Příjmy leteckých přepravců se mají letos snížit o 80 miliard dolarů
Tak špatně ještě nikdy předtím nebylo. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) vydalo v červnu zprávu, podle níž skončí globální letecký průmysl letošní rok se ztrátou devět miliard dolarů. Profesní organizace IATA tak výrazně korigovala své dřívější odhady. Ještě v březnu se domnívala, že celkové ztráty budou přibližně poloviční. „Dnešní ekonomické zhroucení nemá v minulosti precedent. Tohle je ta nejtěžší situace, které zatím naše odvětví čelilo,“ přiznal generální ředitel IATA Giovanni Bisignani na výroční konferenci, jež se před dvěma měsíci konala v Malajsii.
Ještě horší než 11. září Jak připomněl, po teroristických útocích z 11. září 2001 klesly leteckým společnostem příjmy o sedm procent. Na původní úroveň se vrátily až po třech letech. To bylo ale v době, kdy světová ekonomika nebyla v tak dezolátním stavu jako nyní. „Dnes čelíme patnáctiprocentnímu poklesu, jinými slovy příjmům o 80 miliard dolarů nižším než dříve, to vše uprostřed globální recese. Naše budoucnost záleží na radikálních změnách ze strany partnerů, vlád a celého odvětví. Nemůžeme nadále nést náklady vládní mikroregulace, šíleného zdanění a těch, kteří zneužívají svůj monopol,“ dodal šéf IATA. Ze současné krize se podle něho budou aerolinky vzpamatovávat rozhodně déle než z té, kterou vyvolal útok na newyorské mrakodrapy. Jako příčinu kritické kondice leteckých přepravců vidí IATA především hospodářskou recesi. Tržby světových aerolinek by se letos měly oproti loňskému roku snížit z 528 miliard dolarů na 448 miliard dolarů. Poptávka po nákladní letecké přepravě by se měla snížit o 17 procent. Letos by měly aerolinky přepravit 33,3 milionu tun nákladu oproti více než 40 milionům tun loni. Poptávka po osobní přepravě má poklesnout o osm procent, z 2,24 miliardy cestujících na 2,06 miliardy. Ke snižující se poptávce po osobní i nákladní přepravě se podle IATA přidají i klesající výnosy. Letecké společnosti v Severní Americe by podle IATA měly utrpět ztrátu kolem miliardy dolarů. To je paradoxně lepší výsledek než ztráta ve výši 5,1 miliardy dolarů, kterou si připsaly loni a za níž stojí vysoké ceny ropy, proti nimž se přepravci příliš nezajistili. To jim ale letos přineslo výhodu, když mohli ropu nakoupit za nižší ceny. Aerolinkám rovněž pomohlo včasné omezení kapacit. Evropské přepravce čeká ztráta ve výši 1,8 miliardy dolarů způsobená zejména snížením poptávky po nadstandardních službách.
Asie při zemi Největší propad se řítí na aerolinky v asijsko-pacifické oblasti. Jejich ztráty se odhadují na 3,3 miliardy dolarů. Autoři zprávy to vysvětlují hlubokou recesí v Japonsku, což je největší regionální trh, a oslabením poptávky v Číně a Indii. I tak by se ale situace oproti loňské ztrátě ve výši 3,9 miliardy dolarů měla o něco zlepšit. Přepravci na Středním východě mohou podle IATA očekávat ztráty okolo 1,5 miliardy dolarů. V regionu sice objem přepravy roste, hlavní letecké „uzly“ jsou ale přímo vystaveny dopadům recese v Evropě a Asii. Jihoamerické aerolinky má čekat ztráta kolem 900 milionů dolarů, africké přepravce pak ve výši půl miliardy. Není ale vyloučeno, že se červnové odhady na podzim dále změní a konečné ztráty budou ještě vyšší, než se nyní předpokládá. Cestu z krize vidí IATA, sdružující přibližně 230 leteckých společností po celém světě, především v razantním snižování nákladů, modernizaci a přeshraničních konsolidacích přepravců. Své síly už v minulosti takto spojily například Air France-KLM, Lufthansa-Swiss, Delta-Northwest nebo Cathay Pacific-Dragonair. Většímu slučování aerolinek ale podle organizace brání „zastaralá vlastnická omezení“. Snad jediným letošním pozitivem pro aerolinky má být to, že jejich účet za letecký benzin se má snížit na 106 miliard dolarů, což je o téměř 60 miliard méně než loni. Náklady za palivo mají při ceně 56 dolarů za barel ropy tvořit 23 procent provozních nákladů. V roce 2008, kdy se cena barelu ropy pohybovala okolo 99 dolarů za barel, to bylo o osm procent více.
