Průtahy v insolvenčním řízení nemůže vymýtit ani sebelepší norma
Novela insolvenčního zákona, kterou nedávno podepsal prezident, dává věřitelům znovu právo na to, aby v insolvenčním řízení napadali konkurenční pohledávky. Nutnost přijetí této novely vyvolal nález pléna Ústavního soudu, který s účinností od konce března zrušil současnou úpravu. Ta vycházela ze zásady, že právo popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek mají jen dlužník a insolvenční správce. Naopak jej neměli jednotliví věřitelé, což podle uvedeného nálezu odporuje ústavě. Dosud platný insolvenční zákon vycházel jednak z celkové koncepce postavení správce v insolvenčním řízení, jednak ze zásadního vlivu věřitelů na jeho jmenování. Podstatný byl také prvek odpovědnosti správce za škodu způsobenou věřitelům v souvislosti s výkonem funkce. Důležitým motivem byla i snaha o maximální urychlení průběhu řízení. Je navíc obecně známou skutečností, že spory o pravost, výši či pořadí přihlášených pohledávek věřitelů (takzvané incidenční spory), byly často vyvolávány účelově a výrazně prodlužovaly délku konkurzního řízení. Proto je podstatná otázka, zda nová úprava obsahuje dostatečné pojistky proti taktickým sporům mezi věřiteli, které by mohly vést ke zpomalení řízení.
Jak zamezit průtahům
Aby nedocházelo k nežádoucímu zdržování, novela stanoví pro věřitele několik povinností. Ty mají zejména bránit získávání nepřiměřených výhod, stejně jako účelovému zneužívání popěrného práva k vychylování rozhodovacích poměrů v řízení. Jedním z těchto opatření je podmínka, že věřitelé mohou popírat pohledávku jiných věřitelů jen tehdy, pokud je řešením dlužníkova úpadku konkurz či oddlužení, a ne reorganizace. Současně bude platit, že výkon hlasovacího práva zůstane věřiteli i poté, co jeho pohledávku někdo z „kolegů“ napadne. Tato změna má výrazně omezit negativní důsledky, které by věřiteli s popřením jeho pohledávky mohly vzniknout. Další zásadní změnou je povinnost popřít pohledávky jiného věřitele pouze na formuláři. Spor na straně žalobce potom vždy povede věřitel, který pohledávku popřel. Ten bude muset také složit jistotu jednak na náklady řízení incidenčního sporu (dvacet tisíc korun), jednak na náhradu škody nebo jiné újmy, kterou by způsobilo bezdůvodné popření pohledávky (pokud tak rozhodne soud na návrh věřitele popřené pohledávky).
Využití u soudů
Pokud insolvenční soud zjistí, že věřitel využil svého popěrného práva zjevně bezdůvodně, rozhodne o pohledávce ihned při přezkumném jednání. Soud také odmítne opožděné či vadné podání. A pokud soud zamítne popření pohledávky, se kterým se ovšem neztotožnil insolvenční správce, bude takové rozhodnutí automaticky znamenat uznání dané pohledávky pro insolvenční řízení. Popření pohledávky věřitelem je navíc přísně vázáno na skutečnosti, na kterých je založeno. Incidenční spor se proto týká jen těch skutečností, které byly věřitelem v popření uplatněny.
Návrh rovněž pracuje s představou, že judikatorní závěry k incidenčním sporům z popírání pohledávek se budou plně využívat v soudní praxi. Jejich užití se předpokládá především k možnosti spojení jednotlivých žalob, které se týkají téže popřené pohledávky, do společného řízení.
Je otázkou, zda nová úprava posunuje úpravu českého insolvenčního práva dál, neboť se částečně vracíme ke stavu, který v insolvenčním řízení panoval před přijetím současného zákona. Jak bylo uvedeno, novela obsahuje celou řadu pojistek, které mají zamezit zneužití nové úpravy k neodůvodněným průtahům v insolvenčním řízení. Zcela funkční řešení tohoto problému ale najít nelze. Proto je zde poměrně velké riziko, že tyto pojistky nebudou dostatečné a insolvenční řízení bude znovu neúměrně protahováno.
