Pojistky ušetří peníze i firmě

ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ U životního pojištění může podnikatel využít daňové zvýhodnění, které umožňuje odpočet až 12 tisíc korun ročně. Na pojištění pracovníků navíc mohou vydělat i zaměstnavatelé. A to jak při placení daní, tak u odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ U životního pojištění může podnikatel využít daňové zvýhodnění, které umožňuje odpočet až 12 tisíc korun ročně. Na pojištění pracovníků navíc mohou vydělat i zaměstnavatelé. A to jak při placení daní, tak u odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Životní pojištění má chránit klienta a jeho blízké před nepřízní osudu a vytvářet finanční rezervu na pozdější dobu. Riziková složka životního pojištění pamatuje na všechny možné události včetně invalidity a vážných onemocnění. Spořicí složka představuje jednu z forem dlouhodobé bezpečné investice. Garantuje - pokud se jedná o kapitálové nebo univerzální životní pojištění - fixní výnos po celou dobu pojištění. V současnosti to je až 2,4 procenta ročně. Spolu s podíly na zisku, které pojišťovny připisují nad rámec garantovaného zhodnocení, si tak lze dlouhodobě zajistit výnos převyšující běžné výnosy například v podobě termínovaných vkladů na peněžním trhu.

PRAVIDLO DVOU ŠEDESÁTEK

Ke všem těmto výhodám přistupuje i zvýhodnění, které umožňuje odečítat si ročně až 12 tisíc korun od daňového základu. Nutnou podmínkou pro získání daňových úlev je především takzvané „pravidlo dvou šedesátek“. Znamená to, že pojistná smlouva je sjednána do věku šedesáti let a doba trvání musí být nejméně 60 měsíců.

Třetí podmínkou pro možnost daňového odpočtu u smluv s pevně sjednanou pojistkou je stanovení minimální pojistné částky pro případ dožití. Pro smlouvy s pojistnou dobou od pěti do 15 let včetně je určena na 40 tisíc korun a pro delší smlouvy na 70 tisíc.

Kromě toho, že mají podnikatelé možnost odečíst si část plateb na životní pojištění od daňového základu, mohou ještě využít dalších možností. DALŠÍ VÝHODY Pokud mají zaměstnance, mohou jim přispívat na jejich životní pojištění. Tento příspěvek je daňově uznatelným nákladem až do výše osm tisíc korun ročně na jednoho zaměstnance. Pracovníkům se navíc zvýší příjmy, aniž by z nich museli odvádět daň.

Současně je ovšem tento příspěvek osvobozen od odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance platí firma. Placení životního pojištění zaměstnancům tak může být cestou, jak může firma nabídnout zajímavou formu finanční motivace.

Tabulka č. 1 ukazuje, kolik může ušetřit firma při placení soukromého životního pojištění zaměstnancům tím, že tato platba je osvobozena od plateb pojistného na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pokud firma měsíčně platí zaměstnanci příspěvek například tři sta korun, ušetří ročně na každém pracovníkovi za placení sociálního a zdravotního pojištění 1260 korun. Jestliže měsíční příspěvek majitele firmy na životní pojištění jednoho zaměstnance činí 500 korun, ušetří majitel ročně na sociálním a zdravotním pojištění na jednoho zaměstnance 2100 korun. Když má firma dvacet zaměstnanců, ušetří ročně na sociálním a zdravotním pojištění 42 tisíc.

U měsíčního příspěvku na životní pojištění ve výši 666 korun společnost ročně uspoří na jednom zaměstnanci 2798 korun ve srovnání s tím, kdyby mu o tuto částku zvýšila měsíční příjem.

LEPŠÍ NEŽ ZVÝŠIT MZDU Proč právě 666 korun? Tato částka totiž odpovídá ročnímu příspěvku osm tisíc korun na jednoho zaměstnance. Hradí-li zaměstnavatel pracovníkovi pojistné i nad částku daňového nákladu 8000 korun ročně, je celá osvobozena od plateb pojistného. Placení životního pojištění zaměstnancům tak může být do určité míry pro firmu výhodnější, než kdyby zaměstnancům zvýšila hrubou mzdu. Podrobnosti ukazuje druhá tabulka. ZÍSKÁ I ZAMĚSTNANEC V tabulce č. 2 jsme vycházeli z toho, že optimální z hlediska daní je přispívat zaměstnanci na pojistné měsíčně 666 korun. Srovnali jsme „zvýšení mzdy“ zavedením placení příspěvku s klasickým navýšením hrubé mzdy. Při placení příspěvku na pojištění měsíčně v uvedeném objemu budou náklady firmy u jednoho zaměstnance o 324 korun nižší než při klasickém zvýšení mzdy. Současně zaměstnanec získá měsíčně v podobě nárůstu čistého příjmu o 200 korun více. Plus samozřejmě veškeré další výhody, které životní pojištění přináší. Prosté zvýšení hrubé mzdy jednoho pracovníka o 666 korun totiž přijde zaměstnavatele celkem na 900 korun (odvede z této částky 324 korun na sociální a zdravotní pojištění), přičemž zaměstnanec po zaplacení daně z příjmu získá čistého jen 466 korun. Při zvýšení hrubé mzdy pomocí příspěvku na životní pojištění o 666 korun činí celkové náklady zaměstnavatele právě tuto částku, tedy o 234 korun méně, a čistý příjem pro zaměstnance dosáhne rovněž 666 korun, tedy o 200 korun víc. Tabulka č. 1 - ÚSPORA ZAMĚSTNAVATELE NA ODVODECH (v korunách) |Měsíční příspěvek firmy na jednoho zaměstnance|Roční příspěvek firmy na jednoho zaměstnance   |Měsíční úspora na sociálním a zdravotním pojištění (odvod 35 %)|Roční úspora na jednoho zaměstnance  |
|100|1200 |35 |420 |
|200|2400 |70 |840 |
|300|3600 |105 |1260 |
|400|4800 |140 |1680 |
|500 |6000 |175 |2100 |
|666 |7992 |234 |2798 | Pramen: ČSOB Pojišťovna Tabulka č. 2 - POROVNÁNÍ NÁKLADŮ (zvýšení o 666 korun za měsíc) | |Prosté zvýšení hrubé mzdy|Zvýšení pomocí příspěvku na pojištění** |

Pramen: ČSOB Pojišťovna