V Asii žije polovina ze dvou miliard světových uživatelů internetu. Vyrábí se tam většina tabletů a mobilů, Japonsko či Korea mají nejrychlejší internet na světě. Tak proč tedy z asijského kontinentu dosud nevzešla globální internetová firma podobná Facebooku nebo Googlu?
Tuto otázku si položili kolegové z Economist inteligence Unit, analytické buňky britského časopisu Economist. Přišli na to, že za to (z velké části) mohou místní vlády. V Asii nejsou důvěryhodné systémy pro on-line platby, uživatelé neradi platí za on-line obsah, je těžké zaměstnávat cizince. K těmto závěrům autoři došli.
V Thajsku či Indii rozvoji brání také zákony, podle kterých jsou internetové firmy zodpovědné za obsah. Mnoha asijským firmám navíc často zkrátka chybí globální ambice – indickým či čínským společnostem bohatě stačí cílit na domácí trh. Jsou tu výjimky.
Čínský on-line obchod Alibaba má stále vyšší mezinárodní ambice, chystá se na burzu a jeho debut bude událostí. Tencent, čínská firma vlastnící komunikační platformu WeChat, prudce roste, stejně tak japonská firma Line. Z japonských firem se globálně daří firmám produkujícím sociální hry, jako je třeba společnost GungHo.
Nutno dodat, že globální hráči jako Facebook nebo Google nejsou tak globální jak by si přáli být. V Číně jsou Facebook a Twitter zablokované, v Jižní Koreji vyhledávačům nevládne Google, ale lokální hráči Naver a Daum. A nutno dodat, že snažit by se mohla i Evropa, která má k vytvoření globálního hráče lepší politicko-kulturní předpoklady.
Čtěte také:
