České banky by měly být schopny ustát dopady krize na ekonomiku včetně skutečnosti, že se ze stovek firem stanou neplatiči. Takový je výsledek testů ČNB půl roku před Evropskou centrální bankou ohlášenými stres testy.
Autor: Martin Siebert
Je zjevné, že čeští bankéři se poučili ze svého krizového vývoje na přelomu století a svá portfolia udržují přeopatrně. Zrovna tak se ukazuje, že český bankovní dohled má situaci pod kontrolou a na rozdíl od evropských bankovních dohledů ví co má dělat, když jde tlusté do tenkých.
Přežití za 14 miliard
Tolik, pokud jde o optimismus. Jenže nejde přehlédnout, že se ze zveřejněných výsledků (které vypovídají o bankovním sektoru jako celku) dá jednoznačně vyčíst, že přežití krize bude stát nějaké peníze. A ne úplně malé. Banky potřebují doplnit kapitál v lepším případě o zhruba 14 miliard korun. A veřejnost netuší, zda se to týká každé banky trochu, nebo jen ČSOB, nebo spořitelny s komerčkou. To si ČNB nechala pro sebe, což lze pochopit, protože vyvolávání paniky je to poslední, co bankéři v době krize potřebují. Nicméně to znamená, že ČNB na sebe bere odpovědnost, že kapitál bude opravdu navýšen a náklady nedopadnou na daňové poplatníky.
V těchto dnech se konají valné hromady a banky vyplácejí svým zahraničním matkám miliardové dividendy. Je si ČNB opravdu jistá, že by nebylo lepší tyhle peníze ponechat hezky doma v kasičce na horší časy? Samozřejmě by bylo nepříjemné dohadovat se s rakouskými či francouzskými bankovními mamuty, že jim z Prahy letos prostě korunky nepřijdou, jestliže právě teď je tolik potřebují.
Řekněte matkám dost
Možná by ale taková diskuze byla příležitostí naznačit ve Vídni, Paříži či Bruselu, že nařízení, jimiž nutí své české dcery přeceňovat zastavené nemovitosti a klást nehorázné požadavky na dozajištění dávno poskytnutých a řádně splácených úvěrů, není pro českou ekonomiku zrovna příjemné a navíc si tak sami dělají problémy.
Příklad zkrachovalé Moravia Energo, kde se z poměrně standardních úvěrů stala během pár týdnů miliardová ztráta jen z důvodu stupidního přístupu banky ke klientovi, je ve finanční komunitě dostatečně znám, a přesto se v praxi bank příliš neodrazil. Jestli se to nezmění, je dost pravděpodobné, že na doplnění kapitálu budou banky shánět třeba i mnohem více než nyní signalizovaných čtrnáct miliard.