Kreativní ekonomika dobývá další území. Originální design je nejlepší způsob, jak se odlišit a zviditelnit, zvlášť když moderním statutárním symbolem už nejsou jen automobily, hodinky a mobily. V příštích pěti letech významně poroste trh s přenosnými počítači, přičemž například v USA má jen v roce 2006 vzrůst o 34 procent. Kdo ustrne u černého plastu a stříbrného kovu, bude out. Kdopak by si chtěl takového nevzhledného veterána pohladit?
Ze závodních okruhů.
Prvním, kdo se v tuningu notebooků prosadil i na tuzemském trhu, byla firma Acer ve spolupráci s Ferrari působící ve formuli 1. Edice výkonných notebooků se speciálně upraveným rudým krytem se zařadila do kategorie výjimečných přístrojů s vysokou estetickou hodnotou a snesla srovnání s oceňovanými iBooky a PowerBooky od firmy Apple. Italský gigant vyrábějící supersportovní vozy vzal útok na elektroniku pěkně od podlahy: s logem černého hřebce se lze dnes setkat i na digitálních fotoaparátech nebo LCD televizorech. Nutno podotknout, že Acer / Ferrari není jediným spojením z branže. Edici přenosných počítačů spjatou se světem rychlých kol představila i americká společnost CompUSA. Vybavené notebooky se zaznamenáníhodnými parametry nesou logo motoristického okruhového seriálu NASCAR.
Na své si ale přijdou i fanoušci jiného ražení. Počítačoví „pařani“ jistě znají značku AlienWare a jejich řadu notebooků s žebrovaným krytem a elektronickými vnitřnostmi optimalizovanými pro hraní nejnáročnějších games, milovníci tetování by pravděpodobně zvolili upravený přenosný počítač z rodiny Envy od ladičské firmy Woodoo PC.
Hebký jako Intel.
Další krok k exkluzivním módním notebookům učinila společnost Intel spolupracující s Toray Ultrasuede, vynálezcem ultra-mikrovlákna a vlastníkem obchodní známky Alcantara. Jejich elegantní designový koncept nejen že dobře vypadá, ale navíc přinesl nový prvek pro další smyslové ústrojí – tkanina z jemného vlákna integrovaná do krytu přístroje je příjemná na dotek. Materiál z mikrovláken firmy Toray našel využití v módním průmyslu, Ultrasuede najdete i v luxusním obývacím pokoji nebo interiéru jachet či automobilů vyšší třídy. „Nemůžeme se divit, že naše kultura zaměřená na vzhled si žádá notebooky, které kromě funkčnosti skvěle vypadají,“ prohlásil módní odborník Steven Cojocaru.
Design potažmo osobní styl bude čím dál více sledovanou „valutou“, podle výzkumu agentury Harris Interactive považuje čtyřicet procent dospělých uživatelů počítačů v USA notebooky za stejné a nudné, šedesát procent spotřebitelů by si chtělo u svého počítače změnit barvu nebo povrchovou úpravu podobně jako u mobilního telefonu.
Des McLaughlin, ředitel prodeje a marketingu společnosti Toray Ultrasuede, říká, že v oblasti designu notebooků očekává výrazný vývoj. „Možnost vyjádření osobního stylu se stane při nákupu jedním z nejvýznamnějších parametrů,“ předpokládá McLaughlin.
Přístroj na kličku.
Závěrem roku 2006 by se měla dostat na trh opravdová bomba, levný notebook vyvinutý týmem inženýrů Technologického institutu v Massachusetts (MIT). Nápaditý koncept, jehož funkční prototyp byl představen na Světovém summitu informační společnosti v Tunisu, je výsledkem myšlenky profesora Nicholase Negroponteho, ředitele Media Labs působící při MIT. V rámci projektu One Laptop per Child (Jeden notebook na jedno dítě) chce rozšířit podstatu informačního věku i do méně vyspělých zemí. Nezisková organizace podporovaná společnostmi AMD, Brightstar, Google, News Corporation, Nortel a Red Hat bude „prodávat“ notebooky za výrobní cenu, která nepřesáhne 100 USD. Prvních 5 až 15 milionů kusů vyrobí tchajwanská společnost Quanta a pilotní série dorazí v první polovině příštího roku do Thajska, Číny, Nigérie, Egypta, Indie, Argentiny či Brazílie. O několik měsíců později se ale objeví i komerční verze, jejíž cenovka byla stanovena na dvojnásobek, tedy stále rozumných 200 amerických dolarů. Cíl Negroponteho není nijak skromný: prodat 100-150 milionů těchto notebooků.
Kritici projektu v čele s předsedou představenstva firmy Intel Craigem Barrettem masovému rozšíření v civilizovaných zemích příliš nevěří. Důvodem je „poloviční“ vybavenost laptopu.
Notebook opatřený kličkou, díky níž může být alternativně poháněn dynamem, bude mít výkon optimalizovaný pro práci: procesor AMD taktovaný na 500 MHz s 128 RAM bez problémů utáhne běžné aplikace, flashová paměť nahrazující klasický harddisk má kapacitu 1 GB a šetrný displej lze přepínat do monochromatického režimu. Nechybí ani čtveřice USB portů či připojení k internetu přes Wi-Fi. Jako operační systém použijí tvůrci Linux.
Zastánci plnohodnotných přenosných počítačů v tomto konceptu nevidí přímou konkurenci, výkonové parametry jsou přeci jen o nějaký ten rok pozadu. Odborníci se ale shodují, že průměrnému uživateli jsou tyto hodnoty ušity na míru a především by mohl zafungovat syndrom „broukománie“. Podobně jako lidový vůz od Volkswagenu by mohl být levný notebook otázkou názoru, stylu a součástí jakési informační revoluce. Koncept může těžit i z malých „vychytávek“, které vezmou nejednoho technoida za srdce: kabel se zdrojem ukrytý v pásu přes rameno, variabilnost notebooku, jehož obrazovku lze sklopit na opačnou stranu a vytvořit tak tablet nebo dynamem vyhřívaná rukojeť. Takový přístroj se může stát módním artiklem velice rychle a přímo vybízí k dalšímu tuningu.
Až vyrolujete.
Pokusíme-li se sestrojit představu o budoucím notebooku, měli bychom hledat koncept na půli cesty mezi současnými laptopy a PDA. Jinými slovy: výbava a ergonomie notebooku, výdrž kapesního zařízení. Projekt s cílem vytvořit UMPC (Ultra Mobile Personal Computer) nedávno odstartoval Intel a první vzorky 0,5 kilogramu těžkého mini-notebooku s výdrží baterií zhruba týden by měly být předvedeny již za několik měsíců. Intel hodlá použít modifikovaný procesor Pentium M se spotřebou okolo půl wattu, což podporuje nastolený trend – výkon pro přenosná zařízení byl dostatečný již před dvěma lety, spotřebitelé si žádají vylepšování mobility přístrojů. Odpověď na tuto výzvu vypracovala i firma NEC, která představila finální verzi kompaktního notebooku bez harddisku. Tento koncept by měl podle výrobce přispět k vyšší bezpečnosti a eliminovat ztráty choulostivých informací po odcizení přístroje. Operační systém a programy budou uložené v ROM paměti, práce s daty bude probíhat po připojení k firemnímu serveru.
Nahlédneme-li do vzdálenější budoucnosti, stále však počítané v řádu měsíců, měli bychom se dočkat i notebooků s displejem, který lze vyrolovat podobně jako plátno. Ohebný displej s úhlopříčkou 10 palců, tloušťkou 0,4 mm a rozlišením 600 × 800 pixelů při čtyřech stupních šedi už je ostatně na světě.
