomiky, ale dávat je tam postupně po delší období. Postupně se opravdu
můžeme dostat až na sto miliard korun.
Kolik lidí posuzuje žádosti?
Více než polovina zaměstnanců banky se v současné době podílí na posuzování
a schvalování jednotlivých obchodních případů a na procesech s tím spojených.
Začali jsme přijímat nové kolegy. Bude pro nás pracovat poměrně velký počet
lidí. Museli jsme si najmout výkonnější informační linku. Vedle toho jsou do
posuzování žádostí zapojení také zaměstnanci ministerstva průmyslu a obchodu.
