Vláda se shodla na reformě důchodů. O její úspěšnosti však rozhodnou dosud neznámé detaily
Nejpozději za rok a čtvrt propukne v českých zemích obří marketingová kampaň. Lidé se budou muset rozhodnout, zda část svých penzijních odvodů vyvedou do soukromých kapitálových fondů čili do tzv. druhého pilíře důchodového systému. Od ledna 2013 vláda plánuje spustit penzijní reformu, na jejíchž základních obrysech se domluvila v koalici.
Poselství je jasné. Stát se zříká odpovědnosti za životní úroveň svých občanů ve stáří. Napříště jim hodlá v penzi garantovat jen základní částku, která se pravděpodobně nebude blížit dnes vypláceným důchodům. I když si někdo platí dlouhá desetiletí 28 procent ze svých příjmů do penzijního systému, na slušný důchod to prostě stačit nebude.
A jen čas ukáže, nakolik bude tento experiment úspěšný a jestli nám za něj budou budoucí generace spílat, či děkovat. „Neumím věštit z křišťálové koule,“ odpověděl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek na otázku redaktorky Mladé fronty Dnes, jak budou důchody vypadat v roce 2050. A ministr financí Miroslav Kalousek principy navržené reformy glosoval ještě výstižněji: „Je to sázka na termín vlastní smrti.“
Ačkoli kabinet mluví o tom, že se chce na reformě dohodnout i se sociální demokracií, je pravděpodobné, že ji prosadí i přes hlasitě proklamovaný odpor levice. Tedy, pokud koalice sama sebe dřív neodstřelí.
Reforma bez výpočtů
Kabinet by si zasloužil pochválit alespoň za to, že po letech věčných řečí předložil aspoň něco konkrétního (viz Velká penzijní reforma). I když sociální demokraté stejně jako komunisté návrh hned sestřelili s tím, že druhý pilíř odmítají, protože investice na kapitálových trzích považují za silně rizikové. Minimálně od socialistů to není tak úplně fér. Důchody mohli klidně reformovat sami podle svých představ, když zemi vládli po osm let na přelomu tisíciletí. Současná vláda se rozhodla podpořit vznik kapitálových fondů neboli druhého pilíře penzijního systému, do nějž si lidé budou moci vyvádět tři procentní body z celkových odvodů na sociální pojištění. Podmínkou ovšem je, že k nim přiloží další dvě procenta ze svých hrubých mezd. Jakmile se jednou pro tento nástroj rozhodnou, již nikdy nebudou moci vzít své rozhodnutí zpět. Což ale znamená, že příspěvky budou vymahatelné, i když se někomu sníží plat a bude je jen horko těžko z peněženky dolovat. Odvodům uniknou po určitou dobu jen lidé na rodičovské dovolené či nezaměstnaní. Opt-out by se měl z principu vyplatit hlavně mladším a těm s vyššími příjmy. Lidi s podprůměrnými příjmy bude odrazovat především povinnost přispívat do fondu další částkou ze mzdy. Konkrétní propočty, kromě toho kolik vynese sjednocení sazeb DPH, z něhož by se měla reforma financovat, ale dosud nikdo nepředložil. Stejně jako není jasné, o kolik poklesne důchod vyplácený z průběžného systému lidem, kteří si přispívají do druhého pilíře. Dávka by měla být nižší úměrně tomu, jak dlouho a kolik si lidé spořili ve fondech. Tedy o zhruba deset až dvacet procent. Jestli se ale zachová alespoň současný náhradový poměr, kdy penze dosahuje poloviny čistého průměrného platu, nikdo nechce potvrdit. Ministr Drábek ale doufá, že naopak bude vyšší. „S nástupem kapitálového pilíře rozhodně skončí argumenty o nedostatečné zásluhovosti důchodů,“ dodává. Předpokládá, že pro opt-out se rozhodne až polovina občanů v produktivním věku.
Všechno nevybereš
Lidé, kteří si ve fondech spořili, převedou v důchodovém věku své úspory do životní pojišťovny, kde si budou moci zvolit jeden ze tří typů rent – doživotní, doživotní obohacenou o pozůstalostní rentu na tři roky a rentu na dobu určitou, minimálně však na 20 let. Rozhodnout se bude muset každý sám. Co bude nejvýhodnější, je zatím těžké posoudit.
„Vše bude záviset na věku, od kterého by byla penze vyplácena, i na filosofii výpočtu pojistných částek – například zda se budou používat výpočetní podklady platné v okamžiku vzniku nároku na rentu nebo zda se použijí podklady platné v okamžiku sjednání smlouvy,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny AXA Marek Zeman. Obecně ale platí základní schéma – čím déle se renta vyplácí, tím nižší bude. Proto doživotní renta bude vyšší, než doživotní renta s tříletou pozůstalostní penzí. Výpočet by se měl přitom odvíjet od očekávané doby dožití klienta. „U renty na dobu určitou, nejméně však na 20 let, záleží na tom, od jakého věku je vyplácena (záleží na tom, jestli očekávaná doba doživotní renty bude kratší či delší než té na dobu určitou) a jak bude naloženo s nevyplaceným zbytkem naspořených peněz,“ doplňuje Zeman.
Vláda však naprosto zavrhla myšlenku, že by si lidé mohli peníze naspořené ve druhém pilíři vybírat celé najednou. Argument, že by je důchodci „rozfrcali“ během pár měsíců a pak s nataženou rukou chtěli po státu další peníze, obstojí jen těžko. V kapitálových fondech totiž nebudou spořit žádné zásadní částky – u dnešní průměrné mzdy půjde o dvanáct stovek měsíčně, přičemž již dnes odborníci na existující penzijní připojištění varují, že podobná částka, i kdyby ji někdo střádal po třicet let, rozhodně zásadním způsobem nemůže vylepšit důchodcovu životní úroveň.
Dědíš jen v opt-outu
Dalším faktorem omezujícím chuť svěřovat peníze soukromým fondům může být i otázka dědění naspořených peněz. Pokud důchodce zemře až v okamžiku, kdy čerpá rentu, záleží, jaký produkt si vybral. Dědicové budou mít nárok buď na dosud nevyplacený zbytek renty na dobu určitou, či na pozůstalostní penzi po dobu tří let. Zvolí-li penzista doživotní anuitu, po jeho předčasné smrti již nikdo nic nedostane.
Jiná situace nastane, když střadatel zemře ještě v produktivním věku. Ministr Drábek tvrdí, že v tomto případě jsou naspořené prostředky otázkou dědického řízení. Jenže s velkými ale. Tyto peníze totiž nikdo do ruky nedostane. Budou připsány jen na dědicův důchodový účet. „Pokud by se dědic opt-outu neúčastnil, tak by měl dostat jen ta dvě procenta, které si zemřelý na účet odváděl ze mzdy navíc,“ doplnil Drábek.
Rovněž podmínky, za jakých mají penzijní fondy fungovat, jsou zatím tajemstvím. Připravit je má Kalouskův úřad. Naprosto zásadní je přitom otázka, zda se rozhodne inspirovat Švédskem v podobě „slepého trustu“, kdy si pojištěnci vybírají svůj fond, aniž by jeho správce mohl zjistit, kdo si u něj vlastně spoří. Když jsou vklady anonymní, nemá smysl budovat dealerskou síť, výrazně klesají marketingové náklady, což v důsledku produkt zásadně zlevňuje. Jenže Kalouskův stranický kolega Drábek nepovažuje tento fakt za důležitý, když opt-out nebude zaveden povinně, ale jen na dobrovolné bázi. Neméně důležitá je informace, na jaké úrovni se budou regulovat náklady na správu a kolik peněz tedy střadatelům uberou režijní náklady penzijních společností. Špatně jsou oba extrémy – příliš vysoké, stejně jako příliš nízké. V druhém případě hrozí, že fondy rezignují na kvalifikovanou správu a investování peněz.
Starci v práci
Původně největší koaliční oponent reformy, Věci veřejné (VV), nakonec s těmito parametry souhlasil. Jeho představitelé ovšem trvali na tom, aby byly v penzijním systému zohledněny rodičovské zásluhy. „Vedle rodičů totiž do něj přispívají i jejich již pracující děti. Z jejich odvodů na druhou stranu stejnou měrou čerpají i bezdětní důchodci, aniž by do výchovy dětí investovali,“ vysvětluje expert VV Pavel Rusý.
Minulý pátek ale ekonomičtí ministři vyřešili i tento poslední problém. Dohodli se, že potomci budou moci jedno procento ze mzdy posílat svým rodičům v důchodu na přilepšenou. Tento způsob dle mínění Drábka motivuje k zodpovědné výchově dětí. „Jde skutečně o bonus, který budou moci dobrovolně rodičům poskytnout, aniž by jim byl krácen z jejich vlastního spoření na důchod či jim byl odečítán z platu,“ doplnil informaci ministr práce a sociálních věcí.
Zároveň s návrhem penzijní reformy přichází vláda i s parametrickými úpravami prvního pilíře, k nimž ji dotlačil verdikt Ústavního soudu, který poukázal na to, že vyplácené penze jsou příliš rovnostářské. Od 30. 9. se změní dosavadní způsob výpočtu důchodu (viz Malá penzijní reforma). Ten by měl do penzí vnést více zásluhovosti, tedy zvednout jejich úroveň lidem, kteří na sociálním pojištění odvádějí vysoké částky. Nejvyšším příjmovým skupinám státní penze vzroste, u deseti procent nejchudších se nezmění, zbytku poklesne o jedno až tři procenta. „V následujících pěti letech ale tento pokles překryje pravidelná valorizace důchodů,“ tvrdí Drábek.
Za druhé se změní věk pro odchod do důchodu. I poté, co se sjednotí pro muže a ženy na 65 letech, se bude pracujícím vzdalovat. Bude totiž navázán na očekávanou dobu dožití a každý rok poroste o dva měsíce. Což je z pohledu penzijního systému logická dedukce: čím déle bude konkrétní jedinec příspěvky odvádět a čím později bude dávky čerpat, tím více peněz v něm bude.
Ale kde mají všichni ti staří lidé pracovat? Lednová míra nezaměstnanosti vykazuje 9,7 procenta, což dělá 570 tisíc registrovaných uchazečů o práci, z toho bezmála šestinu tvoří lidé starší 55 let. Jistě, ekonomika se zřejmě zase někdy zmátoří a počet lidí bez práce klesne, ale očekávat, že by trh bez problémů pojal stále početnější vrstvu seniorů, není zřejmě zcela reálné. „Musíme prostě ustoupit od jednoprofesní kariéry. K tomu musí přispět stát aktivní politikou zaměstnanosti, nabízet rekvalifikace a co nejširší vzdělávání,“ zní recept ministra Drábka.
Malá penzijní reforma
- V platnost vstoupí 30. 9. 2011, některé parametry 1. 1. 2012
- Odvody na sociální pojištění budou zastropovány na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy
- Rozhodné období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, se z dnešních třiceti let prodlužuje na celoživotní
- Mění se vzorec pro výpočet starobního důchodu
- Do první redukční hranice, která je nově stanovena ve výši 44 procent průměrné mzdy (dosud to je jedenáct tisíc korun) se příjmy započítávají plně
- Do druhé redukční hranice se započítává 26 procent příjmů
- Druhá redukční hranice je stanovena na čtyřnásobku průměrné mzdy, nad tuto výši se již do důchodu nezapočítává nic (dosud je tato hranice ve výši 28 200 korun a započítává se z těchto příjmů třicet procent a nad ní již jen deset procent)
- Valorizace napříště nebude v kompetenci vlády, ale bude ukotvena v zákoně a automatická. Platí pro ni stejné principy jako dosud – do mechanismu se započítává 100 procent inflace a jedna třetina růstu reálných mezd
- Bude se pokračovat v růstu věku pro odchod do důchodu, s tím, že ženám bude důchodový věk zvyšován rychlejším tempem, aby se sjednotil pro obě pohlaví
- Zároveň bude důchodový věk navázán na průměrnou dobu dožití a i po sblížení a dosažení hranice 65 let poroste každoročně o dva měsíce. Finální důchodový věk nebude explicitně určen
Velká penzijní reforma
- Startuje od 1. 1. 2013, nejpozději v 35 letech se lidé mohou dobrovolně rozhodnout, že vyvedou tři procentní body svých důchodových odvodů do kapitálových fondů (druhý pilíř)
- Podmínkou je, že k nim přiloží ze svých příjmů další dvě procenta
- Ze systému nebude možné vystoupit
- Penze bude vyplácena třemi způsoby: doživotní renta, která končí úmrtím příjemce, doživotní renta s pozůstalostní penzí na tři roky a renta na dobu určitou, minimálně na 20 let, která při úmrtí příjemce přechází na dědice
- Při úmrtí v průběhu spoření, přecházejí peníze na dědice
- Těm, kteří se pro opt-out rozhodnou, se bude úměrně krátit státní penze
- Penzijní společnosti budou povinně nabízet čtyři typy investičních profilů: dynamický, vyvážený, konzervativní, státních dluhopisů ČR
- Společnosti musejí získat licenci, majetek správců a účastníků bude povinně oddělen
- Náklady penzijní reformy a schodek v průběžném systému bude financován sjednocením sazeb DPH na 20 procentech, což by mělo eráru vynést ročně 58 miliard korun
