Automobilový průmysl zůstane i nadále tahounem ekonomiky Tuzemští dodavatelé automobilek i prodejci si stěžují spíše na silnou korunu a důsledky srpnových povodní. Na objemu produkce automobilek a samozřejmě i jejím odbytu jsou závislí jak subdodavatelé, tak samotní prodejci.
Automobilový průmysl zůstane i nadále tahounem ekonomiky
Tuzemští dodavatelé automobilek i prodejci si stěžují spíše na silnou korunu a důsledky srpnových povodní.
Na objemu produkce automobilek a samozřejmě i jejím odbytu jsou závislí jak subdodavatelé, tak samotní prodejci. V anketě nám představitelé obou těchto skupin (jejich řady jsme rozšířili o zástupce „střechové“ organizace českého automobilového průmyslu - SAP ČR) odpovídali na dvě jednoduché otázky:
1. Jaký byl loňský rok?
2. Co očekáváte letos?
Antonín Šípek, ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu
1. V roce 2002 skutečně došlo k mírnému meziročnímu poklesu prodeje nových osobních automobilů v České republice. V porovnání s rokem 2001, kdy se u nás prodalo 152 145 vozů, v roce 2002 činil prodej 147 754 nových osobních automobilů, tedy o 2,89 % méně. Jednoznačně negativní vliv měly srpnové záplavy. Lze to doložit konkrétními čísly. V srpnu 2002 dovozci prodali 4721 vozů (nejnižší srpnový prodej za posledních pět let) a Škoda Auto prodala 4641 ks (nejnižší srpnový prodej za poslední čtyři roky). Je ověřeným faktem, že výroba a trh s motorovými vozidly jsou do značné míry „barometrem“ ekonomiky, reagujícím velice citlivě na závažné události v dané zemi. Přírodní katastrofa je samozřejmě jednou z takovýchto událostí, které vedou k dočasnému posunu priorit (odložení nákupu nového vozu apod.). To se projevilo nejen na domácím trhu, ale i na trzích některých zemí EU. V oblasti prodeje nových osobních automobilů nebyl možná dostatečně zmíněn či vzat do úvahy další z vlivů, který mohl rovněž způsobit určitý pokles prodejů nejen v tuzemsku, ale i v některých zemích EU. V roce 2002 probíhala vlastně až do října rozsáhlá odborná i mediální diskuze kolem tzv. „blokové výjimky“, která podle jejího konečného znění do jisté míry liberalizuje způsob prodeje nových vozidel. I toto tedy mohlo způsobit odložení poptávky, neboť nutnost změny „blokové výjimky“ byla často odůvodňována případným snížením cen nových osobních automobilů na trzích jednotlivých zemí po jejím zavedení. Z hlediska českých dodavatelů nebude dopad nižšího prodeje v České republice nijak významný. Je třeba zdůraznit, že většina dodavatelů systémů, skupin, dílů a příslušenství automobilů působících v České republice dodává prakticky všem evropským automobilkám i některým finálním výrobcům mimo Evropu. Proto mírný pokles prodeje osobních vozů v ČR může mít jen dílčí vliv, vyšší míra ovlivnění je pak odvislá na vývoji produkce zahraničních odběratelů. Zde však lze jen těžko provádět odhady, neboť u některých výrobních značek či modelů došlo ke zvýšení prodejů a tím i výroby, u jiných tomu bylo naopak. Záleží tedy na tom, zda v daném období dodávala ta která firma právě tomu „správnému“ finálnímu výrobci. Ve většině případů však byl podle mého názoru poměr odběratelů správně „namixován“, takže dopad nižších prodejů (opět různý v jednotlivých zemích) byl minimalizován.
2. Ze statistických údajů o prodejích nových osobních automobilů v ČR (od roku 1993 do roku 2001) vyplývá jedna zajímavá skutečnost. K meziročnímu poklesu prodejů došlo za uvedené období, tedy za devět let, pouze jednou, a to v roce 1998, přičemž po tomto poklesu následoval opět tříletý růst trhu. Dá se tedy předpokládat, že po poklesu v roce 2002 by letos mohlo dojít opět ke zvýšení prodejů. Pokud vyjdu z tohoto předpokladu a přihlédnu k odeznění některých uvedených vlivů, mohlo by v roce 2003 dojít ke zvýšení prodejů na českém trhu zhruba na úroveň 150 000 ks - to by představovalo nárůst prodejů o 2 až 3 %. Ze statistického sledování rovněž vyplynulo, že podíl značky Škoda na domácím trhu je již od roku 1996 v podstatě stabilní (na průměrné hodnotě 52,5 % s odchylkou max. 3 % směrem nahoru i dolů). Pokud tedy nedojde k nějakým zásadním změnám na českém trhu osobních automobilů, bude zřejmě i v roce 2003 tento podíl v uvedené toleranci dodržen, bude se tedy pohybovat opět kolem 50 %. Zde je nutno vzít v potaz i skutečnost, že při porovnávání roků 2003/2002 již nebude působit faktor ukončení výroby vozů Škoda Felicia, který do jisté míry ovlivňoval porovnání mezi rokem 2002 a rokem 2001. Předpokládám rovněž, že v průběhu roku 2003 české hospodářství mírně poroste, což se odrazí ve zvýšení prodeje nových osobních automobilů.
Peter Gonda, generální ředitel a. s. Akuma, Mladá Boleslav
1. Pokles prodeje nových automobilů na domácím trhu odbyt naší produkce příliš neovlivnil. Podle předběžných údajů jsme dokonce za rok 2002 obrat zvýšili o 8 až 10 %. To je na jedné straně důsledek toho, že automobilkám, tedy k použití v nových vozech, prodáváme jen zhruba 20 % naší produkce akumulátorů, zatímco vše ostatní je určeno pro poprodejní servis, tedy pro výměnu starých akumulátorů. A právě tady poptávka stoupla, zjevně v důsledku povodní - v automobilech voda postihuje nejvíce právě elektroinstalace a akumulátory. Byl to tedy poněkud výjimečný rok.
2. Naše společnost hned na počátku tohoto roku vyhrála tendr na dodávky pro koncern VW, což považujeme za velký úspěch - znamená pro nás meziroční navýšení přímých dodávek automobilovým výrobcům o 100 %. Už proto máme za to, že tento rok pro nás nebude horší než minulý. Druhá věc je, že pokud bude prodej automobilů i nadále stagnovat nebo dokonce klesat, není to pro ekonomiku dobré znamení. Automobilový průmysl a jeho vývoj přímo nebo nepřímo zasahuje snad všechny sféry hospodářského života, jeho případnou krizi na vlastní kůži pocítí každý. Akuma takřka 80 % své produkce exportuje, takže v tomto ohledu nás zajímá situace nejen v České republice, ale v celé Evropě - máme odbytiště nejen v západní Evropě, ale i v Rusku.
Dušan Duda, obchodní ředitel, AutoTUKAS, Brno
1. Pokles výroby a prodeje osobních automobilů se nás jako autorizovaného dealera značek Škoda a VW bezprostředně nijak nedotkl. Dokonce bych řekl, že co do počtu prodaných automobilů jsme na tom byli stejně jako v roce předchozím, jenže marže, nebo jinak řečeno, náš hrubý zisk, se snižuje. Příčina není v poklesu výroby či prodeje, ale ve stále ostřejší konkurenci. Všichni dovozci, a týkalo se to zejména francouzských značek, využili silné koruny a nasadili rozsáhlé systémy slev. Museli jsme se tomu přizpůsobit. Pocítili jsme i vliv povodní - zatímco v prvním pololetí jsme zaznamenali silný příliv zákazníků, po srpnu se výrazně oslabil. Opakovala se tak situace z roku 2001, kdy prodej takto negativně ovlivnily teroristické útoky v New Yorku.
2. Nepočítáme s tím, že by se poměry na trhu osobních automobilů v porovnání s minulým rokem nějak zásadněji změnily. Kurz koruny zůstává pevný, konkurence ze strany dovozců bude proto stále silná. Na obzoru není ani žádná novinka, nový model, jehož prodej by mohl stávající situaci zásadněji ovlivnit.
Jan Krampla, odd. public relations, Hella Autotechnik, Mohelnice
1. Objevily se výkyvy v objednávkách automobilek, ve srovnání s předchozím rokem kolísaly počty objednaných světlometů v jednotlivých měsících. V letních měsících automobilky využily plánovaných celozávodních dovolených a zastavily výrobu, taktéž v měsíci říjnu nastaly některým zákazníkům problémy, které způsobily neplánované snižování výroby. Vzhledem k tomu, že firma Hella Autotechnik dodává více zákazníkům a není závislá na jednom výrobci automobilů, pokles výroby u některých zákazníků se na množství plánovaných světlometů téměř neprojevil. V yrábíme halogenové, xenonové a bixenonové světlomety pro osobní vozy značky Audi, Ford, Gaz, Mitsubishi, Škoda, VW, Volvo a pro nákladní a užitkové vozy DAF, Daimler Chrysler, Leyland, Ranault, Scania. Jako příklad uvedu automobilky koncernu Volkswagen, pro který Hella také vyrábí. Pokles výroby světlometů pro vůz Fabia kompenzovaly světlomety pro model Passat, kterých bylo vzhledem k většímu zájmu třeba vyrobit více, než bylo plánováno.
2. Prognóza na rok 2003 je pro náš podnik optimistická. V roce 2001 jsme vyrobili 2,1 milionu kusů světlometů. Letos chceme vyrobit 2,5 milionu světlometů. Pomohou nám nové projekty, které již jsou nebo brzy přejdou do sériové výroby (například již vyráběný světlomet pro nový Ford Fusion, nebo brzy „nabíhající“ světlomet pro Daimler Chrysler) a podpora mateřské firmy v Lippstadtu, která se snaží využít veškeré kapacity v Mohelnici. Co se týče výroby automobilů v tuzemsku, očekáváme srovnatelnou úroveň nebo možná velmi malé zlepšení. Předpokládáme hlavně prodej levnějších provedení, a s tím spojený odběr halogenových verzí světlometů.
Celková situace v automobilovém průmyslu se dotýká řady dalších odvětví - počínaje metalurgickým, přes elektrotechnický až po textilní průmysl. Podobnou závislost pociťují i další obory, které se na výrobě motorových vozidel bezprostředně nepodílejí, k nim patří především petrochemický průmysl.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
