Podpora každý rok? Zapomeňte!

Nový návrh počítá se státním příspěvkem až po šesti letech spoření

Jak upravit státní podporu stavebního spoření, aby rozpočet ušetřil a lidé o svůj příspěvek nepřišli? Řešení už prý existuje. V úvahách o změně systému a výplaty podpor stavebního spoření se objevila nová varianta. Jde o to, že by se státní podpora nevyplácela ročně, ale pouze na konci povinné spořicí lhůty, tedy po šesti letech. Podle informací týdeníku EURO je to jediná varianta, na kterou je ochotná přistoupit Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Problém je v tom, že plán by se mohl státní pokladně nakonec pěkně prodražit. Neplatí ani to, že lidé o nic nepřijdou.
V současnosti musí stát na podporu stavebního spoření vyplatit deset až patnáct miliard korun ročně. Výplata v době, kdy končí povinná doba spoření, by však znamenala, že od nynějška za šest let by se v rozpočtu muselo hledat až devadesát miliard korun. Je otázka, jak by politici takovou situaci vyřešili, když už nyní je problém sehnat byť jen miliardu a rozpočtová situace se bude zhoršovat.

Nižší úrokový výnos

AČSS zatím nechce být k nové variantě konkrétní. „Dovedeme si to představit. Určitě je to přijatelnější než nějaké snižování podpory. Jde sice o zásah do systému, ale je to zcela legitimní úvaha,“ potvrzuje tajemník asociace Jiří Šedivý.
Přestože by se podpora nesnížila, jak se původně uvažovalo, ale jen odložila, klienti by o část vkladů nakonec stejně přišli v podobě nižšího úrokového výnosu. „Spořitelna je povinna úročit zůstatky na účtech klientů. Jelikož je součástí zůstatku i státní podpora, úročí se stejně jako ostatní naspořené prostředky. V momentě, kdy by státní podpora na účet nepřišla, se nemá co úročit,“ vysvětlil Šedivý.
Dosud se uvažovalo pouze o tom, že by se maximální roční podpora, kterou stát ke stavebnímu spoření garantuje, snížila všem ze tří na dva tisíce korun ročně. S tím přišel v rámci úspor ministr financí Eduard Janota, který ale odsunutí doby výplaty stavební podpory úplně nevylučuje. „Zatím jsem o této variantě neslyšel a s asociací jsme o tom nejednali. Stále platí, že chceme snížit maximální strop podpory ze tří na dva tisíce všem, tedy i stávajícím majitelům smluv,“ prohlásil Janota. Pravdou je, že státní pokladně by se jednorázovou výplatou podpory na čas ulevilo. Každý rok by nemusela posílat přes deset miliard korun. Kvůli blížícím se volbám se ze stavebního spoření stalo politické téma a málokdo chce veřejně přiznat, že omezení státního příspěvku podpoří. Přeci jen má stavební spoření pět milionů Čechů. Rozuměj voličů.

Úvěrování ohroženo

Vzhledem k silné lobby stavebních spořitelen ale není takový návrh zcela nerealistický. Pokud by se ho nakonec podařilo protlačit, vláda, která bude u moci za šest let, bude hledat skoro sto miliard korun. To se řadě politiků nelíbí. „Nepovažuji to za dobrý způsob řešení. Je to snaha řešit problém jednoho dvou rozpočtových roků. Problém se tím jenom přesouvá,“ prohlásil místopředseda ODS Petr Nečas. Podobně hovoří ČSSD. Odmítají jak snížení, tak odsunutí výplaty podpory na konec vázací lhůty. „Vyplácení jednou za pět nebo šest let je jen odložení problému. Za tu dobu už tam budou jiní politici a přenášet takové problémy do dalšího volebního období není fér,“ prohlásil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek novou variantu zcela nezavrhuje. Varuje ale, že stát by si měl dobře rozmyslet, zda pozdržení výplaty státní podpory je coby způsob financování státního rozpočtu efektivní. „Jde o pragmatické zhodnocení, co bude jednoduší pro refinancování státního dluhu. Tedy jestli vyplácet jednou za rok nebo jednou za šest let. To není otázka pro politika, je to pro analytické oddělení, aby zvážilo, co je pro refinancování státního dluhu levnější. Obojí je možné,“ konstatoval Kalousek. Coby ministr financí se loni na podzim snažil podporu osekat. Neúspěšně. Další problém varianty odkladu je fakt, že by mohla ohrozit úvěrování, neboť stavební spořitelny by měly každý rok o deset až patnáct miliard korun méně. Aktuálně mají lidé od stavebních spořitelen rozpůjčováno 244,5 miliardy korun. Objem vkladů je nyní na úrovni necelých čtyři sta miliard. Čísla sice ukazují, že pokud by příští rok na účty spořitelnám nepřišlo deset až patnáct miliard korun coby podpora, nic zásadního by to pro úvěrování neznamenalo. Jenže úvěry rostou každý rok dvouciferným tempem a vklady se téměř nemění, spíše mírně klesají. Pokud by takové tempo růstu úvěrů a stagnace vkladů pokračovalo, mohly by úvěry a vklady být už brzy na stejné úrovni. A pak by absence deseti nebo patnácti miliard na účtech mohla pro spořitelny znamenat problém.

Pomůže i roční odklad

Ministr financí Janota stále trvá na tom, aby se státní podpora snížila o třetinu a u všech smluv. Musí ale vědět, že Ústavní soud by takzvanou retroaktivitu smetl ze stolu. I tak má ale smysl prosazovat variantu „když omezit, tak úplně všechny“. Jde totiž o to, že pokud by nakonec vláda Janotův plán opravdu prosadila, příští rok vyplatí na podpoře o třetinu měně. Do doby, než by soud vládní plán zrušil a nařídil podporu lidem doplatit, získá vláda minimálně rok, a tedy dočasnou úsporu až pěti miliard korun. Každému je nyní jasné, že se hodí každá miliarda. Jenže Česku by mohl experiment přinést i arbitráže ze strany finančních společností, které vlastní stavební spořitelny.
Na druhé straně, pokud by stát neseškrtal i současné smlouvy, nahnal by tím ještě před zahájením platnosti změn do kanceláří stavebních spořitelen desítky tisíc klientů a efekt by byl pro státní kasu opačný, neboť by se na podporách musela vyplatit nakonec ještě více. Podíl vyplácené podpory na celkových výdajích státního rozpočtu klesá. Zatímco v roce 2004 činil 1,93 procenta výdajů, vloni to bylo 1,28 procenta. „Při současném vývoji výdajů státního rozpočtu lze říci, že zatížení rozpočtu stavebním spořením za posledních pět let klesne téměř na polovinu, a to bez jakéhokoliv dalšího zásahu,“ zdůraznil Šedivý z AČSS. To je hlavní argument, proč se spořitelny jakémukoli snížení podpory brání, a jsou ochotné přistoupit raději na jednorázovou výplatu. „Na rozdíl od většiny položek státního rozpočtu výdaje na podporu stavebního spoření již několik let klesají. Například letos by měl stát klientům stavebních spořitelen vyplatit zhruba o tři miliardy korun méně než v roce 2005,“ vysvětluje Šedivý. Navíc případné úspory na státní podpoře by se dle Šedivého promítly ve snížení rozpočtových příjmů, které investice financované ze stavebního spoření generují. Jde přitom o desítky miliard korun, tvrdí Šedivý.

Graf:
PODPORA SPOŘENÍ
Kolik stát vyplatil na příspěvcích na spoření rok příspěvek (v mld. Kč) 1999 6,4 2000 7,7
2001 9,3 2002 11,1 2003 13,3 2004 15,3 2005 16,1 2006 15,8 2007 15,0 2008 14,2 2009 13,0* Pramen: Asociace českých stavebních spořitelen *odhad asociace

KOLIK ČECHŮ SPOŘÍ
(v milionech)
1999*2,8
2000*3,4
2001*4,2
2002*4,9
2003*6,3
2004*5,9
2005*5,6
2006*5,3
2007*5,1
2008*5,1
2009*4,9
Pramen: Asociace českých stavebních spořitelen

BOX
Výhody stavebního spoření *Státní podpora patnáct procent z naspořené částky ročně, maximálně však tři tisíce korun. U smluv uzavřených do konce roku 2003 je to 4,5 tisíce korun. (Podmínkou je dodržení pětileté vázací lhůty u starých smluv a šest let u smluv uzavřených po 1. lednu 2004.)
*Výhodné úročení naspořené částky.
*Nízké úročení úvěrů ze stavebního spoření.
*Vklady jsou pojištěné stejně jako všechny bankovní vklady.
*Z výnosů se neplatí daň z příjmu fyzických osob.
*Nakládání s naspořenými penězi, včetně státní podpory, není po ukončení smlouvy jakkoliv omezeno.