Společnosti se musely do konce března vypořádat s novou povinností
Snaha o stále větší transparentnost podnikání vedla naše zákonodárce k tomu, že se v novelizovaném Obchodním zákoníku objevila nová povinnost pro všechny obchodní společnosti. Statutární orgán musí podle odst. 9 paragrafu 66a vypracovat zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, která se zveřejňuje jako součást výroční zprávy. Tato zpráva má přispět ke zpřehlednění určitých obchodních vztahů, a zabránit tak poškozování věřitelů a akcionářů prostřednictvím nevýhodných transakcí s propojenými subjekty. Nedílnou součástí dokumentu mají být informace o smlouvách, právních úkonech a dalších opatřeních, která se dotýkají předmětných vztahů. Akcionáři se proto již letos mohou těšit na složitá schémata, pomocí nichž se jejich podnik připravuje o veškerý zisk. Této povinnosti se může společnost vyhnout, pokud má uzavřenou ovládací smlouvu nebo smlouvu o převodu zisku, což je však v místních podmínkách spíše výjimečná situace. Skeptici dokonce tvrdí, že žádnou takovou smlouvu ještě nikdy nikdo neuzavřel.
Mírné zmatečno.
Kolem zprávy monitorující vztahy s propojenými osobami se vynořuje množství otazníků, a to i ve zcela zásadních věcech. „Zákon totiž přesně nespecifikuje její obsah. Doslovné dodržení zákona totiž může vést ke zveřejnění vysoce důvěrných informací,“ sdělil týdeníku EURO Otakar Hora, partner oddělení auditu KPMG. Dodává, že například banky vzaly tuto povinnost důsledně a vážně. Peněžní ústavy jsou totiž na rozšířenou informační povinnost zvyklé (minimální požadavky na uveřejňování informací bankami stanoví opatření ČNB číslo 3 z roku 2000). Naproti tomu některé průmyslové podniky prý skončily s několikařádkovým sdělením ukončeným prohlášením statutárního orgánu, že společnosti nevzniká v této oblasti žádná majetková újma. Komplikace se ale netýkají pouze obsahu zprávy. „Někdy je složitá už samotná identifikace ovládající osoby,“ dodal Hora. To platí třeba o některých zahraničních majetkových strukturách zasahujících do Česka. Poškodit místní společnost lze potom například tak, že navenek úplně cizí zahraniční firma (která ovšem fakticky patří do stejné skupiny) vystavuje faktury na výkon určitých služeb. Nalezení a povinné zveřejnění takových vztahů by potom teoreticky mohlo zabránit nepřípustnému odčerpávání zisku.
Zbraň pro sabotéry.
Právník Karel Muzikář z kanceláře Weil, Gotshal & Manges říká, že bezkonkurenčně největším problémem je hloubka informací, která se má ve zprávě objevit. „Záměrem bylo umožnit akcionářům rozklíčovat vztahy mezi ovládanými a ovládajícími osobami,“ říká. „Za velice nešťastné však považuji to, že zákon požaduje uvést i obsah plnění a protiplnění.“ Konkurence by tím teoreticky mohla získat poznatky například o cenové politice firmy. Detailní struktura nákladů přitom patří k jednomu z nejstřeženějších tajemství při podnikání. Podle Muzikáře by měla zpráva přinést akcionářům nové informace, avšak ne takové, které by v konečném důsledku společnost poškodily. Mnohem jasněji prý bude tehdy, až budou k dispozici příslušné soudní rozsudky na základě žalob akcionářů domáhajících se určitých informací. Otakar Hora říká, že zpráva o vztazích mezi propojenými osobami se pravděpodobně stane dalším vděčným terčem drobných akcionářů „sabotérů“, kteří již dnes dokážou managementu společnosti pěkně zkomplikovat život.
Tvrdé sankce?
K množství nejasných otázek ohledně zprávy o vztazích s propojenými osobami se přidává i vztah k zákonu o účetnictví. Ten požaduje, aby společnosti, které musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, připravily a zveřejnily výroční zprávu. O pár řádek dále (konkrétně v § 37) se můžeme dočíst, že za porušení této povinnosti může účetní jednotka dostat pokutu až do výše šesti procent z bilanční sumy. Na otázku, zda se dá podobný režim uplatnit i na dokument o vztazích, není jednoznačná odpověď. „Spíše bych se přiklonil k tomu, že tato zpráva není podle poslední novely Obchodního zákoníku součástí výroční zprávy, ale pouze k ní musí být přiložena. Potom by se příslušné sankční ustanovení na porušení této povinnosti neaplikovalo,“ říká Karel Muzikář. Otakar Hora z KPMG se zase přiklání k tomu, že v případě nevypracování dokumentu je uvedená sankce reálná.
Ověřeno auditorem.
Absence jakýchkoliv vzorů z minulosti představovala pro všechny zúčastněné subjekty poměrně velký problém. „Inspirovali jsme se obdobnou praxí v Německu a ve Velké Británii a na tomto základě jsme vypracovali vzorovou zprávu pro naše klienty,“ říká Hora. Zprávu o vztazích musí auditor ověřit. Pouštět se do analýzy spletitých majetkových vztahů však může někdy vypadat jako velice nerovný boj. „Necháme si předložit všechny předmětné smlouvy a porovnáváme je s obdobnými obchodními vztahy vůči třetím osobám,“ vysvětluje Hora postup auditorů. Připouští, že pokud si někdo dá opravdu záležet, určité podstatné skutečnosti zatajit dokáže. Situace je samozřejmě jednodušší tam, kde auditor přímo asistuje a radí firmě, jak zprávu sestavit. „S tímto problémem se na nás obrátilo asi 80 procent klientů,“ dodal Hora.
