Česko čelí nečekanému mezinárodnímu sporu. Polsko chce vrátit parní lokomotivu, která jezdí na Jindřichohradecku
Pozor! Ocelové topeniště, vyvarujte se náhlých změn teplot! Zašlá cedulka nad kotlem parní lokomotivy upozorňuje, že sahat by se tady nemělo na nic. Fotku strojovny přesto chce mít každý nadšenec, který na úzkokolejku Jindřichohradeckých místních drah dorazí. Mašině s dlouhým zeleným tendrem na uhlí tady nikdo neřekne jinak než Polka. Teď ale hrozí, že lokomotiva s číslem U46.101 vyrobená v 50. letech v polské fabrice Fablok Chrzanów z jižních Čech zmizí. Společnost TMGKW z Ratiboře ji chce zpátky. Tvrdí, že stále nedostala několik stovek tisíc korun, které měla od provozovatele úzkokolejky slíbené.
Podivnou věc už několik týdnů řeší hospodářská kriminálka jihočeské policie.
„Jelikož se jedná o stále živou a probíhající kauzu, nemohu teď na vaše dotazy odpovědět,“ odmítá jakýkoli komentář Hana Millerová, mluvčí policistů.
Názor jejích kolegů je přitom důležitý – z dnešního pohledu jde o velmi nepřehledný příběh. Z několika důvodů.
Jednak proto, že se začal psát už před třinácti lety a potřebné dokumenty se nepodařilo najít. Vše navíc komplikuje fakt, že se v případu střetlo minulé a současné vedení Jindřichohradeckých místních drah.
„Pohádka o mašince“ se začala psát v roce 2004. Jan Šatava, tehdejší šéf Jindřichohradeckých místních drah, se s polským spolkem dohodl na převozu parní lokomotivy na jih Čech. Byla prý ve špatném stavu. Přes deset let rezivěla a mnoho součástek zmizelo po nájezdech zlodějů. Mašina byla nejdřív podle Šatavy do Česka zapůjčena, k samotnému prodeji došlo až později. „Udělali jsme to takhle kvůli možné památkově ochraně,“ vysvětluje dnes Šatava, proč obchod proběhl v těchto dvou fázích. „Při převozu navíc došlo k poškození, tendr uřízli autogenem,“ vybavuje si Šatava, v jak dezolátním stavu Polka dorazila.
Lokomotiva se v jihočeském úzkorozchodném depu poprvé objevila 15. dubna 2005, po nutných opravách začala tahat vagony s turisty. Podle faktury za ni Jindřichohradecké místní dráhy zaplatily 85 tisíc polských zlotých, což v přepočtu činí zhruba 620 tisíc korun.
Vlaky s Polkou v čele se staly velkou atrakcí. Nic se nezměnilo ani po březnu 2012, kdy se obměnilo vedení úzkorozchodné společnosti. Jan Šatava odešel. Prý i kvůli neshodám s předsedou představenstva Borisem Čajánkem. Ten je dodnes statutárním ředitelem.
Dle jeho slov se Poláci s žádostí o vrácení lokomotivy obrátili nejdříve přímo na Jindřichohradecké místní dráhy. Když neuspěli, poslali podnět české policii. „Z postoje polské strany jsem pochopil, že se cítí podvedena jednáním pana Šatavy,“ tvrdí Čajánek. „Je to obchod z let 2004 až 2006, který sjednával a za společnost v něm vystupoval pouze Šatava. Ten je za průběh a případné následky plně zodpovědný,“ pokračuje nynější ředitel.
Ovšem i Boris Čajánek se už v té době kolem úzkokolejky pohyboval. Figuroval v dozorčí radě společnosti. Přesto prohlašuje, že kontrolní rada o kontraktu žádné informace neměla.
Další z momentů, jenž zamotaný příběh ještě více komplikuje, je nedohledaná kupní smlouva. Jindřichohradecké místní dráhy podle slov Čajánka vedou pouze fakturu na 85 tisíc zlotých.
Pokud by společnost musela funkční mašinu vrátit do Ratiboře, přijde o velké peníze. Řeč není jen o pořizovacích 620 tisících, další stovky tisíc si vyžádalo její zprovoznění a průběžná údržba. Například letos by mělo jít do opravy kotle 1,3 milionu korun.
A co na kauzu říká Jan Šatava?
Provozuje vlastní dopravní firmu Railway Capital a o minulosti příliš nepřemýšlí. Za současnými potížemi vidí dění v polském spolku TMGKW. „Nemůžu ovlivnit, co se tam pak mezi nimi stalo. Peníze za lokomotivu šly člověku, který vystupoval jménem spolku,“ vrací se o dvanáct let nazpět.
I když se v regionálním tisku původně spekulovalo, že se TMGKW točí na tom, že mašinu prodali Jihočechům pouze k sešrotování, jádro sporu je jinde. Policie musí rozhodnout, jestli všechny slíbené peníze z Jindřichova Hradce do Polska skutečně odešly a na čím účtu přistály.
Finální ortel je na jihočeské hospodářské kriminálce. Dokdy rozhodne, není jasné. Jestli však Polka z úzkokolejky zmizí, půjde o velkou ztrátu. Přestože je ze všech čtyř parních lokomotiv služebně nejmladší, patří k tomu nejhezčímu, co po kolejích u Jindřichova Hradce jezdí.
Jindřichohradecké místní dráhy
? Akciová společnost vlastní a provozuje jindřichohradecké úzkokolejky. Tratě vedou z Jindřichova Hradce na sever do Obrataně a na jih do Nové Bystřice. Společnost začala jezdit v roce 2005 s parní lokomotivou vypůjčenou z Národního technického muzea. Kromě letních turistických vlaků tažených parními mašinami a nákladních vlaků firma zajišťuje i pravidelnou celoroční osobní dopravu.
? Roční obrat JHMD kolísá kolem 60 milionů korun, jejich vlaky přepraví 400 tisíc lidí.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
