Pro většinu manažerů je změna systému zdravotní péče nutná
Souhlasíte s hlavními body reformy zdravotnictví ministra Tomáše Julínka?
- Ano 54,3 %
- Ne 26,1 %
- Nevím 19,6 %
Reforma zdravotnictví ministra Tomáše Julínka by se neměla týkat jen poplatků za návštěvu u lékaře a za pobyt v nemocnici, ale přinést i změnu starého systému, který je založen na středověké křesťanské péči o potřebné. Kdyby totiž zůstal zachován, v roce 2015 by podle ministra mohlo ve zdravotnictví chybět až 30 miliard korun. Model reformy předpokládá, že občané budou přímo platit 30 až 35 procent veškeré péče. Z tohoto důvodu je třeba zajistit jiný přístup ke zdravotní péči. Pacient by se měl začít chovat jako zákazník, čímž by měl celý systém ušetřit. Zní to dobře. Snad i proto 54,3 procenta manažerů navrhovanou reformu schvaluje.
Tento respondent sice také chválí, avšak postup ministra Julínka a jeho týmu za reformní nepovažuje: „Souhlasím s jeho kroky, ale nazývat to reformou mi nepřipadá přiměřené. To jsou jen nevyhnutelné změny parametrů současného systému, nikoli reforma.“
Opačný názor se odhaluje v této ironické odpovědi: „Ne. Mimochodem to, co zavádí ministr Julínek je reforma zdravotnictví? Aha, zase jsem díky týdeníku EURO zjistil něco, co jsem dosud nevěděl.“
Nadsázkami nešetří ani tento manažer, který s reformou s výhradami souhlasí: „Nevím, zda se mám vyjádřit k původnímu nebo novelizovanému návrhu. Je jisté, že zabránit zneužívání zdravotnictví a plýtvání prostředky je více než nutné. Otázkou je, zda to největší plýtvání způsobují pacienti, šéfové nemocnic, nebo případně sami lékaři a zdravotní pojišťovny. Navrhovaná reforma má šanci ucpat pár děr v imaginárním 'sudu s vodou', který z pohledu ekonomického naše zdravotnictví představuje. Zda to však stačí, aby odtok nepřevyšoval přítok, si nejsem jistý. Každopádně je jisté, že reforma je nutná a lepší nějaká než žádná. Raději reforma ODS než ta sociálnědemokratická, která z děr (v sudu) po šroubováku dělá díry po sbíječce.“
Velké námitky se objevují v této nesouhlasné odpovědi: „Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek již delší dobu vehementně tvrdí, že představuje tomuto národu reformu zdravotnictví. Ve skutečnosti však jde leda o jakousi parodii na ni, tedy vlastně parohatou reformu. Vybírání částky 30 korun za návštěvu lékaře nic nevyřeší. Je to stejný nesmysl jako kapitační platby zdravotních pojišťoven. Vybírání jakékoli částky od pacientů formou poplatku nevyřeší špatné systémové nastavení celého českého zdravotnictví, kde vlastně vše je nastaveno tak, aby zdravotnictví fungovalo jako černá díra. Kdyby to ministr Julínek myslel s reformou opravdu vážně, musel by vypracovat ekonomickou reformu, která bude zaměřena na produktivitu práce ve zdravotnictví, na efektivní vynakládání finančních prostředků jak na léčbu pacientů, tak na investice do zdravotnického vybavení - tvrdých investic do zdravotnických zařízení a měkkých do vzdělání a školení lékařů a zdravotnického personálu. Možná by stačilo v některých směrech, například měkkých investic, představit alespoň koncepci. Nic takového se však nestalo. Dále se podporuje starý zaběhnutý a zcela neefektivní systém, pouze se do něj nalije trochu více peněz, o kterých však není předem jasno, jak a kde skončí. Tohle že je reforma, navíc pravicové vlády? Na pohádky nevěřím již od deseti let, nicméně rád si nějakou čas od času poslechnu, protože se alespoň dobře poslouchají. Pohádkám MUDr. Julínka se však nejenže nedá věřit, ale navíc se také špatně poslouchají!“
Tento respondent vidí problém komplexněji a reforma se podle něho ubírá správným směrem: „Naše zdravotnictví je stejně jako mnoho jiných oborů obětí špatného stavu společnosti. Po osmnácti letech, tedy změně jedné generace, se nelze příliš vymlouvat na dědictví totality. Asi je to v nedostatku vzdělání a všeobecné kulturní úrovně Čechů-voličů. Vždyť žadatelé bezplatnosti jdou proti sobě - co je platná bezplatná péče s nízkou kvalitou. Bezplatné potulování se lidí bez jiných ambicí po doktorech nemá se zdravím nic společného, je to móda, životní styl. Až ta padesátikoruna za vstup do ordinace skutečně změní priority mimoprodukčních lidí. Toho je třeba dosáhnout. Teprve až se změní módní názory levicových voličů, až pochopí, že drobné neduhy je lépe řešit korekcí pivního, potažmo šlehačkového životního stylu než platbou oné padesátikoruny, zjistí, že je pro ně výhodnější mít oporu v kvalitním, nepřetíženém zdravotnictví. Až už opravdu o něco vážného půjde. To je věc zásadní, a proto říkám ministrovi Julínkovi ano.“
Odpovídalo 97 manažerů
