Ministerstvo kultury uzavřelo výběrové řízení, v němž šlo o ochranku pro kulturní památky na příští čtyři roky. Vybíralo se už dvakrát, teprve na třetí pokus se to povedlo. Nejednalo se přitom o málo peněz. Hodnotu zakázky ministerstvo odhadlo na 608,345 milionu korun bez DPH.
Přesně 113 objektů po celé zemi (například Národní galerii, Státní operu a podobně) má střežit přes šest set deset pracovníků bezpečnostních agentur. Podle informací týdeníku Euro byly přitom nabídky některých firem nižší, než jsou náklady na výplatu minimální mzdy, což by znamenalo, že by zaměstnanci vítězné bezpečnostní agentury pobírali plat nižší, než je minimální mzda.
A to už předem ministerstvo práce a sociálních věcí Asociaci soukromých bezpečnostních služeb sdělilo, že při dodržení nároků na minimální mzdu, další zákonné daňové, sociální a jiné odvody a ostatní přiměřené náklady je minimální cena služeb fyzické ostrahy 130,12 koruny bez DPH za hodinu práce strážného.
Mezinárodní asociace bezpečnostního managementu ASIS pak při výpočtu minimální mzdy (druhý stupeň zaručené minimální mzdy, kam patří větší část bezpečnostních agentur) došla k minimální ceně bez požadovaných technických prostředků a zisku podnikatelského subjektu 108,71 koruny bez DPH.
No comment
Podle informací týdeníku Euro z několika důvěryhodných zdrojů ale v tendru padaly nabídky nižší než zmíněné doporučené ceny, a to o více než dvacet procent: 85,5 koruny na hodinu nebo 94,3 koruny. „Ministerstvo kultury uzavřelo 8. 3. 2016 rámcové smlouvy k částem 1, 2 a 4 veřejné zakázky. Zadávací řízení u těchto částí veřejné zakázky tím bylo skončeno,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Ministerstvo ovšem neuvedlo ceny, za jaké byly kontrakty na ostrahu vysoutěženy. Třetí část tendru má být uzavřena v dohledné době. Nejnižší cenu u první a druhé části zakázky - objekty veřejných zadavatelů v hlavním městě Praze a objekty Národní galerie v Praze (s předpokládaným cenovým stropem 278,953 milionu a 89,011 milionu korun bez DPH) - nabídla podle informací týdeníku Euro bezpečnostní agentura Abas IPS Management.
U čtvrté nabídky - střežení památek v krajích Vysočina, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský, Zlínský a Jihomoravský - pak uspělo sdružení čtyř firem Securitas, Centr Group, Indus a G4S. Firma Securitas se sama do tohoto tendru nehlásila, přihlášku podala jiná ze čtyř sdružených firem, která umí zaměstnávat osoby se sníženou pracovní schopností.
Přečtěte si: Zákon o zakázkách ztíží jejich zadávání, jde nad požadavky Evropské komise
Ve zmíněných krajích se přitom v současné době mzdy za střežení památek pohybují do 60 korun za hodinu. „Ekonomická sekce se podivuje nad tím, že zřejmě máte přístup k údajům, ke kterým by měli mít dle zákona přístup pouze uchazeči a zadavatel. Týdeník Euro mezi uchazeči nebyl, a proto byste neměl informacemi, které v mailech sdělujete, vůbec disponovat. Tím ovšem ekonomická sekce zdaleka nepotvrzuje jejich správnost,“ zareagovala ministerská mluvčí Cigánková.
Nízké ceny nabídla hlavně zmiňovaná společnosti Abas podnikatele Iva Popardowského. Tento podnikatel v roce 2012 prodal České poště svou divizi na převážení hotovosti Abas CiT. Firma byla tehdy dva roky po sobě v téměř třicetimilionové ztrátě a pošta musela do nové akvizice investovat dalších padesát milionů. Ivo Popardowski vlastní vyjma Abasu také ostravskou bezpečnostní agenturu Preventa service, která zaměstnává lidi se změněnou pracovní schopností.
Další účastníci tendru se domnívají, že právě v této synergii tkví kouzlo nabídek Abasu. Nízkou cenu si doplatí vytvořením chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, za což firma dostane od státu příspěvek, který může činit až osminásobek průměrné mzdy. Společnost Abas IPS Management se k otázkám týdeníku Euro ohledně tendru nevyjádřila.
Nerealistické ceny
Nízké cenové nabídky interpeloval před dokončením tendru u ministra kultury Daniela Hermana, aniž jakoukoli firmu jmenoval, poslanec Úsvitu - Národní koalice Martin Lank. Tedy představitel strany, která má velmi blízko k dalšímu účastníkovi tendru - společnosti M2C, kterou vlastní Matěj Bárta, bratr expolitika a dnes politického lobbisty Víta Bárty.
Herman Lankovi vzkázal, že s ohledem na mlčenlivost členů hodnoticí komise nemůže disponovat údaji o nabízených cenách. Informace proto podle něj do skončení výběrového řízení nelze ověřit. „Plně se ztotožňuji s vaší obavou, že by ostrahu vykonávaly osoby, které by za práci dostávaly odměnu menší, než je minimální mzda. Nicméně věřím, že zaměstnavatelé budou dodržovat právní řád České republiky. A pokud tomu tak v ojedinělých případech nebude, pak že zafunguje kontrolní systém, který zajistí sjednání nápravy,“ odepsal poslanci Lankovi ministr Herman.
Další účastníci řízení považují nejnižší nabídkové ceny za nerealistické a výherce podle nich pravděpodobně skutečně počítá s využitím osob se zdravotním postižením nebo osob mimo pracovní poměr, popřípadě dočasně přidělených zaměstnanců agentur práce.
Kulturní památka Malá pevnost v Terezíně, zdroj: CC BY SA 2.0: Emmanuel Dyan via Flickr
„Plně chápeme, že zadavatel hledá co nejúspornější řešení, ovšem není přece smyslem ohrozit objekty kulturní historické hodnoty výběrem dle jednoho jediného kritéria a jít cestou co nejlevnějšího řešení,“ míní například šéf M2C Matěj Bárta.
Podle něho bude zajímavé sledovat, jakým reálným způsobem budou historické objekty kulturního dědictví střeženy. „O dalším postupu budeme nyní jednat v rámci naší společnosti. Zvážíme, zda za takových podmínek veřejné soutěže má smysl těmto tendrům věnovat další čas. U všech uvedených řízení jsme si zatím ponechali prostor pro podání námitek k jejich vyhodnocení,“ uzavřel Bárta.
Vítěz tendru buď sežene na většinu pracovních pozic osoby se sníženou pracovní schopností, nebo může hledat cesty v šedé zóně, jako je řetězení pracovních poměrů.
Podle jednatele společnosti Securitas Michala Kuníka pak existují v podstatě jen dvě možnosti, jak může vítěz zakázky za nízké ceny realizovat. „Buď sežene na většinu pracovních pozic osoby se sníženou pracovní schopností, což se domníváme, že je v Praze naprosto nereálné, když se tu bavíme o cca 450 lidech včetně Národní galerie. Případně může hledat cesty v šedé zóně, jako je řetězení pracovních poměrů a podobně. Ovšem to je čirá spekulace a nechceme rozhodně tvrdit, že se tak má dít v tomto případě,“ říká Kuník.
Také jeho společnost vyčkává s případným napadením výsledků kontroverzní soutěže. „Ano, stále zvažujeme možnost opravných prostředků, důvody a možnosti zkoumají naši právníci,“ dodal šéf Securitasu. Ačkoli se to na první pohled nezdá, může být ostraha kulturních památek velmi zajímavý byznys.
Čtěte také:
Veřejné zakázky budou ještě komplikovanější, obávají se podnikatelé
EconLab: Nejhůře zadávala veřejné zakázky ČEZ Distribuce
Policie obvinila kvůli zakázkám v SŽDC šest lidí a tři firmy
