Č S N S
Většina českých politických stran často tře bídu s nouzí, ovšem neparlamentní Česká strana národně sociální má jenom z pronájmu vlastních nemovitostí přes 37 milionů korun ročně. Její příjmy v roce 1997 tak byly vyšší než u tehdy parlamentní ODA a SPR-RSČ. Pokud národní socialisté uspějí u Krajského obchodního soudu v Praze, získají mnohem více výnosnějších nemovitostí.
Ekonomické obtíže většiny našich politických stran jsou známé a vlastně věrně odrážejí neutěšenou ekonomiku České republiky a jejích průmyslových gigantů. Strany, které získají ve volbách přes tři procenta hlasů, dostávají příspěvek ze státního rozpočtu, a tak přežívají. Státní renta v řádu až desítek milionů korun pro ně často znamená hlavní část stranických příjmů. Z parlamentních stran představuje jedinou výjimku Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), která většinu svých prostředků získává z členských příspěvků svých duší - v roce 1997 vybrala KSČM 35 milionů od členů a jen sedmnáct milionů dostala ze státního rozpočtu. Rozpočty valné většiny mimoparlamentních stran se potom kvůli absenci státního příspěvku, historického majetku a masového členstva pohybují pouze v řádu desítek tisíc korun.
Tuzemská politická scéna však přesto ukrývá jednu finanční hvězdu. Je jí dlouhodobě neparlamentní Česká strana národně sociální (ČSNS), kterou volívá jen hrstka věrných. Například v mimořádných volbách do Poslanecké sněmovny získala pouze 0,29 procenta hlasů. ČSNS vlastní lukrativní nemovitosti a z jejich pronájmu nejenže sama žije, neboť státní příspěvek nedostává, ale zvládá i sanovat hospodářské průšvihy jiných stran. Naposledy uhradila za potomky Občanského hnutí, s nimiž se v prosinci 1995 spojila, několik desítek milionů korun! „Všechna předchozí politická spojení pro nás představovala drahý a zcela zbytečný ekonomický špás. Jenom za Svobodné demokraty jsme zaplatili více než třicet milionů korun. Účelová spojení podle mne nemají na politické scéně co dělat. Když k propojování nedochází z ideových a programových důvodů, ale pouze kvůli mocenským ambicím, tak to nemůže nic dobrého přinést. A myslím tedy, že Česká strana národně sociální byla za takové spojení po zásluze potrestána, řekl týdeníku EURO předseda ČSNS Jan Šula.
Jan Šula si je evidentně vědom, že ekonomická stránka fungování strany je zajištěna. „Strana je provozuschopná a má dostatek finančních prostředků pro svoji existenci. Máme totiž historicky značný vlastní majetek, z jehož pronájmu nám plynou slušné příjmy, říká Šula. Nový předseda tak jen vlastními slovy musel vymést Augiášův chlív v ekonomické a stranické dokumentaci, který v sekretariátu zbyl po rozpadu SD-LSNS (viz Historie ČSNS) a nyní se může plně věnovat stranickému programu. „Program ČSNS bude opřen o ochranu zájmů národních, ekonomických, přírodních, kulturních, historických a vzdělanostních. Evropa je Evropa národů, rámcuje Šula program, na jehož vyhotovení pracují odborné komise složené nejen ze zástupců ČSNS, ale i menších politických stran, které by později mohly s národními socialisty i splynout.
O úspěchu Jan Šula moc nepochybuje. „Dnes politické strany občanům předvádějí pouze boj o politickou moc, a nikoliv o prosperitu této země, takže se domníváme, že pozitivní nabídka může přinést ovoce a že k tomu není třeba se spojovat s žádnou silnou stranou, říká předseda ČSNS. Strany, u níž lze spíše se stoprocentní jistotou říci, že nabídek na spolupráci bude asi dostávat stále více. Na české poměry je totiž ČSNS tak bohatou nevěstou, že se jistě najde spousta ženichů, kteří na krásu hledět nebudou.
Podle zatím nejčerstvějšího výkazu stranického hospodaření (za rok 1997) získala totiž ČSNS z pronájmů vlastních nemovitostí za jediný rok přes třicet sedm milionů korun. To je absolutně nejvíce ze všech český politických stran.
Národním socialistům patří především dům na náměstí Republiky v Praze, jehož většinu pronajímají Investiční a Poštovní bance, a potom ještě další čtyři domy v České republice. Další pražský dům v Holečkově ulici na rozmezí Smíchova a Malé Strany ČSNS již nepočítá, neboť ho na základě lednového rozhodnutí předsednictva ústřední rady prodá. Dům, kde má dnes strana archiv, nepatří podle předsedy strany do jejího historického vlastnictví, byl zakoupen v nedávné době a nebyla to prý dobrá investice. „Z příjmu z prodeje bude především uhrazen úvěr u České spořitelny, který jsme si na nákup právě tohoto objektu kdysi otevřeli, říká Jan Šula.
Politické strany vzniklé po listopadu 1989 neměly příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí pochopitelně žádné. Ale i mezi historickými stranami, ČSNS je jednou z mála českých stran se stoletou historií, je výše příjmů z pronájmů budov u národních socialistů výjimečná. Dokonce i komunistická strana má o více než polovinu méně výnosný nemovitý majetek (příjmy politických stran viz tabulka).
Navíc je třeba připomenout, že ČSNS si může ještě významně majetkově přilepšit. Ke straně totiž historicky patřila akciová společnost Melantrich 24, která kromě známého domu na Václavském náměstí, spojeného s největším vydavatelským domem ve střední Evropě třicátých let, vlastnila dalších zhruba tucet budov. A třetinu z nich v Praze.
Národní socialisté se proto pokoušejí znovu uplatnit majetková práva akciové společnosti Melantrich 24 přes Nadaci Melantrich 95, kterou založili a ovládají někteří její představitelé. Pokud u Krajského obchodního soudu v Praze uspějí a nadaci nikdo nevytuneluje, bude z již dnes bohaté ČSNS vskutku pohádkově zazobaná nevěsta. Vždyť jen hodnota domu Melantrich se odhaduje na více než čtvrt miliardy korun. Bývalý šéf národních socialistů Miroslav Tampír odhadoval jeho výnosnost při pronajmutí na čtyřicet milionů ročně.
Národní socialisté zvolili k majetku, který jim historicky patřil, zřejmě nadějnější cestu než ČSSD k Lidovému domu. Jeden z původních držitelů akcií společnosti Melantrich 24 totiž přežil, svých 10,32 procenta společnosti prodal fyzické osobě, která je členem Nadace Melantrich 95 a ta se nyní u Krajského obchodního soudu v Praze domáhá svolání valné hromady společnosti. Podle právního výkladu ČSNS totiž Melantrich 24 nikdy legislativně nezanikl, neboť byl znárodněn v rozporu s tehdy platnými zákony. Melantrich byl zestátněn 1. ledna 1948, ale přitom až do 9. května 1948 platila ústava z roku 1920, která pojem znárodnění vůbec neznala. Žádost o svolání valné hromady leží na soudu již téměř dva roky, ale podle předsedy Šuly soudkyně rozhodnutí stále odkládá.
Pokud národní socialisté získají případné výnosy z dalšího tuctu nemovitostí, předválečného majetku společnosti Melantrich 24, mohou jejich roční příjmy vysoce převyšovat sto milionů korun. A neparlamentní strana tak může mít nejvyšší rozpočet ze všech českých politických stran.
