Stát ponese důsledky tendenčního rozhodování ve výběrových řízeních
Přestože by mnozí státní úředníci rádi udělali tlustou čáru za dvěma spornými výběrovými řízeními Lesů ČR na komplexní lesnické práce, minulých problémů nebude snadné se jen tak zbavit. Nápravu chyb v loňských výběrových řízeních totiž budou vyžadovat už úředníci Evropské komise. Ale i kdyby pod dojmem nynější české vstřícnosti byli k minulosti benevolentní, přijdou se žalobami na český stát firmy, které se cítí být loňskými neprůhlednými tendry poškozeny. Úvahy o sporných částkách jdou do stamilionů korun.
Omezená moc antimonopolu.
Kdyby však byly nyní zrušeny smlouvy, které vstoupily v platnost od 1. ledna 2006, mohly by se naopak začít soudit společnosti, které byly vybrány ve výběrovém řízení. České úřady se tak vlivem své nečinnosti v minulém roce, když byla sporná řízení vyhlašována, dostaly do nezáviděníhodné situace. Tehdy ovšem v čele ministerstva zemědělství postupně stáli Jaroslav Palas a Petr Zgarba a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) řídil Josef Bednář.
Lesnické firmy, soustředěné kolem České asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), očekávaly, že antimonopolní úřad, který už pod vedením předsedy Martina Peciny v této věci zahájil správní řízení, vyřeší hlavní rozpor tím, že smlouvy pozastaví, ještě než začnou platit. Pecina však tvrdí: „Úřad může dát pokutu, ale nemá pravomoc k tomu, aby něco zpětně měnil a vyhlašoval neplatnost uzavřených smluv. Na jejich zrušení si musejí oprávněné osoby podat žaloby u soudu,“ říká Pecina.
Přesto se zdá, že úřad se svým závěrečným výrokem příliš otálí. „Procesní průtahy jdou jednoznačně na vrub stran. Stále některá nahlíží do spisů a my se nechceme dopustit procesní chyby,“ vysvětluje předseda antimonopolního úřadu a slibuje, že jeho podřízení vydají rozhodnutí do konce ledna. Nemůže jim přikazovat, jaký názor mají zaujmout, ale očekává, že bude v duchu požadavku Evropské komise. „A kdyby nebyl, na dalším stupni budu rozhodovat já, a já mám jednoznačný názor, že postup na základě zákona o veřejných zakázkách je správný,“ říká Pecina.
Křišťálová studánka.
Také nový ministr zemědělství Jan Mládek s rozhodnutím vyčkává. „Ještě sháním informace a především čekám, jaký postoj k zadávání zakázek zaujme ÚOHS. I když už je skoro jisté, že se stejně jako Evropská komise přikloní k názoru, že Lesy ČR jsou zadavatelem dle zákona o veřejných zakázkách, žádné rozhodnutí dosud v ruce nemám. Až přijde, rozhodnu o změnách ve vedení Lesů ČR, které je až příliš spojeno s kritizovaným postupem minulých tendrů,“ vysvětluje Mládek. „Budu dbát, aby v budoucnu všechny zakázky probíhaly na základě zákona a nevznikala o nich žádná pochybnost,“ dodává.
Tým právníků hledá pro ministerstvo řešení, jak bez velkých žalob a finančních náhrad vyřešit i rozpory minulých smluv. Zda padne tolikrát opakovaná pohádka Lesů ČR o křišťálové studánce v jejich výběrových řízeních, však není jisté.
Strašidelný příběh.
Management Lesů ČR si najal právníky Milana Bakeše a Miroslava Zámiška, aby vypracovali analýzu, která má přesvědčit ministra Mládka, že nejméně rizikové je sporné smlouvy zachovat. Jinak by nastala v lesích hotová apokalypsa, od dlouhodobých výpadků těžebních a pěstebních činností, přes kolaps trhu se dřevem, neschopnost Lesů ČR zajistit dodávky dřeva pro smluvní odběratele až po ohrožení zahraničních investic, suma sumárum ztráty v desítkách miliard korun. A naopak jedinou ztrátou dle této analýzy by při zachování nastolených pořádků bylo „možné uplatnění hypotetických a neprokázaných škod vůči státu ze strany společnosti CE WOOD“. To vše ještě snižuje douška v závorce: „Výše škod, o nichž se CE WOOD zmiňuje v tisku, je v extrémním nepoměru s výší škod, které vzniknou v případě, že ÚOHS rozhodne opačným způsobem.“ Generální ředitel Lesů ČR Vladimír Blahuta se s touto studií ztotožnil a stejné argumenty zopakoval v dopise, odeslaném po Novém roce ministru Mládkovi. „Současná situace okolo Lesů ČR je velmi vážná a dovoluji si Vás proto požádat o urychlené jednání se zástupci ministerstva zahraničních věcí o tom, jaké důsledky bude mít rozhodnutí Úřadu pro řízení vedené Evropskou komisí proti České republice,“ klade mu na srdce. Takovéto jednání se ve čtvrtek 12. ledna skutečně konalo, ovšem bez jakéhokoli veřejného výstupu. Aktivita Lesů ČR vyvolává dojem, že mobilizuje Českou republiku k ochraně výsledků sporných tendrů. A to i před orgánem Evropské komise, požadujícím standardní výběrová řízení. Vše nasvědčuje tomu, že Blahuta si tímto způsobem znovu upevňuje už zdánlivě ztracené ředitelské pozice.
Obraz osamoceného škůdce.
Ředitelův dopis zároveň vytváří dojem osamocené bohaté a velké akciové společnosti CE WOOD, která se bůhvíproč rozhodla snažení Lesů ČR škodit. Bohatý CE WOOD je skutečně mluvčím nespokojených, především proto, že není závislý pouze na nasmlouvaných lesnických službách a má na to, aby hradil drahé právní služby. Nicméně kritický přístup k neprůhledným výsledkům tendrů má ovšem převládající část členů podnikatelské asociace.
„Od počátku kritizujeme neprůhlednost tendrů a souhlasí s tím i většina členů, kteří v soutěži uspěli. Naše názorová neshoda s Lesy ČR neměla významnější vliv na členskou základnu - někteří přišli, dva členové odešli. Jedna středně velká firma, která v tendrech dost získala, druhá naopak úplně propadla a její šéf se na nás rozzlobil, že jsme nedostatečně bránili její zájmy,“ popisuje ředitel ČAPLH Jiří Kořínek.
„Dezinterpretace, že veškerý odpor k nezákonně vedeným tendrům vede jen jedna bohatá firma, je neuvěřitelně chytlavá. Přitom naše právní kancelář v tomto procesu nezastupuje jen CE WOOD, ale devět dalších firem, z toho jen jednu velkou. Ostatní jsou malé, někteří jejich majitelé mají ruce jako lopaty, které prozrazují, že i oni někdy museli zabrat v lese s pilou. Když přišli o zakázku, hrozím jim konkurz, likvidace, propouštění lidí, konec,“ popisuje právník Radek Pokorný z kanceláře Pokorný Wagner and spol.
Zpřetrhané vazby.
Ve společnostech, které přišly v nerovném boji v neprůhledných tendrech o zakázky, nejvíc utrpěli zaměstnanci a živnostníci, upozorňuje ředitel firmy Solitera Vladimír Křížek. „Jen z naší firmy jsme museli uvolnit devadesát pracovníků a přerušit smluvní vztahy s množstvím živnostníků a malých firem. Ti, co se uchytili jinde, dostali nižší smlouvy. Nikdo nevidí, že nejvíc to všechno odskákali dělníci a pracovníci dole,“ upozorňuje Křížek.
„Naší povinností je bránit se proti tomu, třeba i soudní cestou. Přišli jsme o zakázky ne proto, že bychom neodváděli dobrou práci nebo že naše nabídka byla špatná, ale protože já jsem činnost manažerů Lesů ČR kritizoval. Těm lidem nevěřím, a pokud tam zůstanou, nečekám žádné zlepšení,“ vysvětluje Křížek.
„Nevidím východisko, zpětné řešení tendrů bude velkým problémem a křivdy budou na všech stranách. Už nikdy by se nemělo stát něco podobného jako to, co přišlo na přelomu let 2004 a 2005. Smlouvy náhle přestaly platit a vyháněli nás z lesa,“ obává se dnů příštích generální ředitel společnosti UNILES Libor Vaněček. „Každé unáhlené rozhodnutí by mohlo ohrozit další společnosti. My například hospodaříme takřka bez subdodavatelů, a tak jsme firmou s velkým počtem zaměstnanců. Nabrali jsme personál a jsme připraveni hospodařit. S něčím podobným, co přišlo před rokem, bychom se už nedokázali vyrovnat,“ myslí si Vaněček.
Jeho firma v obou sporných tendrech pokaždé více získala, než ztratila. Avšak i Vaněček doufá, že třetí kolo bude veřejnou soutěží.
