Odedávna se filozofové snaží porozumět vývoji lidstva, aby ukončili dichotomii mezi snem a realitou. Systematické rozškatulkování světové historie do definovaných ismů sice přináší metodiku při jejím studiu, příčiny historických změn však neodhaluje. Ani odvěký problém bohatství - co je, jak se tvoří a dělí - není dosud vyřešen. I nositelé Nobe lových cen za ekonomii mají jen mlhavé představy o přímých nástrojích hospodářské regulace a tvorby užitečných hodnot. Všichni své teorie zakládají na ovládnutí nebo povzbuzení chamtivosti, která spolu se závistí byla a je příčinou nejhorších poklesků lidskosti.
Dělení moci.
Klíčem k vyváženému uspořádání společnosti je zřejmě pluralismus státní moci výkonné a kontrolní. Takový koncept se stal základem největšího hospodářského a kulturního rozkvětu v dějinách lidstva ve Spojených státech. Naprosté oddělení náboženské moci od moci státní a výkonné společně s od povědností každého občana za společné dobro v ústavě je zřejmě ideální funkční pluralistickou kombinací moci, práva a morálky.
Střídání období pluralismů moci následované konsolidací moci byla vždy výsledkem změn ve vlastnictví majetku. Poslední dlouhodobou úspěšnou konsolidací byla říše římská, a třebaže se od té doby leckterý generalissimus, führer a prezident snaži li o podobný úspěch, podařilo se jim to vždy jen dočasně. Veškeré zákony stavěné na kontinuitě vlastnictví v představě trvalého zajištění majetku měly smysl tehdy, když fyzické jmění představovalo zdroj bohatství a v důsledku toho i zdroj moci. Tato doba je takřka u konce. Vlastnictví půdy a výrobních prostředků bývá naopak v době ekonomických krizí příčinou hospodářského rozpadu rodinných impérií.
Poprvé v dějinách lidstva není výkonná moc ve společnosti založena na vlastnictví statků, ale pouze na své funkčnosti, periodicky kontrolované občanským volebním procesem. Navíc kodifikovaným cílem všech státních institucí moci je blaho občana. Podle americké ústavy má státní mocenský aparát pouze ochrannou roli.
Americká cesta.
To, že svůj „způsob života nemohou vyvážet, Američané velmi dobře vědí. Ukázali pouze cestu. V tomto duchu svět potřebuje celou plejádu nových „misionářů - agentů změn. Nikoliv oberlené poustevníky, ale institucionalisty s fun kční autonomní mocí a s vědomím povinnosti jednat v zájmu veřejnosti. Zájem o veřejnost nepramení z čistého altruismu, není esoterickou vlastností, ale je činností s hmatatelnou vysokou návratností.
Tomu velice dobře porozuměly globální společnosti. Autonomní zájmové organizace v moderní technické společnosti, které původně působily na národním poli a později v globálním měřítku, pozoruhodně mění zákony etického chování k lepším u. Dnešní globální „business enterprise , jako například Shell, Philips nebo General Motors, se chová jako odpovědný občan. Je nutno dodat, že tato hluboká kvalitativní změna má pravděpodobně trvalý charakter. Vztahy mezi lidmi založené na decentnosti, počestnosti, respektu a hrací pole bez korupce, vydírání a násilí se stávají normou, kterou tento glob ální obchod vyžaduje.
Přednost má právo.
Co se změnilo? Nikdy v dějinách totiž nebyla uspokojena základní biologická potřeba pro zachování rodu - dostatek potravy. Poprvé má lidstvo stálé přebytky jídla. To se týká všech aspektů života, čili i bydlení, zdravotní péč e, vzdělání. Moderní pluralismus orientuje právní postupy k situacím, v nichž je ohrožena lidská pospolitost a veřejný zájem. Ovocem efektivního pluralismu je ale prevence. Proto se Evropská unie snaží napodobit pluralismus Spojených států a trvá na právní pospolitosti a paralelnosti právních systémů vstupujících států. Úroveň legislativních systémů svědčí o etické a charakterové zralosti národa, který aspiruje na členství. Toto má nesmírný dopad na možnosti našeho vstupu do unie.
Primitivismus ježkovské a mertlíkovské privatizace při rozdělování majetku v Česku ponechal úděsné dědictví. Ve světě s nadměrnými výrobními kapacitami není důležité vlastnictví výrobních prostředků. V době, kdy je možné produkci čeh okoliv řídit odkudkoliv, je absurdní se vázat na výrobní prostředky. Zvláště když jsou technicky zaostalé už v den uvedení do provozu. Nepřekonatelným současným zdrojem bohatství se stávají technologické nápady, unikátní know-how, talent a duševní schopnosti jedinců.
