Přijímací pohovory na dálku se za poslední rok staly relativně běžnou věcí. V budoucnu by ale setkání s personalitou potenciálního zaměstnavatele mohlo odpadnout úplně, nebo se stát jen závěrečnou formalitou. Umožnit by to měla umělá inteligence (AI). Řada zahraničních firem ji do náboru nových zaměstnanců alespoň částečně zapojuje už dnes, zpravidla v počátečních kolech výběrových řízení. Informoval o tom zpravodajský web BBC.
Ačkoli se umělá inteligence pro tyto účely začala používat už v posledním desetiletí, poptávka po ní silně vzrostla po začátku pandemie. Pro mnohé firmy se „nouzovým“ řešením v situaci, kdy bylo personální oddělení kvůli Covid-19 mimo provoz.
Software pro nábor zaměstnanců za pomoci AI momentálně poskytuje například newyorská firma Pymetrics. V počátečních fázích náborového procesu ho využívá hned několik nadnárodních společností, mezi jinými fastfoodový řetězec McDonald´s, banka JP Morgan, účetní firma PWC nebo potravinářská skupina Kraft Heinz.
Rozbor uchazeče trvá 25 minut
Nábor je postaven na otázkách a odpovědích, které jsou navrženy tak, aby vyhodnocovaly hned několik aspektů uchazečovy osobnosti od inteligence přes tolerantnost až k rychlosti, jakou reaguje na určité situace. „Jde o to pomoci firmám zpracovat mnohem širší skupinu uchazečů a získat signály, že někdo bude v práci úspěšný,“ říká zakladatelka Pymetrics Frida Polliová s tím, že měření kognitivních a emočních atributů uchazeče trvá pouhých 25 minut.
„Všichni chtějí tu správnou práci a najmout tu správnou osobu. Špatný výběr uchazeče nikomu neprospěje. Pokus o inteligentní používání těchto AI systémů je výhodou pro všechny,“ konstatuje Polliová.
Software pro nábor zaměstnanců poskytuje také společnost HireVue se sídlem v Utahu. AI v tomto případě zaznamenává videa uchazečů o zaměstnání, kteří prostřednictvím webové kamery odpovídají na otázky. Zvuk se následně převede na text a algoritmus umělé inteligence analyzuje klíčová slova. Význam přikládá třeba používání slova „já“ namísto „my“ v reakci na otázky týkající se týmové práce.
Psycholog a personalista James Meachin má za to, že systémy na bázi umělé inteligence mají stále značné rezervy. Umělá inteligence například nemusí uchazeče správně pochopit. Rušivým elementem může být cizí akcent, neobvyklá slova či zaběhlé fráze.
„Pokud systém AI dokáže přesně přepsat, co bylo řečeno, druhou, větší výzvou je detekovat význam obsažený v těchto slovech, tedy sémantiku, nuanci a kontext. Tomu systémy AI nemohou porozumět. Naproti tomu člověk intuitivně pochopí, co tím ten druhý myslí,“ vysvětluje. Se stejným problémem se potýkají i technologické společnosti při vývoji hlasových asistentů jako Google Asistent, Siri od Apple nebo Alexa od Amazonu. Problém není rozpoznat, co člověk říká, ale dešifrovat, co měl skutečně na mysli, shodují se odborníci.
Hrozí genderová i rasová diskriminace
Ani podle profesorky Sandry Wachterové, která je vedoucí vědeckou pracovnicí v oboru AI na Oxfordské univerzitě, nelze říci, že by měl nábor pomocí umělé inteligence samé výhody. Veškeré strojové učení totiž funguje na stejném principu – robot projde data a najde vzory a podobnosti. „Při náboru tak hrají důležitou roli data z minulosti. Kdo byli vedoucí pracovníci? Kdo byli vědečtí profesoři? Náborové algoritmy si vyberou spíše muže,“ vysvětluje a dodává, že ve velké nevýhodě by v některých zemích mohli být také jedinci jiné než převažující rasy.
Podle generálního ředitele HireVue Kevina Parkera je výhodou náborového softwaru naopak nestrannost: „Je tu touha po spravedlivém procesu. AI může pomoci vyhodnotit všechny kandidáty velmi důsledně,“ říká. Stejnou myšlenku podporuje také společnost Pymetrics, podle které je každý algoritmus přísně testován na zkreslení.
Jak Pymetrics, tak HireVue se shodují na tom, že by se firmy při náboru zaměstnanců neměly spoléhat pouze na životopisy jednotlivých kandidátů. „Životopis může poskytnout pouze informace o ‚tvrdých‘ dovednostech uchazeče, ale výzkum a zdravý rozum nám říkají, že k úspěchu v zaměstnání přispívají také měkké dovednosti“ vysvětluje Polliová z Pymetrics.
Podle BBC, provedla firma HireVue do září roku 2019 celkem 12 milionů pohovorů, a z toho 20 % prostřednictvím softwaru AI. Zbývajících 80 % bylo s tazatelem na druhé straně obrazovky. Nyní se celkový údaj zvýšil na 19 milionů, procentuální podíl však zůstal stejný.
