Oblast okolo jižního pólu Měsíce je mnoha vesmírnými výzkumníky považována za jedno z nejzajímavějších míst na jediné přirozené družici Země. Může za to především skutečnost, že se zde nachází značné množství ledu, který je skrytý v trvale zastíněných lokalitách. Podle odborníků je tedy jižní pól ideální oblastí pro těžbu vody. Té je samozřejmě na Měsíci nedostatek, což je problém především kvůli jejímu širokému využití, jež zahrnuje i výrobu paliva.
Kromě zásob vody má oblast rovněž jedinečné geografické spojení s vrcholy věčného světla, což jsou místa, která jsou naopak osvětlena neustále. Lokalita je tak atraktivní i kvůli ideálním podmínkám pro přežití dlouhých a studených 14dní trvajících měsíčních nocí. Ze zmíněných důvodů by chtěly na jižním pólu přistávat všechny významné vesmírné agentury, aktuálně to ovšem není možné.
„V současnosti nemáme k dispozici kvalitní mapu oblasti pro takto složité přistávací mise či povrchové operace. Konkrétně neexistuje dostatečně detailní digitální model povrchu a vrstevnic (DEM), který by tyto mise přesně navedl,“ uvedla Kim Sofge, projektová manažerka měsíčních misí v brněnské vesmírné společnosti TRL Space.
Desetkrát lepší rozlišení
Absence nezbytných znalostí o povrchu jižního pólu Měsíce představuje pro plánované lety nemalou komplikaci, kterou se nyní rozhodla řešit i Evropská kosmická agentura (ESA). Ta do svého programu Malých průzkumných misí ESA zařadila mimo jiné projekt LUMI, jehož cílem je pořídit podrobnou mapu zmíněné oblasti.
Zajistit to má malý satelit s unikátní kamerou s úzkým zorným úhlem, který bude schopen generovat DEM s rozlišením až 0,5 metru i pro málo osvětlené oblasti okolo pólu. „Nejlepší modely povrchu jižního pólu dnes mají rozlišení pouhých pěti metrů. Když se tedy na povrchu nachází 2,5 metru velký kámen nebo kráter, tak ho vůbec nezaznamenáme. S LUMI budeme schopni tuto nepřesnost změnit na 50 centimetrů, což představuje desetkrát lepší rozlišení,“ řekl Petr Boháček, architekt mise LUMI z TRL Space.
Aktuálně dostupné digitální modely povrchu Měsíce pokrývají pouze 10 procent oblasti jižního pólu, projekt LUMI však umožní zmapovat ve vysokém rozlišení celé toto území. „Získaná data budou hodnotná nejen vědecky, ale budou mít také obrovskou hodnotu pro průzkum. Je to cesta, jak snížit riziko pro nejtěžší krok lunárních misí – přistávání,“ doplnil Boháček.
Firmy od Estonska až po Itálii
Na realizaci mise LUMI se bude podílet hned několik soukromých vesmírných společností včetně české TRL Space. Ta bude dokonce stát v čele evropského konsorcia, což nyní potvrdila i dohoda o spolupráci, již v německých Brémách podepsali zástupci všech zapojených firem.
Každá společnost přitom bude mít na starosti výrobu jiné technologie či zařízení. Třeba italský Tyvak International bude vyvíjet platformu družice, zatímco komplexní kameru s úzkým zorným úhlem si vezme na starosti estonská firma CrystalSpace, které pomůže polský výrobce optických systémů pro vesmír Scanway. A speciální pohonný systém umožňující nízké přelety nad cílovou oblastí na Měsíci zase zajistí nizozemská společnost Dawn Aerospace.
Bohatou mezinárodní účast bude mít i vědecký tým, v jehož čele budou stát Akos Kereszturi z maďarské astronomické observatoře Konkoly a Mihkel Pajusalu z Univerzity v Tartu. Další českou stopu pak mise získá díky (opět brněnské) firmě Zaitra, která bude řešit palubní zpracování dat na bázi umělé inteligence.
Celkové náklady na sestrojení satelitu pro misi LUMI jsou v současnosti odhadovány na zhruba 50 milionů eur, tedy téměř 1,3 miliardy korun. Pokud vše půjde dobře, malá družice s výraznou českou stopou by mohla k Měsíci zamířit už na přelomu let 2029 a 2030.
