P o j i š t ě n í z a m ě s t n a n c ů
Zákonná nemocenská dávka pro zaměstnaného občana je tak nízká, že delší onemocnění ho může finančně zcela zničit. Kdo chce mít jistotu, že k tomu nedojde, měl by se pojistit.
Jestliže zaměstnanec onemocní, podle zákona o nemocenském pojištění dostává v nejlepším případě během prvních tří dnů pracovní neschopnosti po 135 korunách a od čtvrtého dne 186 korun. To dělá např. při dvouměsíční pracovní neschopnosti celkově zhruba 11 200, za jeden měsíc průměrných 5600 korun. Už samotná měsíční platba za bydlení přitom dnes může být v řadě případů vyšší. Přidá-li se k tomu běžná spotřeba, nějaká ta pravidelná splátka, vyživovací povinnost nebo i nutnost zaplatit za některé zdravotní výkony či léky v hotovosti, může být zle.
Pád do propasti
Finanční propad v případě pracovní neschopnosti je velmi prudký zejména u zaměstnanců s vysoce nadprůměrnými příjmy, silně ho ale pociťují také lidé s příjmy průměrnými. Nemocenská se totiž počítá z maximálního denního vyměřovacího základu, který od 1. ledna 1994 až dodnes činí 270 korun. Tato částka tehdy odpovídala v přepočtu 140 procentům průměrné mzdy, dnes už ale představuje v důsledku mzdového nárůstu jenom 70 procent. První tři dny pracovní neschopnosti se přitom vyplácí pouze 50 a od čtvrtého dne 69 procent z vyměřovacího základu.
Pevná horní hranice pro vyměřovací základ způsobuje, že od průměrné hrubé měsíční mzdy 8100 Kč výše jsou na tom z hlediska nemocenských dávek všichni stejně, ať jde o špičkového manažera v drahé Praze, anebo o prodavačku v levné Karviné. To je velmi zničující rovnostářství, které mimo jiné vede i k tomu, že ve vyšších příjmových skupinách se mnoho chorob takzvaně přechází nebo se léčí o dovolených.
Naději na zlepšení přináší senátní návrh novely zákona o nemocenském pojištění, podle něhož by se od dubna příštího roku měl maximální vyměřovací základ zvýšit na 540 korun, přičemž základ do 360 Kč by se započítával celý a od této částky do horního limitu ze 60 procent. Maximálně možná nemocenská za dva měsíce z našeho úvodního příkladu by se pak zvedla celkově na asi 19 400 korun, což by za jeden měsíc dělalo průměrných 9700 korun. To by už bylo lepší, ale bůh ví, kdy a nakonec v jaké podobě bude novela vlastně přijata. Pro lidi, kteří si v zaměstnání dokáží vydělat dvacet a více tisíc měsíčně, bydlí v drahých bytech, cosi splácejí a podobně, však bude přechod na nemocenskou i za těchto podmínek finančně velmi nebezpečný.
Příplatek na dávku
Komerční pojišťovny nabízejí řešení tohoto problému v podobě pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či úrazu. Podle poslední ročenky České asociace pojišťoven má tento produkt v nabídce šest ústavů a stejný počet ho připravuje. Je a hlavně bude tedy z čeho vybírat.
Konkrétní podoba a cena nemocenského připojištění je v jednotlivých ústavech rozdílná, jeho konstrukce je však v zásadě shodná. Zjednodušeně řečeno jde o náhradu za ztrátu příjmu způsobenou déle trvající pracovní neschopností. Účelnost a výhodnost tohoto pojištění je patrná zejména pro zaměstnance z vyšších příjmových skupin a při opravdu dlouhé pracovní neschopnosti, kdy by již uvedený velký rozdíl mezi normální nemocenskou a mzdou mohl vést k finanční destabilizaci klienta.
Horní hranice pojištěné denní dávky není libovolná, protože se určuje podle tabulek z hrubého příjmu klienta. Cenu produktu ovlivňuje nejen dávka, ale také zdravotní stav klienta, jeho věk a pohlaví a ve velké míře počet dnů pracovní neschopnosti, od níž se má dávka vyplácet. Pojistné plnění začínají pojišťovny vyplácet obvykle až po uplynutí určité čekací doby stanovené pojistnými podmínkami.
Logické ceny
Důležité je rovněž vědět, že pojistné plnění se váže na příjem klienta. Zásadní změna příjmu, např. při odchodu do penze nebo při ztrátě zaměstnání, kterou je třeba pojišťovně nahlásit, má za následek ukončení nebo přerušení smlouvy. Jak nám vysvětlili v pojišťovně Allianz, od denní dávky 500 korun výše si údaje od klienta už důkladně prověří. Na případné nesrovnalosti i u ostatních smluv by se stejně přišlo při kontrolách.
Cenová logika je dobře patrná z přiložené tabulky. Pojistka se zdražuje přímo úměrně věku klienta a krátkosti doby od počátku pracovní neschopnosti ke zvolenému dni zahájení výplat. Ženy jsou považovány za rizikovější pohlaví, takže jejich pojistka je dražší než u mužů.
Pojišťovny nabízejí pro případ nemoci i celou řadu dalších produktů a často je spojují do šikovně koncipovaných balíčků. Při výběru konkrétního pojištění je třeba ptát se rovněž na různá zvýhodnění při kombinaci několika pojistek a na bonusy za nízké čerpání pojistného plnění.
Snad nejobvyklejší je spojení denní dávky pro pracovní neschopnost a dávky pro nadstandardní péči v nemocnicích včetně porodnic. Kupříkladu v pojišťovně Allianz stojí taková kombinovaná denní pojistka na 500 korun pro nemocenskou a 500 korun pro pobyt v nemocnici v případě třicetiletého muže 280 plus 218 korun měsíčně, což činí za rok zhruba šest tisíc.
