Pojišťovny chtějí investovat deset miliard korun do dostupného bydlení a sociálních služeb místo zdanění s dopadem na klienty. Reaguje tak na návrh vlády, která připravuje zdanění technických rezerv pojišťoven. Podle dřívějšího vyjádření pojišťoven by šlo o jednorázový náklad kolem deseti miliard korun. Ministerstvo financí tvrdí, že jde o odstranění nesystémové výjimky pro sektor pojišťoven. Návrh rozpočtu na příští rok už se zdaněním rezerv počítá.
„Ministerstvo financí vítá záměr pojišťoven více podporovat bydlení či sociální služby, nicméně ten žádným způsobem nic nemění na nutnosti nastavit pro korporace podnikající v pojišťovnictví podmínky, které nebudou zásadně vybočovat z pravidel platných ve všech ostatních sektorech ekonomiky,“ reagovalo ministerstvo. Nadále podle něj platí, že jde o dlouhodobě avizovaný krok, který dává do pořádku historicky vylobbované nespravedlivé privilegium.
„Od začátku upozorňujeme na fakt, že zdanění technických rezerv bude mít přímý dopad na budoucí výplaty klientů s životním pojištěním. Na jednoduchém příkladu průměrné smlouvy životního pojištění se ukazuje, že částka, o kterou klienti kvůli tomuto zdanění v průměru přijdou, je nezanedbatelných 3400 korun,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. Odhad asociace provedla na základě smlouvy uzavřené na 22 let s pojistným přibližně 800 korun měsíčně.
Měly by být rezervy pojišťoven zdaněny?
Pojišťovny své závazky vůči klientům, zapsané v pojistných smlouvách, podle Matouška splní. Nicméně kvůli zdanění už na počátku se o tuto částku průměrně zhorší zhodnocení peněz. Na konci smlouvy tak dostane klient méně. A tam, kde klienti investují větší částky než v příkladu průměrné smlouvy, by byla ztráta zhodnocení kvůli zdanění ještě vyšší, podotkl.
Miliardový oheň: počasí trhalo rekordy, škody pojišťoven také
„Peníze klientů, které jsou uloženy v rezervách, jsou specifické tím, že jsou s dlouhým investičním horizontem. Navíc jsou to peníze, které mají zůstat v Česku a máme se snažit, aby nezmizely v zahraničí. Ale také, aby se neprojedly v rozpočtu v průběhu dvou let a byly investovány do něčeho smysluplného,“ uvedl Matoušek.
Asociace proto nabízí, aby stát zákonem stanovil, že životní pojišťovny musí peníze odpovídající čtyřem procentům rezerv na životní pojištění investovat do dostupného bydlení a do výstavby infrastruktury pro sociální služby, jako jsou seniorské domovy a zařízení pro dlouhodobou péči.
Navrhované řešení by v průběhu pár let přineslo podle asociace investice deset miliard korun. „Takový objem peněz by vytvořil silný impulz na trhu dostupného bydlení a sociálních služeb. Nabízíme státu jednání. Námi navrhované řešení přinese více peněz, než o které by stát přišel upuštěním od zdanění rezerv na životní pojištění,“ doplnil Matoušek.
Maléru naproti. Výdaje státu požírají vše, co přinesla konjunktura
Ministerstvo zdůrazňuje, že změna daňové uznatelnosti tvorby technických rezerv je neutrální z hlediska celkové daně za všechna období, pro která je daná rezerva tvořena, protože daňově uznatelné jsou ve výsledku pouze skutečně vzniklé výdaje. Nejde tedy podle něj o žádné nové zdanění, ale pouze o úpravu základu, ze kterého se tato daň má platit.
S úpravou zdanění technických rezerv počítá vládní daňový balíček, který je ve Sněmovně ve třetím čtení. Balíček především zvyšuje spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, zasahuje však i do dalších daňových zákonů. Především opoziční poslanci navrhované změny ve zdanění pojišťoven kritizují.
V Česku teď vzniká Národní rozvojový fond, společný projekt státu a čtyř největších komerčních bank. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun. Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, který prosazovala ČSSD. Sociální demokracie navrhovala pro banky s aktivy více než 300 miliard korun roční sektorovou daň 0,3 procenta objemu aktiv.
Dále čtěte:
Nový lídr na pojistném trhu: do konce roku vznikne Generali Česká pojišťovna
Příliš opatrnosti škodí: české penzijní fondy jsou suverénně nejhorší ve vyspělém světě
