Jak se vyvarovat finančních problémů, dojde-li při živelné události k výpadku výroby a provozu?
Autor: Martin Siebert
Jana Z., Hradec Králové
Následky živelní události mohou firmu dostat do finančních problémů, zejména dojde-li vedle škod na majetku také k výpadku výroby a provozu. Pro takový případ by měla mít firma uzavřené pojištění přerušení provozu. Díky němu pak finanční ztráty s tím spojené hradí pojišťovna.
Nabídka pojištění přerušení provozu bývá zaměřena především na finančně stabilizované podniky s jasnou a dlouhodobou podnikatelskou perspektivou a zajištěným obratem. Pojištění přerušení provozu zajišťuje podniku náhradu finančních ztrát způsobených přerušením nebo omezením provozu v důsledku pojistné události, jejíž příčinou bylo některé z pojištěných živelních nebezpečí. Cílem pojištění přerušení provozu je tedy zajištění stability podnikání, udržení kvalifikovaných zaměstnanců i klientely v době, kdy je podnik z důvodu pojistné události mimo provoz.
V pojištění přerušení provozu patří mezi základní pojistná nebezpečí požár, výbuch, úder blesku, náraz nebo zřícení letadla. Tento základní model lze pak dále rozšířit o jednotlivá přidružená rizika, jako jsou například povodeň nebo záplava, voda vytékající z vodovodních zařízení, vichřice a krupobití, tíha sněhu nebo námrazy a podobně. Pojištění přerušení provozu se poskytuje společně se živelním majetkovým pojištěním sjednaným na pojistná nebezpečí, která klient požaduje sjednat v pojištění přerušení provozu.
Vedle základního pojištění finanční ztráty, tedy ušlého zisku a vydání za stálé náklady, které musí podnik vynakládat také v době přerušení provozu, lze sjednat i pojištění takzvaných vícenákladů. Pojištění vícenákladů je určeno pro takové činnosti, které se dají realizovat v jiných náhradních prostorách, což si ovšem vyžádá další náklady.
Podnikatel získává možnost dále podnikat a částečně tak eliminovat škody vzniklé z důvodu přerušení podnikatelské činnosti.
Pojištění přerušení provozu se sjednává s dobou ručení, po kterou je pojišťovna povinna plnit za finanční ztráty, pokud během této doby vzniknou. Základní dobou ručení je období dvanácti po sobě jdoucích měsíců. Dobu ručení lze sjednat i delší, maximálně však dvojnásobnou. Doba ručení může v případě vzniku pojistné události přesáhnout dobu platnosti pojistné smlouvy. Taková situace může nastat, pokud povinnost pojišťovny vyplatit pojistné plnění vznikne těsně před koncem platnosti smlouvy a tato povinnost trvá i po ukončení smlouvy.
Ing. František Pech, úsek pojištění majetku České pojišťovny
