Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP), která poskytuje řadu pojistných produktů pro české exportéry nemá dostatek prostředků. Na vině je vyplácení vysokých pojistných plnění a rostoucí zájem vývozců o pojistky na exporty do zemí bývalého Sovětského svazu. Příští rok bude v pokladně EGAP chybět možná až šest miliard korun.
Autor: Jakub Stadler
Minulý týden se z iniciativy Mezinárodní obchodní komory v ČR (ICC ČR) sešli zástupci české státní správy (ministerstvo zahraničních věcí a financí, EGAP, Česká exportní banka) s představiteli našich největších vývozců (Vítkovice a. s., Škoda Power a. s., Chemoprojekt a. s. a ŠKODA AUTO, a.s. a další). Téma bylo jediné: díra zející ve financování EGAP, tedy státní pojišťovny, která podporuje české vývozce.
„Schopnost státu poskytnout garance českým exportérům považuji za jedno ze základních prorůstových opatření, které lze v současné době učinit. Chybějící prostředky v pojistných fondech by pro českou výrazně proexportní ekonomiku byly v době recese těžko překonatelnou překážkou,“ vysvětluje ředitel ICC ČR Vladimír Šiška.
Letos chybí podle ICC ČR v pojistných fondech EGAP 1,7 miliard korun, příští rok se manko může podle nejčernějšího scénáře vyšplhat až na 5,9 miliard. „Tato částka představuje 62 miliard korun nerealizovaného exportu. Pro české vývozce je omezení garančních možností značně limitujícím faktorem,“ odhaduje Šiška s tím, že „pojistná kapacita“ EGAP bude příští rok dosahovat 25 až 35 miliard korun, nicméně poptávka exportérů bude nejméně trojnásobná.
„Naše pojistná kapacita ve státním rozpočtu byla zvýšena ze 120 na 150 mld. Kč, což nám umožní vyhovět očekávané poptávce ze strany vývozců po dobu několika příštích let a přitom si nevyžádá žádné bezprostřední rozpočtové výdaje,“ dočteme se nicméně ve výroční zprávě EGAP za minulý rok.
Alarm ještě nehouká
Tisková zpráva ICC ČR sice mluví o „kritickém nedostatku finančních prostředků“ v pojistných fondech EGAP, nicméně její mluvčí Vlastimil Nesrsta pro EurActiv uvedl, že situace zatím „není kritická ani alarmující“. EGAP nikdy ve své historii (a ani nyní) neodmítal zájemce o pojištění, uvedl mluvčí EGAP, avšak připustil, že současná situace je složitá.
A proč se tedy EGAP letos propadl do „červených čísel“? „V tomto roce vyplácíme vysoká pojistná plnění,“ uvedl Nesrsta, což podle něj souvisí především s hospodářskou krizí. „Českým exportérům na východních trzích se nebývale daří,“ předkládá druhý důvod, proč má EGAP nedostatek fondů. Tito exportéři jsou totiž do značné míry závislí na pojišťovacích produktech EGAP, protože komerční ústavy pojišťují většinou jen krátkodobější úvěry na vývoz a nenabízejí řadu dalších služeb, které poskytuje EGAP. „My vlastně vyplňujeme mezeru na trhu,“ upřesňuje Nesrsta.
Dejte nám peníze, my všechny zaměstnáme
Exportéři se samozřejmě nechtějí smířit s možností, že by v příštím roce mohlo teoreticky dojít k situaci, kdy EGAP pro nedostatek peněz začne odmítat některé zájemce o pojištění. Dávají dohromady argumenty o „efektivní a smysluplné“ podpoře, která se státu vyplatí, protože vybere více na daních a zaplatí méně na podporách nezaměstnaných.
„Dlouholeté snažení, které si vyžádalo miliardové investice na straně soukromého sektoru i státu, nyní nese své ovoce. Pozice, kterou jsme si vydobyli, nepotrvá déle než dva tři roky. Během této doby z ní buď můžeme slepě těžit, nebo ji utvrdit, posílit a připravit si možnosti pro další rozvoj exportu,“ říká Jan Světlík, generální ředitel Vítkovice, a.s.
ICC argumentuje tím, že poskytnutí jedné miliardy korun na další pojistky by zajistilo dodatečné exporty přibližně za 10 miliard korun, 1.500 pracovních míst a přineslo by za první rok přes půl miliardy na daních do státního rozpočtu. Vývozci navíc upozorňují, že jsou ve svých požadavcích ještě dost skromní – zatímco u nás jde na podporu exportu zhruba 40 dolarů na obyvatele, v Německu to je 181 a v Rakousku 282.
