Tomášem Síkorou
Během letošního prvního čtvrtletí se zvedl objem předepsaného pojistného o více než čtyři procenta. O krizi tedy v tomto směru mluvit nelze. Změny v chování klientů prý ale pojišťovny zaznamenaly, a to právě v souvislosti s finanční krizí. Jako příklad uvádí Tomáš Síkora, výkonný ředitel České asociace pojišťoven, pokles zájmu o pojištění aut, a naopak růst v oblasti pojištění úvěrů.
EURO: Celkově letos pojistné roste, ale neživotní pojištění vykazuje zpomalení. Myslíte si, že je to kvůli finanční krizi? SÍKORA: Neživotní pojištění v minulém roce rostlo o mimořádných pět procent, proto je určité zpomalení logické. Snížila se především dynamika růstu v segmentu pojištění majetku podnikatelů, zejména kvůli menšímu zájmu firem o nákup motorových vozidel. Tuto skutečnost bezesporu ovlivnila také současná ekonomická krize.
EURO: Lze předpokládat, že se nějaký vliv krize může ukázat ještě v průběhu roku? Pokud ano, tak v čem? SÍKORA: Nižší rozsah výroby a odbytu povede k nižšímu pojistnému na krytí rizik spojených s těmito oblastmi. Naopak jak v životním pojištění, tak v některých segmentech neživotního pojištění spojeného s podnikáním snaha o překonání vyšších rizik turbulentní doby může vést k rozšiřování pojistné ochrany. Typickým příkladem je zde třeba pojištění pohledávek nebo rizik přerušení provozu.
EURO: Sledujete, že by se lidé nějak snažili šetřit na pojištění svého majetku? SÍKORA: Určité propady předepsaného pojistného registrujeme v oblasti pojištění motorových vozidel, ale zejména v souvislosti s tím, že podnikatelé čekali na zákon o dani z přidané hodnoty. Nyní proto očekáváme naopak zvýšený zájem ze strany podnikatelů o pojištění aut. Křivka pojištění povinného ručení a havarijního pojištění se opět dostane do kladných čísel.
EURO: Vnímáte ještě nějakou další změnu či vyšší zájem o jiné druhy pojištění v souvislosti s krizí? SÍKORA: Sledujeme rostoucí zájem o pojištění v oblasti úvěrů, zejména o pokrytí rizika ztráty zaměstnání. Konkrétní statistiky ale momentálně nemám.
EURO: Snaží se pojišťovny kvůli ekonomické situaci nějak šetřit? SÍKORA: Krize je donutila, aby se více podívaly na své vnitřní náklady. Určitě se šetří v některých institucích i ve sféře zaměstnanců, ale nejsou to žádné významné personální otřesy.
EURO: Zpřísnil se dohled České národní banky nad pojišťovnami? SÍKORA: Komunikace s ČNB probíhá standardním způsobem. Nemám informace, že by požadovala od pojišťoven širší rozsah údajů než obvykle. Ze zákona jsou pojišťovny povinny dodávat ČNB určitá data, ale banka si může vyžádat jejich doplnění.
EURO: Vyžadovala ČNB data nad rámec zákonné povinnosti? SÍKORA: Pokusy ČNB získat i jiná data nejsou jenom otázkou krize, banka čas od času nějaký report konkrétní pojišťovny navíc požaduje.
EURO: Je pravda, že pojišťovny musejí reportovat ČNB častěji než v době před finanční krizí? SÍKORA: Takové informace nemám. Není ale důvod, aby reporty byly častější.
EURO: Jak odhadujete vývoj pojistného trhu v letošním roce? SÍKORA: Dynamika nebude pravděpodobně tak velká jako v předchozích dvou letech, logicky však není důvod k poklesu.
EURO: Můžete odhadnout, zda se letos změní ceny pojistného? SÍKORA: Cenová pružnost pojistného trhu nemůže fungovat na stejných principech, jako když se například zlevní máslo a mléko o dvě koruny. Mám tím na mysli reakci na snížení aktuální poptávky. Výše pojistného se opírá o specifickou kalkulaci, která je pevně stanovená a reflektuje především míru rizika. Nemyslím si tedy, že dojde k pohybu cen pojistného.
