Vzniku největšího světového výrobce léčiv nestojí nic v cestě
Pro britské farmaceutické firmy Glaxo Wellcome a SmithKline Beecham nadešla nejlepší doba k oprášení starých desek se slučovacím plánem na vznik největší světové farmaceutické firmy. Plán z roku 1998 nevyšel pro neshody kolem dělení vedoucí ch míst, ale začal být aktuální teď, kdy společnost Smith- Kline oznámila, že z jejího vedení letos v dubnu odejde výkonný ředitel Jan Leschly. Jeho spory s vedením Glaxo byly tehdy hlavní překážkou významné fúze.
Předpokládá se, že Glaxo a SmithKline tentokrát skutečně uzavřou sňatek. Z fúze „rovného s rovným tak vznikne obrovská společnost s tržní kapitalizací v hodnotě 115 miliard liber (284 miliard dolarů).
V britských obchodech už teď chybí růžová barva, kterou plýtvají optimisté. Barvit na růžovo ale není vůbec zapotřebí. S ročním obratem ve výši patnácti miliard liber, 107 tisíci zaměstnanci a 7,3procentním podílem na světovém trhu bude prost ě Glaxo SmithKline (GSK) neporazitelná. „Příjmy GSK by měly dlouhodobě růst větším tempem, než je průměrných dvanáct procent pro odvětví. Hodnota akcií bude podle odhadu pětadvacetinásobkem zisku plánovaného na rok 2001, což je slušné, zhodnotil analyti k Kevin Wilson z banky Salomon Smith Barney.
Začněme znovu.
I když hlavním šéfem se stane Jean-Pierre Garnier, muž číslo dvě po Leschlym ze SmithKline, zástupci většího podniku Glaxo obdrží tři z pěti hlavních výkonných křesel. K těmto pěti křeslům se přidá jeden post bez výkonných r ozhodovacích pravomocí pro Smith- Kline a poměr zástupců obou firem v novém vedení bude shodný. Personální otázka proto nyní problémy dělat nebude. Je domluveno, že akcionáři Glaxo ovládnou většinový balík a investoři SmithKline 41,25 procenta.
Fúze by se měla završit letos v létě. Možná by ji mohly ohrozit protimonopolní úřady nebo konkurenční nabídka. Obě firmy však už vědí, co se asi strážcům soutěžních pravidel líbit nebude, a proto hodlají některé menší divize prodat. Druhou otázku už mají také vy řešenou. Podle Leschlyho nehrozí, že by se do akce zapojila i konkurence s nějakým nepřátelským návrhem. „Sloučení přináší totiž tolik výhod pro akcionáře, že nevidím nikoho, kdo by mohl nabídnout něco podobného, uvedl minulý týden.
Akcie šly dolů.
Přestože ceny akcií obou společností před oznámením sňatku rostly, od 16. ledna nabraly opačný směr. Analytiky zklamal rozsah předpokládaných úspor plynoucích ze sloučení. Spočítali si, že by se měly pohybovat kolem 1,2 miliardy liber, za tímco společnosti označily za přijatelnou jednu miliardu před zdaněním, a to ještě v průběhu tří let.
Navíc se chystá propouštění. Při slučování přijde o práci patnáct tisíc zaměstnanců včetně chemiků, z toho dva tisíce na britské půdě. Částečně je toto propouš- tění spojeno s přesídlením do Spojených států. „Kořeny si firma ponechá v Británii, ale proč by tam měla mít i sídlo, když na ostrovech realizuje jen šest procent obratu? vysvětlil Jean-Pierre Garnier v rozhovoru pro Financial Times. Strategické otázky se tak podle něj budou řešit ve Spojených státech, patrně ve státě New Jersey.
Měšec na výzkum.
Celý budoucí gigant nabízí na 250 léčiv a dalších farmaceutických přípravků. V každém případě však, ať je jakkoliv velký a jakkoliv výkonný, je podřízen cyklickému vývoji v odvětví. Trvá mu jako konkurenci dlouhé roky , než vyprodukuje klíčový lék, který načas potáhne obrat. Pak jeho patent vyprší, anebo konkurence přijde s něčím pokroko- vějším. Musí zkrátka nepřetržitě investovat do dalšího výzkumu.
Nová Glaxo SmithKline chce ročně do výzkumu investovat zhruba dvě miliardy liber, téměř dvakrát více, než ročně utratí na stejné účely i tak velcí konkurenti jako Pfizer nebo Merck & Co. Z peněz ušetřených díky fúzi poplyne 250 milionů liber d o výzkumu. Takové možnosti jsou jednou z nejsilnějších konkurenčních výhod rodící se společnosti. Se zdroji, kterými disponuje, se chce věnovat také netradičnímu lékařství, jež se zaměřuje nejen na příznaky, ale hlavně na biologické příčiny nemocí. Stejně tak se hodlá firma věnovat genetice. Budoucí „ne- výkonný ředitel Richard Sykes, dnešní šéf Glaxo, dokonce věří, že nové genetické výzkumy jsou pro výrobce léků hotovými „zlatými doly .
Prášky po internetu.
Celý farmaceutický průmysl trpí stejnou nemocí. Firmy nejenže musí financovat přemrštěně drahý výzkum, ale přicházejí o peníze i vypršením patentů. Navíc jsou tlačeny obrovskou lobby jak vládních kruhů, tak sou- kromých pojišťoven ke snižování cen stále nákladnějších léků. Dále čím dál tím více investují do reklamních kampaní zaměřených přímo na spotřebitele. „Patent na úspěšnou spotřebitelskou značku totiž nikdy nevyprší, konstatuje Jean- -Pierre Garnier.
Snaha o zkrácení logistického řetězce je jednou ze zřejmých reakcí producentů léčiv na tlaky okolí. Proto se v plánech nové firmy mluví často o internetu. I když některé velké firmy jsou v tomto ohledu úzkoprsé a nedokážou pochopit výhody přímého kontaktu se zákazníkem, zástupci budoucího gigantu dávají najevo, že si takto hodlají zjednodušit cestu ke klientovi. Jako první v odvětví budou chtít prosadit prodej léků na předpis rovnou pacientovi elektronickou cestou, po kud možno bez velkoobchodníků.
„Internet nám umožní získat zákazníka jinou cestou, poznamenal sir Richard Sykes, šéf Glaxo, v rozhovoru z počátku ledna, kdy se ještě o fúzi nevědělo. Jde o první krok k odstranění bariér mezi výrobci léků a spotřebiteli. „Budoucnost se obejde bez zprostředkovatelů, a to ušetří spoustu peněz, dodal Sykes.
I když se vize nové firmy o internet opírá, tato cesta k zákazníkům je zatím prakticky proveditelná jen ve Spojených stá- tech. V Evropě se ještě léky po internetu prodávat nesmějí. Přitom v Americe jde o hotový boom.
Teprve začátek.
Poslední partii na světovém farmaceutickém trhu však rozehrály dva momenty; kromě odchodu Leschly- ho to byla jednání amerických farmaceutických firem Pfizer a Warner Lambert (EURO 46/99), která podle všeho vyústí ve fúzi. Kdyby se SmithKline a Glaxo nevrátily se svým plánem, hrozilo jim, že je konkurence předběhne a že se tento americ ký gigant stane světovou jedničkou. Po posledních zprávách by však sloučené Pfizer a Warner Lambert dospěly na druhé místo s 6,7procentním podílem na trhu s léčivy, další v řadě je nedávno slepená AstraZeneca se 4,6 procenta. Nikdo z analytiků teď nepochybuje o tom, že další svatební oznámení jsou na cestě a dodávají, že posledním krokem si GSK zabezpečuje dobrou pozici k dalším akvizicím.
Glaxo Wellcome ostatně informovala o tom, že kupuje SmithKline čtyři týdny po oznámeném sloučení amerických firem Monsanto a Pharmacia & Upjohn. A v reakci na zprávu o nejnovější fúzi se množí nové spekulace. Americká společnos t Warner-Lambert vede rozhovory s nadnárodním gigantem Procter & Gamble o sloučení, přidat by se mohla snad i společnost American Home Product (AHP). I Novartis hodlá posílit pozici a spadeno může mít i na AHP. Stejně tak se přemýšlí o tom, že ke SmithKline se připojí firma Bristol-Myers.
Konsolidace farmacie je tak úspěšně rozběhnutá. Zatím je však jen na počátku, neboť jednomu hráči k prvenství na trhu stačí pouze sedmiprocentní podíl.
