Do zemí postkomunistické Evropy by peníze nevložil
Americký finančník Jim Rogers (57) je už dvacet let důchodcem. Ovšem poněkud netradičním. Od roku 1986 je externím profesorem mezinárodního obchodu na vyhlášené newyorské Columbia University, moderuje ekonomické pořady amerických televizních společností W CBS a FNN, píše sloupky do Wall Street Journal a Financial Times. A plní si své sny.
Legenda Wall Streetu a jeden ze zakladatelů Sorosova fondu Quantum, který je právě na cestě kolem světa, se minulý týden zastavil v Praze. Jako investor se však střední a východní Evropě vyhýbá. „Zatím jsem ve střední a východní Evrop ě nenašel zemi, kde bych chtěl investovat. Mezi lidmi zde byla velká očekávání, že demokracie automaticky znamená prosperitu. Očekávání se však nenaplnila. Například česká průmyslová produkce sice kryla tři čtvrtiny produkce Rakousko-Uherska, ale komunis té vše zničili, protože neinvestovali do nových výrobních technologií. Nekvalitní, poničený český průmysl pak neměl v roce 1990 světu co nabídnout, sdělil novinářům.
Rogers se investičním aktivitám věnuje poněkud neotřele. Jezdí po celém světě a hledá projekty, do nichž by vložil peníze. Na počátku devadesátých let projel šesti kontinenty a své zkušenosti shrnul do knihy Investment Biker, tedy Investor na kolech. Právě v této knize před pěti lety všechny postkomunistické země jako místa vhodná k investování zavrhl. Vyhnout se má každý hlavně Rusku, neboť jak Rogers stále tvrdí, tento kolos se rozpadne na třicet až čtyřicet zemí. Připouští ale, že na cestách, při nichž se setkává s podnikateli i politiky, ke svému překvapení našel příhodné podmínky pro investování tam, kde by to vůbec nečekal. Letos to bylo například na Islandu nebo v Číně, kam se jel podívat původně jen jako turis ta.
Příkrá slova však nepadla jen na postkomunistické země. Opatrnost je podle Rogerse nutná i ve Spojených státech. Tam sice stále vlastní hodně akcií různých podniků, jejichž finanční situaci bedlivě sleduje i na svých cestách, ale některé už pro dal. Tvrdí, že zatímco kapitálový trh ve střední Evropě není uměle nafouknutý, americký trh už připomíná bublinu. „Dow Jonesův index spadne příští rok, vyslovuje ortel nad newyorskou burzou burz. Proto vidí lepší příležitosti v jiných částech světa a na severoamerickém trhu se už nyní nehodlá tolik angažovat. Další investice udělal v Koreji, Japonsku, v západní Evropě a ve Skandinávii.
Vedení Sorosových fondů se už nevěnuje, je to pro něj stará záležitost, spravuje pouze vlastní peníze. „Když teď při investování svých financí udělám chybu, můžu si za to jen já sám, vysvětluje Rogers.
V osmnácti letech získal stipendium na Yaleskou univerzitu v Connecticutu, kde vystudoval historii. K tomu později přidal diplom z politiky a ekonomie na Oxfordské univerzitě. Po studiích sloužil jako poručík v armádě, odkud po dvou letech odešel a začal pracovat jako finanční analytik. Tehdy se podle svého životopisu „zamiloval do Wall Street“ . Za pět let se dopracoval až na post výkonného viceprezidenta Sorosova fondu Quantum, kterému dopomohl k první miliardě. Během sed mi „velmi zajímavých let se díky jeho působení aktiva fondu rozrostla o čtyři tisíce procent, zatímco akciový index Standard & Poor s za tu dobu stoupl jen o padesát procent. Rogers se pak v roce 1980 rozhodl v sedmatřiceti lete ch odejít dobrovolně do penze.
Podnikatelské schopnosti ovšem Rogers rozvíjel od svých šesti let, kdy získal koncesi na prodávání nealkoholických nápojů a buráků na sportovních utkáních. Jeho otec mu tenkrát půjčil sto dolarů a Jim si mohl koupit stroj na pražení burských o říšků. Za pět let půjčku vrátil a v bance mu zůstal zisk sto dolarů.
První cestou kolem světa se zapsal do Guinessovy knihy rekordů, na motorce zdolal 104 710 kilometrů. Letos v lednu vystartoval se snoubenkou, tentokrát ve speciálně upraveném sportovně užitkovém modelu Mercedes série G s pohonem všech čtyř kol a dvěma nádržemi. Za sebou už má okruh po Asii a Evropě a na tachometru 47 tisíc ujetých kilometrů.
Každé místo, které navštíví, popíše z pohledu investora. I poté, co se vrátí ze současné cesty kolem světa, hodlá napsat knihu. Už teď je ale možné ho sledovat během cesty, protože neustále obnovuje svou webovou stránku. Cílem jeho poslední ce sty nazvané Dobrodružství tisíciletí je zmapovat stav zeměkoule na přechodu do 21. století. Cestu hodlá ukončit v roce 2002.
Cestuje hlavně pro vlastní potěšení a platí si téměř veškeré výdaje. Ovšem stále se rozhlíží, kde by se dalo výhodně investovat. Ostatně i to se dá dělat pro vlastní potěšení, pokud na to máte. Jim Rogers na to má.
