Plynovou krizi po uzavření ruského kohoutu přežilo Česko s noblesou
Česko vděčí prozíravosti svých plynařů i politiků za to, že jeho domácnosti po zastavení dodávek plynu z Ruska nestrádaly zimou, podniky nemusely kvůli němu omezovat výrobu a navíc jsme mohli vypomoci sužovanému Slovensku. Jsme totiž jedinou postkomunistickou zemí, která šla tvrdě za cílem odebírat plyn nejen z východu, ale i ze západu. To by však samo o sobě nestačilo, nebýt dalších dvou významných předností: zokruhování zásobovací sítě a zbudování podzemních zásobníků. Českou plynárenskou soustavu společnosti RWE Transgas proto jen tak něco neochromí. Vyskytne-li se na potrubí porucha, díky zásobovacím okruhům přiteče plyn z protisměru. Vyschne-li dálkový plynovod, zintenzívní se těžba ze zásobníků. V době, kdy se Slovensko se svou distribucí plynu ocitlo na dně, mělo Česko zásoby ještě na pohodových pět týdnů. Celková kapacita „českého virtuálního zásobníku“ je více než tři miliardy metrů krychlových. V reálném pohledu je oněch zásobníků osm. Sedm jich je na Moravě podél východní hranice České republiky a mají klasickou sezónní roli - v parných měsících se do nich plyn vtláčí, v chladných se těží. Osmý zásobník je v katastru obce Háje ve středních Čechách a ve všem se liší.
Nenápadný světový unikát
Několik nevysokých budov a změť lesklých trubek na oploceném ostrůvku mezi poli. Žádná kamufláž v lesíku ani po zuby ozbrojená ostraha. Poklid v okolí i ve velíně. Náhodného příchozího ani nenapadne, že má pod nohama 72 milionů metrů krychlových stlačeného výbušného metanu a že toto nenápadné zařízení operativně vyrovnává i prudké výkyvy ve spotřebě plynu. Z hodiny na hodinu dokáže zásobník Háje společnosti RWE Gas Storage otočit svou funkci a místo těžby plyn vtlačuje. Pokud se znovu prudce ochladí, přestává zásobník skladovat dovážený plyn a těžbou svých zásob pokrývá odběrovou špičku. Ocení to zejména Praha a středočeské okolí.
Ostatní zásobníky natolik operativní být nemohou. Ukládají plyn do dutin po vytěžené ropě nebo do porézních hornin a chvatné operace by mohly celý systém porušit. Žulový masív v Hájích však vydrží všechno. Plyn se v něm stlačuje do vykutaných tunelů, které připomínají stockholmské metro. Také mají ničím neupravený povrch rostlé pevné skály a jen tam, kde by mohlo být riziko průsaku vody, je použit nástřik řídkého betonu. Chodby mají celkovou délku 45 kilometrů, ale vlak metra by v nich musel jezdit cik cak, protože jsou jedna vedle druhé, na obou koncích propojené. Jejich model vystavený na chodbě správní budovy připomíná rošt.
Shora k tomuto systému chodeb o rozloze 1,5 čtverečního kilometru a o objemu 620 tisíc metrů krychlových směřuje pět svislých vrtů. Jimi se plyn buď vtlačuje nebo těží. Tento způsob ukládání plynu do obří kaverny vytěžené v nepropustné krystalické hornině je na světě zcela ojedinělý.
Rychle a bezpečně
Denně lze ze zásobníku Háje vytěžit šest milionů metrů krychlových plynu. Systém je navržen dokonce na devět milionů metrů krychlových plynu, ale to lze jen zpočátku, kdy je v zásobníku přetlak vůči plynovodu. Jinak je těžba limitována šestimilionovou kapacitou čerpadel.
Za normálního provozu je zásobník Háje stále víceméně plný, připravený zasáhnout ve špičce. Kdyby nastala opravdu vážná zásobovací krize, těžil by se jako poslední ze všech.
Navzdory velké kumulaci třaskavého plynu není zásobník vůči svému okolí vůbec nebezpečný. Do dokonale utěsněné kaverny nemá žádnou šanci proniknout vzduch. A metan nevybuchuje ani nehoří bez přístupu vzduchu. Proti vnějším vlivům je kaverna chráněná tisícimetrovou vrstvou nadloží. Nemohl by ji ohrozit ani pád velkého dopravního letadla. V takovém případě by však vzalo za své technické vybavení na povrchu. Aby „nezradily“ vrty, jsou vybavené samovolným uzávěrem, který spustí při jakékoli poruše. Plyn z nadzemních provozů lze jediným zásahem vypustit.
Soukromníci zachraňují stát
Stát kupodivu nepovažuje zemní plyn za strategickou surovinu a nezřizuje pro případ zásobovacích krizí, jako byla ta letošní, sklady státních rezerv. Přesto v Česku máme druhou největší skladovací kapacitu v Evropě. RWE Gas Storage přitom není jediným vlastníkem. Podzemní zásobník v Uhřicích zřídily Moravské naftové doly a sklad v Dolních Bojanovicích vlastní firma SPP Bohemia. Ta jej však využívá pro zásobování Slovenska. Jakoby na oplátku má RWE Gas Storage rezervovanou půlmiliardovou kapacitu ve slovenském zásobníku Láb.
První český podzemní zásobník byl otevřen roku 1965 v Lobodicích na Zlínsku. Poslední dva spustily činnost v roce 2001 v Třanovicích a Uhřicích. Zásobník Háje byl uveden do provozu po dvaceti letech příprav a dolování chodeb v roce 1998.
S evropskou zásobníkovou velmocí – Německem – se navzdory druhé pozici můžeme ve velikosti úložišť těžko srovnávat. Německo má v zásobnících šestapůlkrát větší kapacitu (devatenáct miliard metrů krychlových) než Česko. Protože však spotřebovává desetkrát víc plynu (87 miliard kubíků), dosahuje Česko vyššího procenta uložených zásob – 36 procent oproti dvaceti. Čeští investoři však chtějí mít v zásobnících ještě vyšší pokrytí spotřeby – do roku 2013 50 procent.
Stranou nezůstanou ani Háje. Rubat další chodby není možné, a proto budou plynaři zvyšovat tlak v kaverně. Při známé stlačitelnosti plynu stoupne kapacita zásobníku ze 64 na 78 metrů krychlových. Ukládat plyn v Hájích se vyplácí – žulový masiv nedopustí ani metr krychlový ztrát.
Graf (je u Pepy):
V létě více než v zimě
Dovoz a spotřeba plynu v ČR v roce 2007 (v milionech metrů krychlových)
