Podvádějí amatéři i profesionálové

POJIŠTĚNÍ Inscenované havárie, fingované popáleniny, falešné faktury, budovy zapalované na objednávku - spektrum pojistných podvodů je široké. Podle odhadů se nelegální aktivity ve světě na vyplacených pojistkách podílejí zhruba deseti procenty. Pro Česko je tento ukazatel vyšší - dosahuje 14 procent.

POJIŠTĚNÍ Inscenované havárie, fingované popáleniny, falešné faktury, budovy zapalované na objednávku - spektrum pojistných podvodů je široké. Podle odhadů se nelegální aktivity ve světě na vyplacených pojistkách podílejí zhruba deseti procenty. Pro Česko je tento ukazatel vyšší - dosahuje 14 procent. Pojistných podvodů je v Česku více než na Západě. Vychází to ze společenské atmosféry i skutečnosti, že ochrana proti nim se u nás rozvíjí jen něco přes deset let. „Všechny velké pojišťovny ale dnes mají specializovaná pracoviště pro boj s podvody,“ komentuje situaci Aleš Čermák, který v pojišťovně Kooperativa řídí úsek interního auditu. Smysl existence tohoto oddělení je patrný už z profesního zázemí jeho deseti pracovníků -většina z nich v minulosti pracovala u policie. „Kontrola je samozřejmě vícestupňová. Probíhá na úrovni technika, který škodní událost popisuje, likvidátora, který je oceňuje, nadřízeného, který musí škodu revidovat a také kontrolních útvarů,“ dodává Čermák. Podle něj je dnes velmi cenným pomocníkem auditorů výpočetní technika, přesněji řečeno informační systémy: „Ty nám generují skupiny podezřelých škod, pojištěných předmětů i osob.“ Pojišťovací detektivové mají nesporné výsledky. „Loni jsme odhalili řadu podvodů a zabránili neoprávněné výplatě pojistného plnění za 427 milionů korun,“ konstatuje tajemník České asociace pojišťoven (ČAP) Jaroslav Mesršmíd. Jenom v České pojišťovně (ČP) loni objevili 438 podvodů a ušetřili tak více než čtvrtmiliardy korun. Zmíněný čtrnáctiprocentní podíl podvodů na pojistném plnění ovšem představuje částku podstatně vyšší - 8,15 miliardy korun. POPULÁRNÍ AUTOMOBILY „Často se setkáváme i s opakovaným hlášením škody na vozidlech. Poškození, za které už bylo vyplaceno pojistné plnění, je opětovně nahlášeno jako nová pojistná událost,“ komentuje pojistné podvody související s autopojištěním Milan Káňa z Allianz. Tato pojišťovna ročně prověřuje přibližně pět stovek podezřelých škod za celkem 500 milionů korun, přičemž celou čtvrtinu tvoří právě tyto případy. Časté jsou i fingované nehody či krádeže vozidel stejně jako falešné faktury, kterými se pojištěnci snaží navýšit celkovou výši uplatňovaných škod. Rozvoj motorismu i růst pořizovacích cen automobilů se zjevně odráží i na podvodech v oblasti autopojištění. Podle domácích statistik se co do počtu na celku podílejí 80 procenty. Možností a postupů je více než dost. „Nezřídka podvodníci postupují podle tohoto modelu: stará škodovka vinou svého řidiče zdemoluje luxusní -a nepojištěný - automobil. Jeho řidič potom nárokuje škodu, která se má hradit z povinného ručení viníka,“ popisuje jeden z typů podvodů Aleš Čermák. Vtip je v tom, že k nehodě většinou vůbec nedošlo a luxusní vůz si pachatelé pořídili už nabouraný. Fantazie a troufalost podvodníků přitom nezná mezí. „Řešili jsme také případ kolize traktoru a zánovní octavie. Na té vznikla škoda sto tisíc korun, která se pochopitelně měla hradit z povinného ručení traktoristy jakožto viníka nehody. Podezření přišlo v okamžiku, kdy se ukázalo, že jde o syna a matku. Jistota tehdy, kdy se zjistilo, že octavia je kradená,“ líčí jeden z případů Václav Bálek z ČP. Velmi populární jsou mezi podvodníky také fingované či objednané krádeže. Tomu bohužel nahrává i katastrofálně vysoká „automobilistická“ kriminalita v České republice. Každým rokem se u nás ztratí 26 tisíc vozů, což je takřka devětkrát více než v sousedním Rakousku. A téměř tolik jako v nesrovnatelně větším Německu, kde ročně cizím přičiněním zmizí 30 tisíc automobilů. Podle propočtů ČAP se havarijní pojištění, které pokrývá právě i krádeže, na celkovém počtu pojistných událostí v posledních letech podílí přibližně 38 procenty. A v letech 2000 až 2003 se na základě podvodů z havarijních pojistek vyplatila suma 6,14 miliardy korun. Silnice ovšem pro kriminální aktivity nabízejí i další možnosti. „Značné problémy máme také v transportní dopravě. Nezřídka bývá odcizení kamionu plného zboží nebo zničení zboží při nehodě podvodem,“ říká tajemník Mesršmíd z asociace pojišťoven. OBCHODOVAT SE DÁ I SE ZDRAVÍM Při indikaci pojistných podvodů jsou pro pojišťovny cenným nástrojem informační systémy. Navíc si od roku 2002 mohou ústavy volně vyměňovat informace, což při vyšetřování podvodů ve sféře úrazového pojištění využívají. „Zjistili jsme například, že u jednoho lékaře si léčí popáleniny malá skupina pacientů, která má skutečně abnormální smůlu - dvě tři popáleniny do roka u nich nejsou ničím výjimečným,“ popisuje další typ podvodů Aleš Čermák z Kooperativy. Podobné případy jsou podle odborníků pro současnost typické - z oblasti majetkového pojištění se podvody rychle šíří do sféry životního pojištění. Z hlediska odhalování tohoto typu podvodů je problémem to, že se na nich podílejí i lékaři, takže pouze kriminalistickými metodami se těžko rozkrývají. „Podvody v této oblasti se množí. Pojištěnci se snaží zvýšit náhradu škody na zdraví, ať už byla skutečně způsobena, nebo je jenom předstírána,“ říká Václav Bálek z ČP. Zároveň upozorňuje na to, že životní pojištění, kde často figurují větší částky, slouží i k praní špinavých peněz. Jejich majitel je v hotovosti zaplatí v pojišťovně a třeba za rok pojistku zruší a peníze dostane zpět - ovšem už bankovním převodem, takže z hlediska původu jsou už bezproblémové. NAFUKOVACÍ AMATÉŘI „Nějak se to táhlo, dal jsem proto likvidátorovi pár tisíc a nakonec jsem na tom ještě vydělal.“ Taková líčení u nás nejsou nijak vzácná a obyčejně bývají pravdivá. Právě o těchto podvodech se v pojišťovnách nerado mluví konkrétně. Důvod je nasnadě: základem těchto činů je korupční jednání jejich vlastních zaměstnanců. „Pravidelně také vyhodnocujeme práci našich likvidátorů a podezřelé případy prověřujeme,“ tvrdí Milan Káňa z Allianz. Podobně postupují i ostatní pojišťovny. Problém je ovšem v tom, že odhalit zvýšení pojistného plnění třeba po vytopení domácnosti prasklým vodovodním potrubím z oprávněných 30 tisíc korun na už podvodných 40 tisíc, vyžaduje trpělivou mravenčí práci s nejistým výsledkem. Pominout tuto kriminalitu ovšem také nelze. „Podle odborníků největší část pojistných podvodů tvoří právě nafukování škod, vyskytující se u velkého množství drobných pojistných událostí.“ Pojišťovnám leckdy nahrává naivita amatérských podvodníků. „Jeden pojištěnec nám tvrdil, že na půdě shořelé stodoly byla úplně nová bytová jednotka včetně moderní kuchyňské linky, pračky a podobně. Celkem snadno jsme zjistili, že do toho údajného bytu nevedla ani elektřina, ani voda, a tam, kde měly stát schody, byl ve skutečnosti žebřík,“ vzpomíná na jeden takový případ Aleš Čermák. Ovšem třeba nedávné povodně, které přinesly doslova statisíce pojistných událostí, byly pro amatérské podvodníky velmi dobrou příležitostí. V množství případů totiž mohlo leccos uniknout. „Domnívám se, že v těch tragických dobách na takové možnosti myslel málokdo,“ je stran povodňových podvodů optimistický Václav Bálek. Skutečností ovšem je, že veřejnost je právě k takovým podvodům velmi tolerantní. V nedávném průzkumu, který se prováděl ve Velké Británii, s
e ukázalo, že sedm procent Britů, tedy tři miliony osob, se pojistného podvodu už dopustilo. Dalších 48 procent nevyloučilo, že ho v budoucnosti spáchá. Přitom 40 Britů ze sta považuje pojistný podvod za morálně přijatelný. V Česku podobný průzkum neexistuje, ale lze předpokládat, že postoje tuzemců jsou k tomuto typu kriminality obdobně liberální. Tím spíše, že málokdo tuší, co odhalený pojistný podvod představuje z hlediska represí. PŘIBÝVÁ RECIDIVISTŮ**

Od roku 1998 je součástí našeho právního řádu i trestný čin „pojistný podvod“ s maximální sazbou odnětí svobody na 12 let. Je stále frekventovanější. Ve zmíněném roce bylo na základě příslušného paragrafu stíháno jen 70 osob, o čtyři roky později už 408 a loni už 1015 pachatelů. „Problém ovšem cítíme v sankcích. Výjimečné nejsou podmíněné tresty v řádu měsíců za podvody v milionových hodnotách,“ komentuje současnou justiční praxi Aleš Čermák. Drtivá většina stíhaných osob jsou podle něj profesionálové, kteří pojistné podvody organizují a páchají dlouhodobě.

Rozdíly mezi amatéry a profesionály jsou přitom patrné ve všech skupinách podvodů. Dělicí hranicí je i soustavnost a sofistikovanost podvodů a také podrobné znalosti pojistného práva u pachatelů. Tak třeba ve sféře žhářství do první skupiny typicky patří podnikatelé, jejichž podnik přestal prosperovat. Nechají si ho tedy zapálit v naději, že si ekonomicky pomohou. Profesionálové ale vlastní podniky zakládají už s tím, že jednou shoří. Ovšem až po pečlivé přípravě dokumentů o vysokých nákladech na vybavení a podobně. Pro profesionální podvody je rovněž charakteristické využívání takzvaných bílých koní - nastrčených osob, které v podvodech figurují jako majitelé pojistek a následně příjemci pojistných plnění, nebo naopak třeba jako viníci dopravních nehod. Profesionálních podvodníků přitom přibývá. Dokazují to i statistiky - mezi odsouzenými neustále stoupá podíl recidivistů, a to z někdejších 10 na současných 20 procent.

Nahodilí podvodníci včetně „nafukovačů“ škod jsou obvykle postihováni jinak. „V první fázi se rozhodujeme, zda škodu zaplatit, či nikoli. V druhé pak o tom, jestli podáme trestní oznámení. Prokazování trestného činu -hlavně úmyslu - je pochopitelně obtížné. Takže v mnoha případech zůstane u nevyplacení pojistného plnění, což je ovšem právě pro amatéry dostatečný trest,“ říká Aleš Čermák. Přitom pojišťovnám dala nová legislativa do ruky účinný nástroj. Pokud se prokáže, že byť jen část požadované náhrady je nárokována neoprávněně, pojišťovna může odmítnout vyplacení celého plnění.

Pojistných podvodů bude i přes uvedené skutečnosti zřejmě přibývat. Poměr mezi rizikem na jedné straně a „výnosem“ na druhé bude i přes represivní opatření řadě pachatelů připadat únosný. Zároveň se ale pojišťovny budou proti podvodníkům nepochybně efektivněji bránit a hledat pomoc i jinde. To dosvědčuje i nedávno uzavřená dohoda o spolupráci mezi policií a pojišťovacími ústavy, reprezentovanými jejich asociací. Dosažení světového standardu, tedy snížení podílu podvodů na pojistných plněních ze 14 na 10 procent, by pro tuzemské pojišťovny představovalo nezanedbatelnou úsporu 2,33 miliardy korun.