Z l a t o
Současné nízké ceny zlata svádějí k jeho spekulačnímu nákupu. Pro krátkodobé investice však čas zřejmě ještě nenazrál. Opatřit si pár zlatých mincí pro strýčka Příhodu by se teď ale vyplatit mohlo.
Zlato je tradiční investicí, zejména pak jako poslední pojistka pro doby velmi zlé. Díky své relativně vysoké ceně a trvanlivosti se dobře hodí k přeměně na rodinný poklad. Zlatá cihlička pod prahem odolá korozi a přežije požáry a pravděpodobně také návštěvu zlodějů v domě. Inflace z ní neukusuje jako z peněz pod polštářem, na druhé straně ale nenese žádné úroky. V nouzi nejvyšší však lze cihličku vykopat a směnit za peníze, jídlo či životně důležitou protislužbu, a to i v apokalyptických dobách, kdy přestávají platit nejen zákony, ale dokonce i peníze.
Problematická cena
Investice do zlata se často chápe jako ochrana před inflací, která znehodnocuje obyčejné bankovky, mince či bankovní vklady. Dlouhodobí investoři obvykle vstupují na trh, když začnou být přesvědčeni, že inflace v budoucnu silně vzroste. Jestliže se ale na horizontu taková hrozba nerýsuje, poradci svým klientům zlato jako dlouhodobou investici v zásadě nedoporučují. Krátkodobí investoři přímo do zlata, anebo do akciových zlatých fondů, které jsou ve světě běžné, obvykle vyčkávají na zřetelný obrat v cenovém trendu. Jednou z nepříjemných vlastností zlata totiž je, že když se dostane do cenové stagnace, může v ní setrvat poměrně dlouho. Při krátkodobém pohledu je pak lepší investovat peníze jinam.
Cena zlata v poslední době doslova zlobí těžařské společnosti, obchodníky i dřívější investory do zlata, protože je nízká. Počátkem listopadu byla na 290 dolarech za troyskou unci (31,1 gramu), což dělá při orientačním kursu 30 CZK/USD v přepočtu přibližně 280 tisíc korun za kilogram. Když se podíváme do historie, zjistíme, že nynější cena je několikanásobně vyšší než průměr například za rok 1968, kdy byl kurs 38,69 USD, ale zhruba poloviční než průměrných 612 USD z roku 1980. Pod 400 USD/t. u. se dostala cena zlata v roce 1989 a v poslední době se drží dokonce pod 300 USD/t. u. Nejvýrazněji nad tuto hranici letos stoupla 24. dubna, kdy činila 313 USD/t. u. Půjde cena zlata v budoucnu nahoru, anebo ne? Toť otázka, na kterou ale nezná nikdo přesnou odpověď.
Příznivá předpověď
Světová produkce zlata se bude podle poslední globální předpovědi Institutu pro zlato (mezinárodní nezisková organizace sdružující přední producenty, dodavatele a zpracovatele žlutého kovu) zvyšovat v letech 1998–2001 v průměru o jedno procento ročně, což by mělo znamenat její nárůst ze 79 milionů troyských uncí v roce 1997 na 83,5 milionu uncí v roce 2001. To je podstatně pomalejší tempo než v 80. letech, kdy produkce žlutého kovu rostla v průměru o 5,5 procenta ročně, takže se celkově zvýšila během dekády ze 41 na 65 milionů uncí. Příčinou předpovídaného zpomalení je právě nízká cena v loňském roce, která přiměla těžaře přehodnotit plány směrem dolů. Tím se vytvářejí určité předpoklady pro vzestup ceny.
Největším světovým producentem zlata je Jižní Afrika, po níž následují USA a Austrálie. Na tyto tři země připadá souhrnně 47 procent světové produkce. Tamní těžaři se snaží čelit nízkým cenám na trhu snižováním výrobních nákladů a růstem produktivity práce ve zlatých dolech, ale hlavně již uvedeným zpomalením růstu těžby. Jestliže se jim jejich záměr povede, mohl by se na vzestupu ceny zlata svézt i oznámený záměr českého podnikatele Milana Kožíška koupit zlatý důl v Ugandě a nabídnout jeho akcie na našem trhu. Buďme ale při zemi. Kupříkladu hospodářská a měnové krize v několika asijských zemích zpustily během prvních tří počátečních měsíců letošního roku kupříkladu v Jižní Koreji doslova velkovýprodej zlata ze státních a soukromých rezerv zpět na trh, což tlačilo cenu dolů.
Zlato se dostává od producentů ke konečným zákazníkům především prostřednictvím několika důležitých světových trhů. Kupříkladu jihoafrické a ruské zlato se obchoduje především v Londýně a Curychu, zatímco zlato z Austrálie se obchoduje hlavně v Hongkongu a Singapuru. Hlavními obchodníky jsou banky nebo jimi vlastněné mincovní domy. Zřejmě nejdůležitější trh je v Londýně. Dopolední a odpolední fixing ceny zlata, který se provádí v londýnském sídle společnosti N. M. Rothschild's od roku 1919 je základem mnoha dalších obchodů se zlatem po celém světě a je nejznámější referencí o vývoji trhu.
Přímo s čistým zlatem se nejvíce obchoduje v Curychu, kde mají tři velké švýcarské banky své závody na rafinaci, respektive na zušlechťování tohoto kovu, který pak v podobě cihel nebo prutů odebírají zákazníci. V Curychu se prodává ročně kolem jednoho tisíce tun takto zpracovaného zlata ročně. Zlato z Curychu často putuje na další obchodní křižovatky v jednotlivých oblastech světa, jakou je například Dubaj ve Spojených arabských emirátech, kde ho výhodně nakupuje mimo jiné i hodně českých turistů.
