Když v roce 1984 čínský gymnasta Li Ning na olympiádě v Los Angeles senzačně vybojoval šest medailí, jeho země ho milovala. Li se rozhodl svůj úspěch zpeněžit a v roce 1990 založil firmu na výrobu sportovního oblečení, kterou nazval prostě Li Ning. Stala se okamžitým hitem a její tržby dosáhly 700 milionů jüanů – téměř dvojnásobek souhrnných tržeb Nike a Adidasu (300 a 100 milionů). O třiadvacet let později mají západní značky navrch, zjistil deník Financial Times.
Vede Nike se dvěma miliardami dolarů, druhý je Adidas s 1,7 miliardy, Li Ning třetí s 1,4 miliardy dolarů. Li Ning fanoušky ztratil hlavně proto, že jeho logo působilo trochu jako kopie Nike, slogan zas připomínal motto Adidasu. Čínská firma také prodávala výrobky stejně draze jako Nike a Adidas, ačkoli její zboží nedosahovalo kvalit konkurence. Ponaučení zní, že prošustrovat se dá jakýkoli kapitál.
Západ si stěžuje, že je čínská měna uměle podhodnocená. Jüan od roku 2003 posílil k dolaru o 35 procent. Opravdu zrychlovat ale začal až nedávno. Od března tohoto roku posílil vůči dolaru o více než za celý loňský rok, píše The Economist. Tak uvidíme. Ti, kteří nejhlasitěji volali, že je jüan moc levný, budou možná brzy volat, že je moc drahý.
A dobrá zpráva na závěr: čínské město Šen-čen rozjíždí pilotní projekt obchodování s emisními povolenkami. Snad se to Číně povede líp než Evropě. Pozitivní je na zprávě to, že ani Číňané už nechtějí žít ve městech zamořených smogem.
• Čtěte také:
Výrobcům sportovního vybavení se daří, výjimkou je chorá Puma