Spojit dva agrární fondy s ministerstvem zemědělství – a hned se schodek státního rozpočtu ročně sníží o víc než půl miliardy. S tímto nápadem Kalouskovo ministerstvo v Bendlově resortu narazilo, časem ale přece jen může dosáhnout svého. Stačí fondy na odstřel finančně vysušit.
To ovšem nehrozí Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, na který ministerstvo financí zamířilo. Ročně přes něj proudí kolem čtyřiceti miliard korun na agrárních dotacích. Přitékají především z Bruselu a fond tady slouží jako akreditovaná platební agentura. A bez ní do Česka agrární miliardy nepřijdou. V naprosto jiné situaci se nachází česká specialita, jíž je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Tato státní akciová společnost je na dně, a nedostane-li od státu nebo z jiných zdrojů finanční injekci, její dotační mise příští rok končí. Vyplatí se PGRLF zachraňovat?
Působení fondu, který největší slávu zažil ve druhé polovině devadesátých let, není z nejefektivnějších. Na podporách, což jsou dotace úroků k úvěrům, které si zemědělci vyřídí u bank, loni vyplatil 511 milionů korun. Necelými 460 miliony přispěl zemědělcům na pojištění zvířat a plodin. Režie úřadu přitom přesáhla 120 milionů. Akciovku s 45 zaměstnanci vyšly osobní náklady na 41 milionů. Za nájem v domě na pražské Florenci zaplatila přes 21 milionů. Letos budou náklady podobné. Fond přitom kvůli nedostatku peněz redukuje výši podpor, už tak značně okleštěných.
Dotační torzo
Zemědělcům tato podpůrná instituce v letošním roce nabízí už jen dotace na pojištění a při nákupu strojů na úvěr jim dotuje úroky. Sazba podpory na investice do moderní techniky se od začátku dubna snížila ze čtyř procent na tři. To má přinést roční úsporu až sto milionů korun. Skromnější bude i příspěvek na pojištění. Přestože fond je vyprahlý, uvažuje se o tom, že by zemědělcům pomáhal při nákupu půdy. Pro letošek by chtěl na dotace úroků hypotečních úvěrů sehnat tři sta milionů, v příštím půl miliardy. Ještě nedávné debaty o tom, že by se PGRLF angažoval při investicích do bioplynových stanic, již utichly.
Ministerstvo zemědělství (MZe) jako jediný akcionář fondu spolu s jeho vedením teď vymýšlí, jak vyřešit agónii zchudlého PGRLF. „Ministr Petr Bendl pověřil ředitele fondu Martina Karbana, aby vypracoval možné varianty transformace,“ uvádí mluvčí MZe Jan Žáček. Scénář z minulého měsíce, aby podpůrné programy převzal intervenční fond, už údajně zase neplatí. Beztak představenstvo PGRLF počítalo s tím, že akciovka v okleštěné podobě přežije, aby spravovala dobíhající programy a pohledávky. U podporovaných hypoték na nákup zemědělské půdy to znamená práci až do roku 2029. Většina podpor u ostatních programů ale bude vyplacena do šesti let. Předpokládá se, že udržovací agendu by zvládlo ministerstvo.
Ke konci minulého roku před sebou fond valil závazky ve výši 1,7 miliardy korun. Tyto peníze má vyplatit na dotacích úroků na základě dříve uzavřených smluv. Vedle toho spravuje pohledávky, které k závěru loňského roku dosahovaly téměř 824 milionů korun. „Výši nezbytných nákladů na zajištění těchto činností pro dalších šest let lze odhadovat až na 550 milionů korun,“ uvádí se v návrhu útlumové strategie.
Hledání sponzorů
Zemědělci si za devatenáct let existence fondu jeho výpomoc oblíbili jako jednoduchou a pružnou a lobbují za její zachování. „Hledají se zdroje, aby PGRLF dál pokračoval. Míst, odkud by se daly peníze vzít, je několik,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík, který je poradcem ministra Bendla.
I v tomto případě se pokukuje po prostředcích státního podniku Lesy České republiky, který sbírá rekordní zisky. Naposledy, než ke konci tohoto roku skončí, by se dal vytěžit i Pozemkový fond, tradiční sponzor v agrárním resortu. Nebo snad přesvědčit šéfa státní kasy Kalouska, aby do vyprázdněného fondu nasypal aspoň několik stovek milionů?
Agrární komora považuje PGRLF za zásadní nástroj pomoci zemědělskému podnikání a odmítá jeho řízený útlum. „Chceme, aby pokračovala podpora na pořizování strojů a dotace pojištění. Nejde o velké peníze, které fond potřebuje. Dost se financuje sám,“ poznamenává viceprezident komory Bohumil Belada.
V minulém roce to bylo poprvé, co si PGRLF na sebe nevydělal. Jeho krátkodobé finanční zdroje klesly na historické minimum a chybělo mu asi 265 milionů korun. Předloni totiž půjčil intervenčnímu fondu jednu a půl miliardy korun, aby měl na dotace zemědělcům. „Byla to bezúročná půjčka. Znamenala pro nás výpadek výnosů finančních aktiv, ze kterých se v minulosti hradila provozní režie,“ vysvětloval šéf fondu Karban. Podle původní dohody má intervenční fond půjčku vrátit do příštího roku. Jenže jako pošťák dotací žádné peníze negeneruje, takže nakonec je některému z fondů stejně bude muset poslat stát nebo nějaký státu podřízený mecenáš.
Fond sice nemá zdroje na další činnost, úplně na mizině ale ještě není a ani nemůže být. Na 1,7 miliardy z necelého třímiliardového jmění má z dřívějška uzavřené smluvní závazky a tyto peníze postupně vyplácí. Zbylá miliarda má pokrýt letošní rok. Finanční aktiva má fond rozdělená na dvě části: 1,1 miliardy je uloženo u bank, dalších 1,7 miliardy v cenných papírech mu spravuje společnost Wood & Company. Téměř dvě třetiny portfolia přitom tvoří státní dluhopisy. Celkový výnos z finančních aktiv za loňský rok dosáhl 69 milionů korun. V době vstupu země do unie, kdy už začala pohasínat sláva PGRLF, představovalo zhodnocení o dvě stě milionů víc. Fond měl také tehdy jmění téměř sedm miliard korun, v závěru minulého roku už jen necelé tři miliardy. Blíží se asi čas na závěrečný večírek.
Celková bilance
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond za devatenáct let existence přivedl prostřednictvím svých programů do agrárního sektoru přes 137 miliard korun. Tolik peněz půjčily podnikatelům banky, přitom fond ručil více než 34 miliardami korun a přes 20 miliard vyplatil na dotacích úroků.
