Brusel si posvítí na to, jak Česko podporuje některé formy spoření
Osvobození kapitálových výnosů od daní či státní podpora stavebního spoření? Přesně to vadí Evropské komisi, která se rozhodla posvítit si na to, jak jednotlivé státy podporují ze státní kasy některé retailové produkty. Ministr financí Miloslav Kalousek musel do Bruselu poslat seznam a charakteristiku retailových investičních produktů. Na seznamu se objevily kromě zmiňované státní podpory stavebního spoření také třeba spoření na penzi či životní pojištění.
EU to rozhodne za nás
„Snaha Bruselu směřuje k tomu, aby podmínky poskytování podobných finančních produktů byly stejné a aby se nevytvářely zbytečné regulatorní odlišnosti,“ řekla týdeníku Euro náměstkyně ministra financí Klára Hájková, která má oblast finančního trhu na starosti. Ministerstvo podle ní snahy unie vítá. „Také chceme, aby podmínky na trhu byly stejné, tedy aby podobné produkty měly podobné parametry, žádné extrémní zvýhodňování,“ říká Hájková.
Co to konkrétně znamená – zda se bude něco rušit či měnit – ale Hájková neupřesnila. Pouze zdůraznila, že vše je zatím ve fázi úvah. Evropská unie tak může Česku změnu či zrušení zmiňovaných forem podpor buď doporučit, anebo také formou směrnice nařídit. Své plány myslí Evropská komise vážně. Připravuje studii, na jejímž základě by se – jak už naznačila Hájková – měly srovnat podmínky regulace v jednotlivých členských státech v oblasti distribuce, transparence, daňových úlev či státních příspěvků. Jinými slovy, aby podobné formy investování nebyly nijak extrémně odlišné třeba díky zvýhodnění od státu. „Ministerstvo financí pokládá tento projekt za prioritní nelegislativní iniciativu pro naše předsednictví v oblasti finančních služeb. Je otázkou, jak bude konzultace probíhat dál a zda unie pouze vydá doporučení nebo přistoupí k regulaci. Každopádně harmonizaci distribuce a transparentnosti poskytování produktů vítáme, oblast daňových a jiných zvýhodnění je otázkou pro širší politickou diskusi a zatím je plně v rukách členských států,“ zdůraznila Hájková.
Vyplnit a poslat
Materiál, který ministerstvo financí posílalo do Bruselu, má týdeník EURO k dispozici. Úředníci ministerstva v něm museli mimo jiné odpovědět na celkem deset otázek. Ty zaslala na ministerstvo Evropská komise. Hned první dotaz zjišťuje, zda podle ministerstva financí může odlišný přístup státu k jednotlivým retailovým produktům způsobit problémy. Ministerstvo odpovědělo, že ano, neboť zejména drobní investoři jsou málo informovaní, a tudíž nejsou schopni detailně posoudit rozdíly v jednotlivých produktech.
Součástí materiálu je několik tabulek. V každé tabulce je seznam jednotlivých produktů jako už zmiňované spoření na penzi či státní podpora stavebního spoření. Kromě toho tam lze nalézt také termínované vklady, bankovní účty nebo podílové fondy. Čeští úředníci museli každou tabulku vyplnit tak, aby charakterizovali každý produkt. Třeba z hlediska stupně státní podpory nebo z pohledu stupně informovanosti veřejnosti o jednotlivých produktech.
V případě státní podpory mohli úředníci vybrat ze čtyř stupňů síly podpory – velmi výrazná, výrazná, neutrální a nevýznamná. Nejsilnější stupeň podpory, tedy jako velmi výraznou, označili úředníci penzijní fondy, stavební spoření či životní pojistky.
Co je Bruselu do toho?
Některé finanční instituce aktivity Bruselu kritizují. Komise totiž nehodlá ze svých plánů ustoupit ani v době finanční krize. „V době, kdy země EU přijímají jedna za druhou stoprocentní garance za vklady v bankách, aby obnovily důvěru občanů, se nám jeví úvahy o vymazání státní podpory pro některé retailové produkty jako kontraproduktivní krok,“ vzkázala mluvčí České spořitelny Klára Gajdůšková a dodala: „Podpora, ať už formou daňových výhod nebo přímé státní finanční subvence, má u jednotlivých produktů svůj jednoznačný význam, logiku a opodstatnění, neboť ve svém důsledku dlouhodobě šetří prostředky ze státního rozpočtu.“
Kritikou nešetřili ani někteří ekonomové. „Mám dojem, že Brusel se plete do věcí, o kterých by raději sám měl taktně mlčet. Podpora, které se dostalo bankovnímu sektoru a klientským vkladům v některých členských zemích s požehnáním Bruselu, je daleko masivnější jednostranně zaměřenou pomocí. Zemědělská politika a přístup k cukrovarům jsou mnohem horší než podpora stavebního spoření. Netvrdím, že podpora stavebního spoření, která u nás existuje, je ekonomickým ideálem. Ale než ji bude Brusel kritizovat, měl by si zamést před vlastním prahem,“ tvrdí šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Podle analytiků je jediným možným kandidátem na zrušení či omezení státní podpora stavebního spoření. Je ale nepředstavitelné, že by třeba vláda byla donucena zrušit podporu spoření na penzi, tvrdí Šichtařová. V Česku totiž stále není dořešena otázka penzijní reformy, a státní podpora tak hraje stěžejní roli pro motivaci lidí, aby mysleli na své zaopatření v důchodovém věku a nespoléhali jen na stát. Podobně třeba daňové zvýhodnění životního pojištění. To je nyní podle odborníků zcela zásadní motivace Čechů k tomu, aby v případě úrazu či vážné nemoci nebyli odkázáni jen na státní pomoc.
Státy se budou bránit
Asociace stavebních spořitelen nechtěla cokoli komentovat. „Možnou snahu cokoliv omezovat můžeme komentovat až v případě nějakého konkrétního návrhu či záměru, nikoli ve fázi analýz. To by bylo opravdu velmi předčasné. Fakt, že ministerstvo financí zaslalo do Bruselu seznam produktů, které stát nějakým způsobem zvýhodňuje, jistě vyplývá z požadavků komise, které je třeba respektovat,“ sdělil tajemník Asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
Většina komentářů, které týdeník EURO k této problematice získal, se shodovala ve věci, v níž jde o to, že je výsostným právem každého státu, co bude podporovat a na co bude přispívat. Je tedy možné, že každá země si bude své výsady tvrdě bránit, a unijní plány tak vyjdou na prázdno.
